Koncert pro orchestr vznikal během skladatelovy emigrace v Americe během druhé světové války. Je to suma Bartókova umění – najdeme tu prvky konstruktivistické, neoklasické, folklorní, romantické, ale i obraz tvrdých zkušeností skladatele, kterému válka a emigrace najednou vzala prakticky všechno. Ančerlova nahrávka zaujme zvukovou propracovaností detailů a dokonale klasickým rozvržením. Žádná zvuková vrstva nezůstane skryta, skvěle zní nejen sólové vstupy nástrojových skupin, ale i důmyslné předivo vícehlasu. To oceníme hlavně ve fuze závěrečné věty. Dnešní interpreti zdůrazňují často jen jedinou stránku této skladby – právě tu zvukovou virtuozitu. Tuto nahrávku lze považovat za vzorovou i v tom, že nezůstává jen u ní. To dokládá provedení třetí a ústřední části, Elegie .
Violový koncert je posledním dílem, na kterém Bartók v roce 1945 před svou smrtí pracoval, sám zkomponoval jenom sólový part a instrumentaci odkázal svému žákovi. Dílo stojí poněkud ve stínu Třetího klavírního koncertu (a Druhého houslového ), a je velmi výrazově oproštěné. Výkon Josefa Karlovského je ukázkou sólového umění tehdejších hráčů České filharmonie . Má měkký vyrovnaný tón, který je působivý zejména v meditativních pasážích.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 59:56
EAN: 0099925368227
Nahráli: Jaroslav Karlovský – viola, Česká filharmonie, Karel Ančerl
Body: 4 z 6
