Mladé interpretační špičky, laureáti mezinárodních hudebních soutěží, komorní ansámbly, dirigenti, instrumentalisté i pěvci se každoročně v dubnu sjíždějí do Žiliny. 18. ročník Středoevropského festivalu koncertního umění (21. – 26. 4.) hostil umělce z Maďarska, Polska, České republiky, Bulharska, Litvy, Chorvatska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Ruska a prezentoval i naději domácí, tenoristu Petera Bergera . Hlavní cenu, Cenu umělecké kritiky (i Cenu publika) získala jednoznačně ruská pianistka Anna Vinnickaja . Energická, suverénní, strhující. S hudebními geny, muzikální představivostí, výborným školením, od dětství uvyklá pódiu, vysokou školu studuje v Hamburku, jejím současným pedagogem je Jevgenij Koroljov a nejvýraznější úspěchem vítězství v bruselské Soutěži královny Alžběty 2007 (letos přidala v Schleswig Holsteinu cenu Leonarda Bernsteina). Její vervní interpretace Koncertu pro klavír, trubku a orchestr op. 35 Dmitrije Šostakoviče byla natolik koncentrovaná a suverénní, že dirigent (Španěl Pablo Gonzáles ) ji stačil jedině pohotově sledovat; hráč na trubku, Francouz Clément Saunier , sekundoval její muzikální energii dobře, leč jeho part v koncertu je spíš ozdobný. Druhé laureátství, Cenu Spolku koncertních umělců, získalo litevské klavírní duo Vilija Poškuté a Tomas Daukantas . Jejich hra je jako živé zjevování hudby, jejího smyslu, příběhu, krásy. Lisztovým mozartovským Réminiscences de Don Juan vhodně přizvukovala i novodobá mozartovská reminiscence Lowella Liebermanna – Variace na Mozartovo téma op. 42 . Cenu Pražského jara, která představuje koncert na příštím Pražském jaru, vyzpívala maďarská sopranistka Adrienn Miks . Kvalitní pěvkyně, má krásný tón a přesvědčivý výraz ve verdiovských i Pucciniho hitech, pěknou barvu hlasu a kulturu výslovnosti uplatnila i v náročné Smetanově Mařence (Kdybych se cos takového ) i Dvořákově Rusalce (Měsíčku na nebi hlubokém ). Doprovázel ji Štátný komorný orchester Žilina, jemně, promyšleně a pevně vedený nám dobře známou Marzenou Diakuin (2. cena v loňské soutěži Pražského jara). Do těsného sousedství laureátů patří vynikající francouzský violista Antoine Tamestit (hrál Koncert pro violu a orchestr D dur F. A. Hoffmeistera) a zářné, bulharsko-rakouské kvarteto bicistů – Via nova persussion group. „Zpívali“ Johna Cage, Matthiase Schmitta či Steve Reicha s fantazií a přesností a „ukázali“, jak zvuková relace souzní i s vizuálním vjemem (Thierry de Mey: Musique de Table) . Publikum nakazili nadšením pro soudobou hudbu. Nejmladší účastník soutěže (cenu uděluje primátor Žiliny) byl chorvatský kytarista Petrit Ceku (1985). Český houslista Roman Patočka se sice líbil pevně zpěvným tónem, ovšem jeho vystoupení v Mendelssohnově Koncertu e moll bylo mdlé.
Středoevropský festival koncertního umění v Žilině je skutečně koncentrovaná přehlídka vynikajícího interpretačního umění. Dramaturgie neopomněla ani sté výročí narození Eugena Suchoně. Štátny komorný orchester Žilina hrál Malou suitu s passacaglií op. 3 ESD 48a, v orchestrální úpravě Bohumila Urbana, a Cappella Istropolitana (skvělý primárius Robert Mareček) zařadila výběr z Šesti skladeb pro smyčcové ná-stroje. 18. ročník, jehož ozdobou byl i loňský laureát, maďarský houslista Barnabás Kelemen, prošel zkouškou dospělosti výborně.
