pátek, 12. prosinec 2008

Václav Talich - Talich Special Edition 16

Napsal(a) 

Václav Talich - Talich Special Edition 16 Václav Talich - Talich Special Edition 16

(Benda, Dvořák, Suk, Čajkovskij)

Česká filharmonie, Orchestr pražských sólistů, Komorní orchestr Slovenské filharmonie, Václav Talich. Produkce: Jana Gonda, Petr Kadlec, Petr Vít. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 1950 - 1954, Rudolfinum, Domovina Praha, Velký sál vládní budovy Bratislava. Vydáno: 2007. TT: 73:36. ADD. 1 CD Supraphon SU 3836-2.

Další zajímavý příspěvek k poznání české dirigentské legendy! Pravda, nahrávka Sukovy Serenády je poměrně známá. Vyšla několikrát v reedicích na černých deskách, později dokonce dvakrát na kompaktních diskách - poprvé ve známé "poštovní" edici Supraphonu (tam však byla velmi zkreslena novým umělým náhalem), podruhé ve velkorysé řadě vydavatelství EMI Great Conductors of the 20th Century. Až do vydání nové nahrávky Josefa Vlacha s jeho novým Českým komorním orchestrem v roce 1961 byla uznávána jako jediná. V rozhlase se v tradičním podvečerním čase na Štědrý den dokonce hrála ještě relativně donedávna. Je těžko definovatelné, čím je dodnes tak mimořádná a stále nádherná. Ve srovnání s jinými nahrávkami komorních orchestrů působí možná zvukově hutněji (Talich natáčel s "lesem" smyčců), pojetím v každém případě filozofičtěji (koda 1. věty, trio 2. věty, celá 3. věta), v některých místech až dramatičtěji (4. věta). Z nové reedice nahrávky, navíc tentokráte perfektně technicky ošetřené, se tedy můžeme znovu radovat! Ve stejném roce 1951, jen o několik týdnů později po Sukově serenádě, vznikla nahrávka smyčcové Serenády Dvořákovy. Tento snímek je ovšem podstatně méně známý, byť se objevil už na jednom z prvních CD u nás v roce 1988 (Great Artists Series u Supraphonu). Málo se ví, co se skrývá pod názvem Orchestr pražských sólistů , a je škoda, že na to booklet neupozorňuje. Nahrávka Dvořákovy Serenády je důkazem, že ač je snaha vybrat z instrumentalistů ty nejlepší z nejlepších sebevětší (Talich tehdy s obrovskou pečlivostí vybíral nejlepší komorní i orchestrální hráče z Prahy, s nimiž intenzivně - dokonce individuálně či po malých skupinách! - řadu týdnů zkoušel), výsledek nemusí být lepší než se zavedeným špičkovým stabilním orchestrem. Není mi známo, proč tehdy Talich netočil Dvořáka - podobně jako Suka - s Českou filharmonií. Dvořákova Serenáda v tomto nastudování je sice technicky naprosto dokonalá, avšak zní mnohem pragmatičtěji než Sukova. Naprostým překvapením CD jsou dvě drobnosti z díla Petra Iljiče Čajkovského - známé Andante cantabile a orchestrální verze původně klavírní Písně beze slov (v bookletu chybí jméno upravovatele, zřejmě nejde o Čajkovského originál). Při jejich poslechu cítím určitý deficit, jaký vůči Talichovi ještě stále máme. O jeho slovenském působení v době, kdy byl v Praze nežádoucí, se dnes zmiňujeme pouze jako o vyhnanství a přehlížíme jeho obrovské umělecké výsledky, jichž v neuvěřitelně krátké době dosáhl právě v Bratislavě. Vybudoval prvotřídní Slovenskou filharmonii a docílil toho opět niternou komorní prací. Barvité, typicky talichovské snímky Čajkovského (technicky velmi kvalitní!) s tamějším filharmonickým komorním orchestrem jsou toho dokladem. Bohužel jedinou vzpomínkou na jeho někdejší Český komorní orchestr je snímek Bendovy Symfonie B dur , který pořídil ovšem už s vybranými členy České filharmonie až v roce 1954. Booklet CD si všímá právě Talicha - mistra komorní interpretace a jeho vynikajícího, bohužel jen krátce působícího Českého komorního orchestru. Ač je na CD z původního repertoáru tohoto legendárního ansámblu přítomen právě tento Benda, je to připomínka velmi užitečná a potřebná!

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.