Vedle samotného Machautem zhudebněného mešního ordinaria zaznívají světské písně doprovázené nástroji (na prostranství před kostelem), kondukty s latinskými duchovními texty i zhudebněná francouzská duchovní poezie. Nechybějí ani varhany a zvonkohra.
Clemencic svěřil interpretaci mešního ordinaria čtyřem sólovým mužským hlasům, na nahrávce se dále podílel smíšený sbor a řada hráčů na dobové nástroje. Zvukovou estetiku tohoto disku bych zařadila někam zhruba doprostřed mezi anglickou uhlazenost a peresovské orientalismy, snoubí se zde totiž jistá syrovost s přesnou intonací v přirozeném ladění. Celková dramaturgická koncepce i komentář v bookletu by mezi muzikology mohly vyvolat diskusi, nakolik takováto podoba slavnosti odpovídá současnému stavu poznání středověké hudební kultury, či zda se spíše jedná o tvar esteticky uspokojující dnešního posluchače. Clemencicovo pojetí však rozhodně nezapře osobitý přístup a nepostrádá ani atmosféru doby dávno minulé.
Vydavatel: BMG
Stopáž: 69:42
Body: 4 z 6
