čtvrtek, 6. říjen 2016

Talichův Beroun 2016

Napsal(a) 

Gabriela Eibenová a Daniela Čermáková, foto Irena Bucharová Gabriela Eibenová a Daniela Čermákováfoto: Irena Bucharová

Letošní, již 34. ročník mezinárodního hudebního festivalu, rozvržený do termínu přesahujícího o celý týden měsíc říjen, začal prologem již 1. dne tohoto měsíce v berounském kostele sv. Jakuba. Mezzosopranistka Jana Hrochová za varhanního doprovodu Lukáše Petřvalského přednesla písně Georga Friedricha Händela, Giulia Cacciniho a Antonína Dvořáka. Petřvalský hrál varhanní díla Lousie Viereneho, Johanna Sebastiana Bacha a svou Fantasii gregorianu. Spolu s hudebním programem, který připravil dramaturg Petr Kadlec, nabízí festival řadu doprovodných akcí a cyklus Výtvarný Talichův Beroun. V den oficiálního zahájení koncertu se konaly dokonce tři doprovodné akce – mezi nimi  také Pietní akt na berounském hřbitově u hrobu Václava Talicha za účasti Smíšeného pěveckého sboru Svatoš. Zde promluvil Luboš Petřvalský.

Zahajovací koncert, inaugurovaný starostou  města Berouna Mgr. Ivanem Kůsem, patřil souboru Ensemble Inégal s uměleckým vedoucím Adamem Viktorou. V úvodní skladbě večera, kterou byl soubor třinácti písňových skladeb Adama Václava Michny z Otradovic s názvem Loutna česká, měly sóla sopranistka Gabriela Eibenová a altistka Daniela Čermáková. Cyklus nastudoval soubor z nedávno objevených původních instrumentálních partů s rekonstrukcí hlasu druhých houslí, kterou realizoval Adam Viktora. Rozsáhlý písňový cyklus, v němž každá ze skladeb byla uvedena instrumentálním ritornelem, mezihrami a závěrem, byl přednesen s pestrou dynamickou vizí realizovanou spolu s rozdílným tempovým průběhem nejen v rámci celého souboru, ale mnohde i v průběhu jednotlivých písní. Barokní hudební nádhera se tak stala živou současnou kreací, která nenechávala posluchače ani minutu mimo dění na pódiu. Komorní instrumentální soubor, tvořený dvěma houslemi, varhaním portativem, violoncellem a theorbou, byl strhující jak v dynamickém provedení Michnovy hudby, tak v barevném nástrojovém souladu, precizní souhře a pozorném doprovodu sólových hlasů. Tak jak v barvě souzněly měkce interpretovány housle se zasněným zvukem varhan, zcela přirozeně a uvolněně, tak ideálně znělo vyzrálé vokální duo obou pěveckých sólistek.

Ensemble Inégal, foto Irena Bucharová Ensemble Inégalfoto: Irena Bucharová

Soprán Gabriely Eibenové má ideální polohu pro Michnovu hudbu, třebaže autor nenechává této poloze dominovat – hlas je ve službě duchovního obsahu – a sólistka své „poslání“ veskrze respektuje a prožívá. Daniela Čermáková svůj pevně stavěný znělý alt, v hrdle příjemně zabarvený, rovněž plně odevzdala interpretaci, autorovu zadání, souborové spolupráci – v níž vokální hlasy přirozeně dominují – a konec konců sdělení jež skladatel směřuje publiku. Svou roli sehrálo i živé cheironomické prožívání interpretace, přičemž houslistky Lenka Torgersen a Magdalena Malá se sopranistkou byly hybnější v náladové podpoře hudby, zatímco altistka, s občas sepjatýma rukama, víceméně zakrytý violoncellista Petr Mašlaň, hráč na theorbu Jan Krejča (i vzhledem k rozměrům nástroje) a pouhá busta Adama Viktory za varhanním portativem, doplňovali pódiový dojem více méně statickou interpretací. Tato zdánlivě podružná složka interpretace přesto dodala skvělé hudební kreaci, působivě přibližující slavný cyklus Loutna česká své původní podstatě duchovní kompozice, jistou volnost apercepce, kterou naplněná síň Kulturního domu Plzeňka vděčně prožívala.

Po přestávce koncertu zaplnil pódium pěvecký sbor o třech zpěvačkách a pěvcích v každé ze čtyř hlasových skupin. Na varhany hrál Vladimír Roubal, na violoncello Petr Mašlaň a na kontrabas Ondřej Štajnochr, dirigoval Adam Viktora. Tento pěvecký sbor Ensemble Inégal přednesl Mši D dur „Lažanskou“ Antonína Dvořáka s takovou intenzitou projevu, že se dílo podobalo autorovým nejslavnějších symfonickým opusům. Zde mám na mysli dokonalé uchopení dvořákovsky cítěné hudby plné dynamických proměn a zvratů, poetických i burácivých okamžiků s působivými promluvami sólových hlasů a v neposlední řadě s duchovně vlídným varhanním rejstříkem. Dirigentova často energická gesta pevně vedla znatelně zkušený pěvecký ansámbl v němž realizovaná sóla, vedená rovným hlasem bez vibrata, zněla skromně, bez znatelné sólistické pěvecké bravury. Sopranistka Stanislava Mihalcová, altistka Pavla Štěpničková, tenorista Václav Čížek a basista Roman Hoza byli v závěrečném aplausu zcela po zásluze vyvoláni dirigentem Adamem Viktorou do popředí pódia. Budou-li také další koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun podobné, zažije Beroun skvělý hudební měsíc svého i jinak kvalitního kulturního roku.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.