čtvrtek, 12. únor 2015

Kouzelný svět opery. Muzikálu. Prostě Čarokraje!

Napsal(a) 

Čarokraj, foto ND Brno Čarokrajfoto: ND Brno

Jen jednou za padesát let... se otevře kouzelný svět Čarokraje. První věta libreta se zdá úsměvná vzhledem k tomu, že se svět bájných zvířat otevřel před třemi roky (leden 2012) ve „Zlaté kapličce“ a teď znovu v Janáčkově divadle. Klišé uvedené v programu: „A nám teď cosi napovídá, že možná ještě fantastičtější svět bude objeven v Brně“ se zdá ještě úsměvnější... Inscenační tým vybízel k prohlídce „útrob“ Janáčkova divadla cestou přes technické zázemí a schody na točnu jeviště. Přesto, že mnozí přišli ještě několik minut před začátkem první prohlídky, organizátoři je v minus pěti nechali klidně až 20 minut rozčleňovat do skupin (=čekat) při školení o bezpečnosti a hrůzostrašnosti temných zvířat. Mírně i více rozladění omrzlí návštěvníci pak proběhli v doprovodu vtipných akčních žabáků a vyděšených orchestrálních hráčů, zavírajících dveře od toalety, až ke zmíněné točně a hledišti, kde si ještě dalších několik minut počkali na začátek představení. Žádná overtura, už při usazování diváků orchestr hrál něco nekonečně plochého, z nejvyšších balkonů mávali na uvítanou dva fénixové, a na schodech bloudily „světlušky“ elfího sboru.

Čarokraj, foto ND Brno Čarokrajfoto: ND Brno

Nejedná se primárně o operu pro děti“ uvádí dirigent a skladatel Marko Ivanović, s čímž by se dalo souhlasit i s vynecháním „pro děti“. Jedná se totiž primárně o muzikál s velkými bloky symfonické hudby. Náročnější zpěvní party jsou pak uloženy krásné Penelopce (Marta Reichelová) a třem Mořským pannám (Tereza Merklová Kyzlinková, Jana Hrochová Wallingerová a Martina Králková), které se zhostily tohoto netradičního úkolu s velkou vervou a nadšením. Reichelová byla svým vzrůstem a panenkovským vzezřením pro roli Penelopky přímo stvořená. Na jevišti se v ní snoubila dětská rozvernost s vynikajícím pěveckým výkonem. Možné protiklady tzv. vysoké a nízké kultury se ukrývaly v hlavních postavách „šprta“ Papouše (Jakub Tolaš) a Žabáka (Vladimír Javorský), který svými banálními písněmi o hrdinství a lásce doprovázenými ukulele až kabaretně paroduje rytířskou dvorskou lyriku. Cesta pohádkovými světy k zachránění Zpívající knihy ze spárů záludných bazilišků, kteří trhají listy knihy a vězní zvířátka, se line přes scénicky efektní mořské hlubiny na „ostrov puchu“ vlkodlaků. Zpátky trojice Papouš, Žabák a malá Penelopka potkává i lasičky předvádějící moderní breakdance a dokáže čarovnou rostlinou a lstí zmanipulovat bazilišky sídlící v Dolní Mytologii. V tištěných programech mapa Čarokraje jako by vykreslovala nejstarší pohledy na nebe a peklo, které sjednocuje bas Velebobuleho (Ladislav Mlejnek) a zlého Hlavního baziliška (Jan Šťáva). Celý příběh je inspirován fantasy Mluvící balík Geralda Durella, podle kterého bratři Formanové a Marko Ivanović příběh svázali. Je nasnadě, jestli k vytvoření kostýmů otevřeli i Fantastickou zoologii Jorge Luis Borgese. Jedná se rozhodně o jeden z nejúspěšnějších titulů pro malého diváka, který svými postřehy jasně dokazuje, že ho jednoduše být v Čarokraji baví a strhne i okolí: „vlkodraci úž ji sežrali!“ (Penelopku), „há! zase ten domeček Bobule, co vypadá jak pivo!“ (mušle Velebobuleho), „kam zmizeli?“, „ále nééé!“ (když Penelopka políbí Žabáka a on se vysvobodí z těla „potvory studené“).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.