pátek, 7. listopad 2014

Idomeneo – debut režiséra Kaspara Holtena ve Vídeňské státní opeře

Napsal(a) 

Maria Bengtsson, foto Michael Pöhn/Wiener Staatsoper Maria Bengtssonfoto: Michael Pöhn/Wiener Staatsoper

Do rakouské metropole se vrátil na počátku letošní sezony renomovaný německý dirigent Christoph Eschenbach, který byl vedením Vídeňské státní opery vyzván k hudebnímu nastudování klasicistní opery Idomeneo Wolfganga Amadea Mozarta. V čele mezinárodního týmu stanul mladý dánský režisér Kasper Holten, který působí od roku 2011 v čele Královské opery Covent Garden v Londýně, kde zastává post intendanta. Jeho kariéru zdobí nejen pozoruhodná divadelní, ale i slibně rozvíjející se filmová dráha režiséra. Natočil thriller Juan inspirovaný Mozartovou operou Don Giovanni. Ve Vídeňské státní opeře Kaspar Holten debutoval.

Ostře sledovaný režisér vsadil ve volbě obsazení na jistotu a titulní roli svěřil významnému pěvci s velkými mozartovskými zkušenostmi. Na premiéře 5. října 2014 zpíval německo – kanadský tenorista Michael Schade, který postavu ztělesnil už v předchozí inscenaci, jež byla koprodukcí Vídeňské státní opery a Divadla na Vídeňce, kde měla premiéru 27. ledna 2006 v režii Willyho Deckera, přičemž jeho produkci tehdy v poslední fázi musela dokončit jen asistentka režie Karin Voykowitsch podle Deckerových záměrů. Rakouský dirigent Peter Schneider zaskočil tenkrát při slavnostním uvedení za onemocnělého Maestra Seiji Ozawu. Na premiéře zpíval sice americký tenorista Neil Shicoff, ale v dalších představeních se objevil i Michael Schade.

Mozartova opera Idomeneo, Rè di Creta je velkolepé dílo formy opera seria, dramma per musica, jehož libretistou je Giambattista Varesco. Preniéra se konala 29. ledna 1781 v Mnichově ve Dvorním divadle Cuvilliés-Theatre, ve Vídni dílo zaznělo poprvé 13. března 1786 v Palais Auersperg. V historii uvádění díla ve Vídeňské státní opeře stojí za pozornost např. produkce z roku 1931, kdy se opera hrála v úpravě skladatele Richarda Strausse, nebo pozdější první nastudování v roce 1971 v italském jazyce.          

Chen Reiss a Margarita Gritskova, foto Michael Pöhn/Wiener Staatsoper Chen Reiss a Margarita Gritskovafoto: Michael Pöhn/Wiener Staatsoper
Skladatel dílo několikrát upravoval, dokonce záhy po německé premiéře. Rakouská světoznámá scéna v souvislosti s novou inscenací připomíná, že z pohledu Wolfganga Amadea Mozarta se jednalo o dílo ve vývoji v součanosti vnímané jako tzv. „Work in progress.“  Italský jazyk libreta zachovává i tým Christopha Eschenbacha a Kaspara Holtena. Po vzájemné dohodě předkládají operu publiku v lehké úpravě, údajně kvůli jasnější přehlednosti vztahů např. přesunuli řazení Iliovy „Zeffiretti“ árie  na začátek druhého aktu. Režisér se rozhodl výrazně akcentovat téma korupce moci a pro inscenaci zvolil strohé a monstrózně působící pojetí, které účelně prolíná dávnou i současnou epochu. Děj díla inspirovaný antickou pověstí líčí příběh ze života krétského krále Idomenea po skončení trojské války a historicky i geograficky je zasazen na ostrov Kréta. 

Dánská scénografka Mia Stensgaard navrhla multifunkční a efektní scénografii se zrcadlem. Od prvního dějství nechala s režisérem variabilněji rozehrát především vertikální osu scény. S pomocí závěsné monumentální pohyblivé konstrukce podoby rámu rozčlenila jevištní prostor na různá dějiště, takže dramatické obrazy, v nichž se zpívalo v duetech, triích či kvartetech nebo sólově se sborem působily velmi proporčně a vrstevnatě, což přispělo i k plastičtějšímu vokálnímu znění opery. Dominantní symbolické tragicky černé pozadí, ozvláštněné v gradujících momentech příběhu velkým horním zrcadlem snímajícím ozářené jeviště s projekcí historické mapy Kréty získalo  vizuálně časový i historický přesah.

Především dámské krásné historické kostýmy s precizním vypracováním jemných detailů pozvedly inscenaci na vysokou úroveň. Dánská kostýmní návrhářka Anja Vang Kragh je známá nejen ze svého působení v londýnské Královské opeře Covent Garden, ale i ze světa módy a Haute Couture. Často spolupracuje se slavnými módními návrháři. Pánské oděvy operních sólistů a sbor v kostýmech vystihovaly přesně různé charaktery procházející složitými situacemi, na rozdíl od dámských byly doplněny soudobými detaily a režisér tak mohl více otevřít svou produkci do rozměru současnosti.

