úterý, 22. duben 2003

Nejznělejší viola

Napsal(a) Petr Veber

Nejznělejší viola

Hostem abonentní sezóny České filharmonie byla (23. 1.) v pražském Rudolfinu proslulá mladá americká violistka arménského původu Kim Kaškašjan . Hrála pozoruhodný Bartókův Violový koncert , poslední a vlastními silami již nedokončené dílo, završující vše dobré a charakteristické v jeho hudbě. Skladba zazněla zejména v sólovém partu stejně pozoruhodně - měla jistotu, hloubku i emoce. Především ovšem znělost: viola je nástroj pověstný svým zádumčivě měkkým, ale současně nepříliš nosným tónem, tentokrát však dal interpretační výkon na tyto charakteristiky zapomenout. Viola Kim Kaškašjan zní přes veškerou soustředěnou introvertnost sólistky značně nebojácně, plně, naléhavě a přesvědčivě. V napětí mezi zjevnou plachostí interpretky a extrovertní jistotou jejího tónu bylo největší potěšení večera. Přístup dirigenta Vladimíra Válka k této partituře, stejně jako k Honeggerově Pacifiku 231 a Dvořákově Páté symfonii , byl naprosto profesionální, právem zdravě sebevědomý. Zvláště symfonie tak dostala do vínku věcnou jadrnost korespondující s dvořákovskou pozitivností. I vzhledem k nízkému věku autora se zde však nezadržitelně rozvíjejí typické znaky jeho symfonismu, jimž dal Válek plnokrevnost.

Zveřejněno v Kritiky

Označeno v

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.