středa, 1. prosinec 2004

Anna Netrebko, Operní diva vizuální éry

Napsal(a) 

Anna Netrebko Anna Netrebko
Sopranistka Anna Netrebko je mladá dáma mnoha tváří. Střídá je s pomocí vizážistů, manažerů, fotografů a tvůrců videoklipů až marnotratně. Jednou vypadá jako milá a obyčejná

nesmělá dívka, příště je usměvavou suverénkou, jindy, to když fotí módu či šperky, se promění v tajemně svůdnou krasavici. Říká se o ní, že je první operní divou generace hudebního videa. Je jí třiatřicet. Je miláčkem tisku. Ale vedle zajímavé tváře,

která nezapře slovanský původ, má naštěstí také zajímavý hlas a umí zpívat. Roku 2003 byla pěvkyní roku časopisu Opernwelt.

Mladá Ruska se stala senzací operního světa doslova přes noc, když v roce 1995 triumfálně debutovala v Opeře v San Francisku v

Glinkově díle Ruslan a Ludmila. Světu ji objevil démonický dirigent Valerij Gergijev. Že je jednou z nejdůležitějších nastupujících hvězd, potvrdila před pár lety jako Dona Anna na Salcburském festivalu.

Tehdy se tam mimochodem setkala pod taktovkou Nikolause Harnoncourta i s Magdalenou Koženou coby Zerlinou. Netrebko pak excelovala jako Traviata ve vídeňské Státní opeře a pak i v roce 2002 při debutu v Metropolitní opeře jako Nataša v Prokofjevově

Vojně a míru. Pod Gergijevovou taktovkou.

"Lidé mají rádi hvězdy a s dalšími zajímavými osobnostmi se přesná hranice mezi světem klasiky a popu vytrácí," říká Anna Netrebko. Přiznává tak nepřímo, že se

do výrazně vizualizované role mladé přitažlivé star, přisouzené jí trhem a reklamou a stylizované až k jemnému erotickému akcentu, nemusí asi příliš nutit. "První diva pro generaci MTV? Ano," přitakává a prozrazuje, že tento hudební televizní kanál sama

často, když je na cestách, sleduje a že má různé formy hudebního videa ráda. Přesto ji docela - samozřejmě příjemně - šokovalo, když zjistila, že se v Německu se svým DVD umístila v žebříčcích výše než popové stars Beyonce, Britney Spears nebo Robbie

Williams.

Když se z rodného černomořského Krasnodaru, kde prý byla mimo jiné úspěšnou gymnastkou, dostala dcera významného geologa na přelomu 80. a 90. let na studia do Petrohradu, šla nejprve na konzervatoř, aby se stala herečkou. Teprve později

objevila svět opery. "Chtěla jsem účinkovat na jevišti, bylo mi jedno, jak. Já tehdy ani neuvažovala, jestli mám nějaký hlas. Teprve asi po roce mi došlo, že by se mi zpěv líbil. Konkurence v oblasti herecké stejně byla strašně velká, ukázalo se mezitím,

že stát se zpěvačkou bude asi snadnější," vzpomíná.

Flirtovala tehdy, stejně jako její kamarádky, s chlapci z baletního souboru a snažila se před nimi skrýt, že v Mariinském divadle ve skutečnosti jen uklízí - že myje během představení podlahy ve

vstupní hale a na chodbách, plné bláta, sněhu a vody. Prý v tom zamlčování skutečného stavu věcí byla docela úspěšná. Vzala tuto práci totiž proto, aby se dostala na zkoušky a představení. "Venku mínus dvacet, v obchodech nic k dostání, jen těstoviny,

které nebyly vůbec k jídlu, ale já tehdy žila jen hudbou. Měla jsem růžové brýle - hlavně, že jsem byla v divadle," vzpomíná dnes umělkyně, která prý chtěla být jako malá princeznou a žít na zámku.

V roce 1993 vyhrála první cenu v moskevské Glinkově

soutěži. Mezzosopranistka Irina Archipova ji pak pozvala k účasti na koncertě Velkého divadla. Ve studiu pokračovala - a snad dodnes může pokračovat - u sopranistky Renaty Scotto.

