Evropská unie volá

Evropská unie volá

Především je třeba říci, že je velký rozdíl mezi kulturou evropských zemí a evropskou kulturou, která je spíše rozdílným pohledem na věci, jinou reakcí na situace či různým posuzováním lidských hodnot. Ostatně „evropská kultura“ vlastně v pravém slova smyslu ani neexistuje, je tvořena řadou velmi různorodých národních kultur. Struktura Evropské komise se skládá z různých generálních ředitelství, pro nás je v tuto chvíli důležité jen jedno: ředitelství školství a kultury, kam také spadá audiovizuální sféra a sport. Celková částka, kterou EU dává na kulturu nelze vyčíslit zejména ze dvou důvodů: zaprvé se nikdy neshodneme, co vše se pod pojem kultura dá zahrnout, a zadruhé se kulturní položky, i když jen okrajově, přece jen překrývají do dalších ředitelství evropské komise. V každém případě je zdaleka nejdůležitějším „mecenášem“ program nazvaný Kultura 2000 . Tento program lze přirovnat k podobným více známým programům EU, jako jsou Phare, Leonardo da Vinci a další.

Kultura 2000

Marc-Hector Vanderhaegen je pracovníkem zmíněného ředitelství, sídlícího v komplexu budov EU v Bruselu, kde se jako projektový manažer zabývá právě programem Kultura 2000. Tento program byl nastartován v roce 2000 a jeho původní trvání bylo naplánováno do roku 2004. V tuto chvíli se uvažuje o prodloužení programu do roku 2006. „Do roku 2004, tedy na období pěti let, máme k dispozici částku 167 milionů euro, která je zhruba rovnoměrně rozdělena na celé období“ , říká Vanderhaegen. To znamená, že se na kulturní projekty ročně vynaloží něco přes miliardu českých korun. Důležité je, kdo se může do programu zapojit a tyto finanční částky čerpat. „Jedná se o 15 členských zemí, 3 země EER (Norsko, Lichtenštejnsko a Island) a 12 zemí z centrální Evropy.“ To znamená doposud 10 kandidátských zemí, kam spadá jak Česká republika, tak i Slovensko a dále Rumunsko a Bulharsko. „Každá země samozřejmě zůstává zcela zodpovědná za svoji kulturní politiku, my se jen snažíme o rozšiřování kultur na evropské úrovni. To znamená rovněž mobilitu umělců a jejich uměleckých projektů, spolupráci mezi kulturními institucemi a diskusi o evropské kulturní diverzitě. Cílem projektu je stimulace inovačních procesů a přiblížení jiných kultur evropskému občanovi.“ Každý rok se vyhlašují jiná „highlights“, na která se potom klade důraz v jednotlivých projektech. V roce 2002 to bylo vizuální umění, v roce 2003 jevištní umění (opera, balet, tanec, divadlo, cirkus, atd.) a v roce 2004 to budou umělecké památky. Jednoroční i tříleté projekty mohou podat všechny země, v každém projektu musí spolupracovat minimálně tři země, vždy jeden žadatel a dva partneři, u víceletých projektů čtyři partneři. Samozřejmě je vypsána maximální částka, důležité je, že se hradí maximálně polovina veškerých výdajů. „Potom máme také speciální akce.

Evropská unie volá

Nedávno jsme vyčlenili finanční částku pro výročí 300 let Petrohradu, měli jsme rovněž ceny architektury, a jiné.“ Od roku 2000 do 2002 subvencovala EU 700 projektů, na kterých se podílelo 30 zemí. Organizátoři z České republiky jsou pravděpodobně nedostatečně informováni o možnostech zadání projektu, z větších akcí získal finanční prostředky jen Tanec Praha, mezinárodní festival současného tance v roce 2001. Tendence informovanosti však stoupá, v roce 2002 jsme se již podíleli na 17 schválených projektech, Slováci na osmi projektech.

Pomozme si hlavně sami

Obava, že malé kultury jako česká budou pohlceny velkými (anglická, německá, francouzská), je určitě namístě, je však třeba říci, že EU se snaží dohlížet, aby se to nestalo a podporuje práva šíření kultur malých národů, koneckonců je jich v EU většina. Nebezpečí vlivů zůstává velké a vytvářejí si ho malé země samy, bez podpory EU. Všem je nám známý kulturní amerikanismus, který dosahuje v zemích jako Nizozemí nebo Skandinávie neobyčejných rozměrů.

Jak se změní podpora EU české kultuře po roce 2004? Vlastně vůbec ne, protože Česká republika čerpá z těchto prostředků již od roku 2000. Kromě toho nebudou evropské prostředky nikdy rozhodující, o to se musí postarat vlády v členských zemích! Představa, že se na kulturu bude vydávat méně než půl procenta z hrubého domácího produktu, jak tomu již v řadě zemí je, je pro kulturně smýšlejícího člověka přímo děsivá.

V každé zemi byly vytvořeny kulturní kontaktní buňky. V České republice: Cultural Contact Point Czech Republic, Divadelní ústav, Eva Žáková, Celetná 17, 110 00 Praha 1, tel. 224809134.

Sdílet článek: