Připravit kvalitní dětský hudební program je zapeklitá věc. Pomineme-li mýty typu „dětem nelze zkazit vkus“ nebo „netřeba nic přehánět, vždyť ony stejně nic nepoznají“, dojdeme nutně k závěru, že právě děti si zaslouží to nejlepší. (Navíc se s nimi vzdělávají i ti, kteří je na příslušný program doprovázejí a kteří třeba byli o podobné aktivity z nejrůznějších důvodů ochuzeni.) Z pozice organizátorů se jedná – nebo by se mělo jednat – o logickou investici. Nejenže jsou v posledních letech dětské programy žádané a vyhledávané, ale jde také o to, aby koncertní síně za dvacet, třicet let nezely prázdnotou.
V Praze patří k průkopníkům dětských koncertů PKF – Prague Philharmonia a letošní sezona (na téma světoví skladatelé) prokázala, že se orchestru daří držet laťku vysoko. Může za to několik šťastných faktorů. Scénáristou a režisérem koncertů je od roku 2007 Vladimír Jopek, jejich moderátory herci Filip Sychra a Nikola Pádivá (od února 2016 Ivana Krmíčková) coby skřítci Šíma a Lupi, každý koncert je orámován znělkou Muzikanti s hudbou Pavla Jurkoviče a textem Jiřího Žáčka, orchestr hraje s chutí a nasazením. Zdá se, že tato kombinace je ideální. Vladimír Jopek, hráč na akordeon, zpěvák, herec, moderátor a učitel, dokáže skloubit poznání, hudební prožitek i hru v sympaticky sourodý celek. Nezahlcuje informacemi, nepoučuje, a přesto vzdělává. Ví také, jakým jazykem k publiku mluvit, aby mu rozumělo. A činí tak s obdivuhodnou lehkostí. Děti se mohou při koncertu svobodně projevit, aniž by se navzájem rušily, procvičí si rytmus, zpěv, postřeh, něco se dozví a zároveň se pobaví, a to s pomocí jednoduchých pomůcek. Zvláště oceňuji úžasnou součinnost s hudbou. Herci Filip Sychra i Nikola Pádivá a Ivana Krmíčková disponují všestranným nadáním včetně výrazného hudebního citu. Filip Sychra nezapře, že jeho maminkou byla zpěvačka a herečka Milena Zahrynowská (naposledy vystřihl pěkně zněle árii Toreadora z Carmen), půvabná Nikola Pádivá (členka pohybového divadla Veselé skoky a skupiny POHADLO aneb Pohádkové kukadlo) na pódiu provede tu hvězdu, tu tanec, tu zpěv, Ivana Krmíčková ovládá kromě zpěvu a tance chůzi na chůdách, žonglování a šerm. Písnička mimořádného Pavla Jurkoviče zní přirozeně jako pradávná lidová tvořivost, čímž jako by se děti dostávaly až k samotným kořenům hudby. Co víc si přát? Aby tvůrci těchto programů neztratili dech a nápady, protože jejich práce má pro děti (i jejich rodiče) větší smysl, než si možná umějí představit.
Na závěr dodám, že program je asi nejvhodnější pro předškolní a mladší školní věk (zvlášť předškoláci vypadají při koncertech nejspokojeněji), případně kohokoli, kdo s přibývajícím věkem neztratil hravost.