I když legendy praví, že ji dirigent Gergijev "objevil", když myla

schody, pravda asi bude prozaičtější. V roce 1993 předzpívala v Mariinském divadle - připravila si árii Královny noci - a byla to událost. Gergijev nicméně údajně tehdy s údivem řekl: "Ale, ale, vy taky umíte zpívat?" Ať už to bylo jakkoli, skutečností

je, že dostala nejprve malou roli, ale velmi brzy už Zuzanku ve Figarově svatbě. Faktem je, že ve dvaadvaceti se stala hvězdou jeho souboru a že jí zůstává. Netrebko má s Gergijevem, vládcem Mariinského

divadla, dodnes přátelský vztah. Jak sama říká, je to asi i proto, že její povaze vyhovuje nezávislost, a také proto, že zásadně nepomlouvá kolegy. Do Petrohradu a do Mariinského se stále vrací, nedaleko má ostatně byt.

Už dávno si je vědoma

důležitosti vzhledu v současném marketingu klasické hudby. A tak je zcela standardní její požadavek, má-li být fotografována pro rozhovor, že časopis, který o to žádá, zaplatí vlasového stylistu a odborníka na make-up. Říká se o ní, že velice ráda

nakupuje, že navštěvuje diskotéky i striptýzové bary a že má široký rejstřík ruských slov pro klení. Jen to zvětšuje její auru, o níž jsme u nás zatím moc neslyšeli, ale která z ní v metropolích, kam často zajíždí, tvoří jednu z celebrit

současnosti.

"Anna Netrebko je považována za jednu z hvězd operního nebe a není o tom pochyb. Má nádherný hlas, je vynikající herečka, líbí se publiku a je opravdu krásná žena. Je ale hlavně velice muzikální. Pokud bude zpívat správný repertoár a tvrdě

dál pracovat, má na to, aby se na mnoho dalších let stala jedním z největších světových sopránů," řekl o ní Plácido Domingo, šéf operních souborů ve Washingtonu a v Los Angeles.

Sopranistka cestuje po světě. Samozřejmě, že jako studentka snila.

"Ale moje sny nikdy nešly takhle daleko...," přiznává a odmítá, že by teď byla skutečně operní "divou" se vším negativním, co si s tím lidé obvykle spojují: "Požaduji snad do své šatny štěňata a vše v růžové barvě? Jistě že ne." Neuvažuje prý o slávě, o

tom, jak je známá. Spíše se znovu a znovu ptá, proč vybrali právě ji a zda je dobrá. Zda je dostatečně a skutečně dobrá.

Letos už za sebou má mimo jiné vydání DVD Anna Netrebko -

The Woman, The Voice a představení svého druhého alba Sempre libera, dále dlouho očekávaný berlínský debut a účinkování ve filmu, kde hraje operní hvězdu

zpívající královně. Absolvovala již podzimní vystoupení na BBC Proms v Londýně, Norinu v Donizettiho Donu Pasqualovi s Opera Company ve Filadelfii a listopadovou sérii v Metropolitní opeře, kde zpívala

Musetu v Bohémě. Do konce roku se ještě objeví v Mariinském divadle v Petrohradu v opeře Carská nevěsta

class="normal"> Nikolaje Rimského-Korsakova. V únoru ji čeká Opera v Los Angeles, kde bude Julií v Gounodově opeře Romeo a Julie, na jaře přijde Donizettiho Nápoj lásky

class="normal"> ve Vídni a recitálové turné po Japonsku. Červen má patřit londýnské Covent Garden a Gildě ve Verdiho Rigolettovi a srpen představením Verdiho Traviaty

class="normal"> na Salcburském festivalu... V roce 2006 bude Anna Netrebko poprvé zpívat v Belliniho Puritánech, a to v newyorské Metropolitní opeře. Představy a úkoly má na ten rok i mozartovské. Jako

umělkyně exluzivně vázaná k firmě Deutsche Grammophon má v plánech zajištěno nejméně pět desek do roku 2007.

Slyšet ji při recitálu je i pro zasvěcené znalce svátkem, téměř je totiž nedává. "Pořád zpívám v opeře, nemám na recitály dost času. Takový

koncert potřebuje proměnu pěvecké techniky, sál je malý, klavír potřebuje jiný přístup. Ano, ráda bych je dělala, ale snad někdy později," odráží sopranistka příbuzné dotazy.

O hlasu Anny Netrebko se hovoří jako o krásném, temném a snadno

rozpoznatelném, o jejím jevištním projevu přímo jako o elegantním a svůdném. Jeden kritik proto o ní v listu San Francisco Chronicle napsal: "Tak tady máme zpěvačku, která má prostě všechno: hlas ohromující čistoty, preciznosti a možností,

široký dynamický a tónový rozsah, představivost, vhled a inteligenci - to vše kombinované s oslnivým charismatem, které neumožňuje, v okamžiku kdy zpívá a hraje, dívat se jinam." Newyorský

kritik "jemně krásnou a štíhlou" sopranistku charakterizoval v roli Nataši takto: "Je »jen o něco starší než nějaká školačka«, ale graciézně se pohybující a s hlasem překvapivé, až heroické síly." Londýn byl unešen její Donnou Annou: "Nejmladší a nejvíc

sexy sopranistka, kterou lze v této roli vůbec pamatovat." A Vídeň? Ta ji také obdivovala: "Anna Netrebko se svou Traviatou dobyla Vídeňskou státní operu. Opravdu není přehnané použít slovo zázrak.