Na třetím představení 11. října 2014 řídil Orchestr Vídeňské státní opery Maestro Christoph Eschenbach. Opera seria zněla pod jeho taktovkou s precizním přístupem znalce Mozartova díla. Těleso neznělo ani v silné dynamice přeforzírovaně, což se poněkud častěji i v jiných dílech  dirigentovi stává. Dlouhá sóla pěveckého obsazení nádherně vyzněla, orchestr je nepřekrýval.   Paralelně s nimi v pasážích, ve kterých mohly krásně vyznít výkony muzikantů, nechal dirigent i jim při frázování dost prostoru. Celek působil velmi klidně a s ohledem na strhující náročný dlouhý děj málo dramaticky.

Michael Schade, foto Michael Pöhn/Wiener Staatsoper Michael Schadefoto: Michael Pöhn/Wiener Staatsoper

Tenorista Michael Schade, který je držitelem prestižního rakouského titutulu Komorní pěvec, nalezl  pro ztvárnění přesná gesta a pro vokální part mnoho nuancí. Sebejistota vladaře krále Kréty byla v průběhu děje otřesena v základech. Na velké jeviště situoval režisér rafinovaně dvojí symbolickou hru Idomenea, který ve svých představách řešení vztahů promítá své plány k miniaturním figurám, jež jsou oděny do stejných kostýmů postav, s nimiž v jednáních rozehrává komplikované vztahy.

Po jeho boku roli králova syna Idamante ztvárnila ruská sopranistka Margarita Gritskova a Elettru, dceru mykénského krále Agamemnona švédská sopranistka Maria Bengtsson, která jak v roli, tak ve Vídeňské státní opeře debutovala. Izraelská sopranistka Chen Reiss, jež na sklonku sezony v divadle na sebe strhla pozornost vynikajícím výkonem Lišky Bystroušky na premiéře Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v režii Otty Schenka, se představila tentokrát v roli Ilii, dcery trojského krále Priama. Mladý ruský tenorista Pavel Kolgatin zpíval Arbaceho a výrazně obohatil Holtenovo pečlivě zvolené obsazení sólistů.

Idamantovo milostné vzplanutí k Ilii a propuštění trojských zajatců je řešené na pusté ostře nasvícené ploše jeviště, která umožňuje sólistům se maximálně otevřít emočně a rozezpívat plně svůj hlas. Dynamičnost pohybu mezilidských jednání, přírodních sil a podsvětí osciluje stále během představení energicky mezi pohyblivým závěsným rámem, zrcadlem a koncentrovanými výkony. Margarita Gritskova vtiskla roli sebevědomý postoj a publikum oslnila krásnými koloraturami a dramatickou kreativností projevu. Ilia v podání Chen Reiss byla elegantní dámou se silným introverním cítěním, kterému krásně přizpůsobila dynamiku a frázování zpěvu.

Maria Bengtsson, foto Michael Pöhn/Wiener Staatsoper Maria Bengtssonfoto: Michael Pöhn/Wiener Staatsoper
Zmařená snaha Idomenea oklamat Neptuna vysláním syna Idamanta do Arga, kde měl být oddán s královskou dcerou Elettrou, vrcholí Neptunovou mstou a sesláním netvora na Krétu. Idamantův vítězný návrat z boje s netvorem a následný spor s Ilií o oběť za válečnou zachránu Idomenea přeruší z podzemí Neptunův hlas nařizující, aby se Idomeneus vzdal trůnu ve prospěch svého syna a jeho manželky Ilie, s níž by měl vládnout. Na rozdíl od efektních situací se zrcadlením historické mapy Kréty, je seslání netvora velmi monstrózní a model se symbolickými rysy hlavy vládce není scénograficky nejlepším řešením. Vrchního kněze zpíval velmi dobře mexický tenorista Carlos Osuna, debutantka Maria Bengtsson si publikum získala nejen pěkným belcantem,  v lyrických i dramatických polohách výborná.

V menších rolích Kréťanek vystoupily na scéně Secil Ilker a Arina Holecek, postavy Kréťanů zpívali Oleg Zalytskiy a Konrad Huber a Trojany ztělesnili Dritan Luca a Ion Tibrea. S vyhraněnými odstíny rozličných charakterů podali pěvecky velmi dobré výkony. Studenti  Baletní akademie Vídeňské státní opery vnesli do ponuré atmosféry působivou svěžest a symbolickou naději.

Za hudební nastudování Sboru Vídeňské státní opery nesl zodpovědnost sbormistr Thomas Lang, který sbor připravil výborně. V mýtickém příběhu, který Holten velmi decentně posunul do současnosti a sboristy zakomponoval do dynamicky působivých obrazů s četnými výstupy lidu nebo zajatců, sbor podal hudebně vynikající mnohovrstevnatý výkon a v mnohých situacích exceloval.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.