Banu Sözüar – klavír. Produkce: J. Hinrich Peters, Hans-Dieter Flad. Text: N, A, Č. Nahráno: 2002. Vydáno: 2005. TT: 54:12. DDD. 1 CD Arco Diva 0075-2 131 (distribuce Classic).
Dvě málo známá díla slavných ruských skladatelů, třicetiletého Šostakoviče a relativně pozdního Rachmaninova interpretuje na tomto CD klavíristka Banu Sözüar , narozená v Istanbulu. 24 preludií Dmitrije Šostakoviče z roku 1932/33 v sobě zahrnují vše, co duši mladého skladatele nějak ovlivňovalo. Jsou to jak vlivy pozdního romantismu, tak impresionismu, tak horké současnosti. Některé jsou odlehčené a připomínají například jeho Jazzovou suitu , jiné jsou k nerozeznání od Rachmaninova. Zcela jiný svět než pozdější cyklus Preludií a fug . Na interpretaci zaujme nejvíc bohatá úhozová škála a náhlé výrazové proměny. U Variací na Corelliho téma jsem mohl porovnávat se Shurou Cherkasskym. Pro něj je Rachmaninov především klavírní virtuos – tato nahrávka je ve výrazně pomalejším tempu a nabízí hlavně mozaiku všech výrazových poloh, které jsou typické pro tohoto autora. Jako kdyby to byla skladatelova bilance (jde o jeho poslední klavírní cyklus z roku 1931). V podstatě brzy zapomeneme, že to jsou variace na jedno téma a vnímáme skladbu jako sérii samostatných obrazů. Buď je klavíristka opravdu tak vyspělá a kultivovaná, anebo si dobře vybrala repertoár. Péčí o výrazovou přesvědčivost, snivou a melancholickou náladou (méně už technickou jistotou) v každém případě mile překvapí. Jen je nepochopitelné, proč má CD jen 54 minut, když se z ruské klavírní hudby 20. století přímo nabízí řada děl (například Prokofjevovy Sarkasmy , Prchavé vidiny atd.), které by dramaturgii CD skvěle doplnily. Booklet by mohl obsahovat pečlivější rozbor obou skladeb i podrobnější portrét interpretky. Přes potěšitelnou interpretační úroveň tak CD působí dojmem jisté nedotaženosti.
Vydavatel: Arco Diva/Classic
Stopáž: 54:12
Body: 3 z 6