Jedna jediná zpívající herečka má při sobě všechno, o čem operní fanoušci mohli až dosud jen snít," psal tamní tisk.

Londýnský Evening Standard se vyjádřil letos v září o Anně Netrebko jako o "přátelské divě". Autorka článku si všimla, že její

dramatický soprán je krásně neunavený, ale také toho, že má ruská krasavice slabost pro módu. "Její křivky a její velké temné oči jsou snem každého módního návrháře. Také je využívá. Miluje značky Dolce+Gabbana, Marc Jacobs, John Galliano a Escada, od

nichž má šaty na koncerty," prozradil tento list. A prozradil i víc: Anna Netrebko, schopná rychle navázat kamarádský vztah nejen s pěvci, ale i s personálem v zákulisí, se po pěti letech známosti zasnoubila s italským barytonistou Simonem Alberghinim.

"Jezdí za mnou, ale když má angažmá a moc práce, nevidíme se," popsala sopranistka vztah dvou zaměstnaných pěvců. Na svatbu kvůli plnému diáři prý sama ještě rok nebo dva nemůže ani pomyslet.

Svou pěveckou techniku Netrebko popisuje jako zvláštní.

Anna Netrebko Anna Netrebko
"Blíží se to mezzosopránovému zpívání, se vším tím dole (
nechává zaznít prsní rejstřík - pozn. aut.), ale musím přitom zpívat role, které jsou naopak vysoko a nahlas." Dovede být k sobě kritická, ale

nechce si na druhou stranu kazit spaní. Pokud během představení udělá chybu, nestresuje se jako jiní, kteří se podle jejích slov trápí a obávají se vyjít ven z divadla. Její přítel je jí prý dobrým kritikem, když je potřeba. Jako správný Ital ví, co je to

bel canto, a tak někdy prý, když se mu nezamlouvá, jak zpívá, poznamená: Anya, uh-uh!

Mimo divadlo se Anna chová jako moderní děvče. "Zabývám se hodně operou, ale ne pouze jí. Pokud nepracuji, dělám i jiné věci - nakupuji, jdu do kina, cokoli. Je hodně

kolegů zpěváků, kterým když řeknete, pojď ven, pojďme dělat tohle nebo tohle, odpovídají: Ne ne, to nejde, tam by mohla být klimatizace... Tak jim říkávám, ať neblázní, že žijí jen jednou," vyprávěla Anna Netrebko v jednom z mnoha rozhovorů. Přišla na

něj prý v tričku s nápisem Miluji nákupy, v černé kožené minisukni a ve vysokých botách.

"Je to docela zábava, obléknout se do kostýmu a být někým jiným, žít něčí život. A mám ráda, když můžu hrát trochu bláznivé ženské. Je to mnohem zajímavější. Líbí

se mi, když je přítomna troška nebezpečí," vysvětluje samozřejmost, s níž se pohybuje na jevišti. Uvažuje o tom, že jí hlas za pár let dovolí dostat se k Richardu Straussovi, k repertoáru, jaký patří třeba ke jménu Kiri Te Kanawa. Byla by to například

Arabella. Ne však role podepisující se na hlasu, jako je Salome. "Už jsem slyšela řadu lidí, jak mi radí, abych Salome zpívala. Ale podezřívám je, že by spíš jen chtěli vidět, jak se na scéně svlékám," lakonicky odmítá Netrebko podobné rady.

Srovnávají

vás lidé s Marií Callas, zeptala se autorka jednoho článku. "Ano, pořád." A co jim říkáte? Po dlouhé pauze přichází odpověď: "Co jim mohu říkat... Callas byla jedinečná a už nikdy nemůže být nikdo takový jako ona. Ale děkuji - je to

kompliment."

http://www.annanetrebko.com

Anna Netrebko:

- Miluji belcantovou operu. Velmi se těším na svou první Elvíru v Belliniho

Puritánech v MET v roce 2006.

- Nemám žádný zvláštní operní idol. Je spousta skvělých pěvců, které obdivuji v tom či v onom repertoáru, ale každý pěvec si nachází a musí najít svou vlastní cestu ke konkrétní roli.

- Líbí se mi pop-music. Bylo velmi

inspirativní pracovat na klipech s lidmi, kteří nepocházejí z prostředí klasické hudby.

- Mozartovy opery byly v mé kariéře vždy velmi důležité. Pro rok 2006 jsem přizvána k projektu uvedení všech Mozartových oper v Salcburku. Připravuji také s

Maestrem Abbadem nahrávku Mozartových koncertních a operních árií. Měla by vyjít v mozartovském roce 2006.

- Dva týdny nahrávání s Claudiem Abbadem v Reggio Emilia byla ta nejšťastnější doba v mém životě. Od začátku jsme spolu velmi snadno

komunikovali. Jeho otevřenost mi pomohla otevřít se. Je to hrozně důležité, protože nahrávání je úplně jiná věc než účinkování na scéně.

- Miluji Wagnera, ale vím, že ho nikdy nebudu dělat.

- Obdivuji Maestra Gergijeva, byl a je mi velkou

podporou a poradcem. Hodně jsem se od něj naučila. Cítím zároveň velký respekt, který má k mým uměleckým potřebám a přáním.

- Lidé se často zajímají o různé skandálky, o cokoli ze zákulisí divadla. Ale to je trošku jako s dobrou restaurací... Tam

také nekoukáte do kuchyně.

Diskografie:

Opera Arias (2002)

Anna Netrebko, Wiener Philharmoniker, Gianandrea Noseda. Idomeneo, Don Giovanni, Manon, Benvenuto Cellini,

Lucia, Náměsíčná, Faust, Rusalka, Bohéma. Deutsche Grammophon 474 240-2. Debutové album bylo mezi "Best of the Year" vybraných v časopise Opera News a získalo cenu "Editor's Choice" v časopisech Opera News Gramophone.

Sempre

libera (2004)

Anna Netrebko, Mahler Chamber Orchestra, Claudio Abbado. La traviata, Lucia di Lammermoor, Puritáni, Náměsíčná, Otello. Deutsche Grammophon 474 800-2.

Anna Netrebko - The Woman, The

Voice. DVD VIDEO 073 230-9, árie z debutového alba: Faust, Don Giovanni, Náměsíčná, La Boheme, Rusalka. Natočeno v Salcburku a v Los Angeles, režie Vincent Paterson.

Glinka: Ruslan a

Ludmila

Valerij Gergijev. Philips 456 248-2. DVD Philips

Prokofjev: Zásnuby v klášteře

Valerij Gergijev. Philips 462 107-2

Prokofjev: Láska

ke třem pomerančům

Philips 462 913-2

Prokofiev: Enfant terrible (výběr)

Universal B000084H93 5 CD

Wagner: Parsifal

class="normal">90minutový dokument, Anna Netrebko, Plácido Domingo, Violeta Urmana, Nikolai Putilin, Matti Salminen, Kirov Opera, Valerij Gergijev

Dosavadní úspěchy:

- Mariinské divadlo,

Petrohrad - Figarova svatba, Benvenuto Cellini, Náměsíčná, Lucia di Lammermoor, Hoffmannovy povídky, Lazebník sevillský, Kouzelná flétna, Carmen, Zásnuby v klášteře, Traviata, Bohéma, Láska ke třem pomerančům

- San Francisco Opera - Ruslan a Ludmila,

Bohéma, Don Giovanni, Idomeneo, Nápoj lásky, Falstaff, Zásnuby v klášteře, Carská nevěsta

- San Francisco Symphony - Händel Mesiáš

- Salcburský festival - Don Giovanni, Montekové a Kapuleti

- Metropolitní opera, New York - Vojna a mír, Don

Giovanni

- Vídeňská státní opera - Traviata

- Bavorská státní opera - Traviata

- Královská opera Covent Garden, Londýn - La clemenza di Tito, Don Giovanni, Vojna a mír

- Teatro alla Scala, Milán - Vojna a mír

- Washington Opera - Idomeneo,

Rigoletto, Figarova svatba

- Los Angeles Opera - Lucia di Lammermoor

- Opera Company of Philadelphia - Montekové a Kapuleti

- Maggio Musicale Festival, Florencie - Bach: Mše h moll, Händel: Juda Makabejský

-

Velikonoční festival, Moskva - koncerty s Valerijem Gergijevem

- Stresa Festival, Itálie - Mozartovy koncertní a operní árie

- Saito Kinen Festival - Bohéma

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.