Koncert renomovaného českého barokního souboru Musica florea v Českém muzeu hudby v Praze dne 11. 9. byl věnován 320. výročí úmrtí jednoho z nejvlivnějších barokních skladatelů – J. B. Lullyho. Program složený z děl Lullyho zastoupeného suitou s názvem Concert donné au souper du Roy a jeho mladších kolegů pocházejících z Čech J. C. F. Fischera (v lullyovském stylu psaná Suita č. I. z Journal du pritems) , A. Reichenauera (Sonata pro dvě trubky, smyčce a continuo ) a J. D. Zelenky (Ouvertura F dur , Sinfonie z melodramatu „Sub olea pacis“ ) byl velmi poutavým průvodcem po ohlasu francouzského stylu (vytvořeného především právě Lullym) po českých zemích a jeho slučování se stylem italským v době vrcholného baroka. Na hře souboru, který dnes patří ke světové špičce, jsou patrné jeho bohaté zkušenosti s francouzským repertoárem (mimo jiné pravidelná spolupráce s Versailleským centrem barokní hudby) a skvěle cítí všechna specifika francouzského stylu hry (příznačné „inegály“ a jiné). Je radost sledovat společné „dýchání“ celého souboru, jednotné cítění frází, rytmu, obdivuhodnou rytmickou i zvukově barevnou souhru smyčcových a dechových nástrojů a především spontaneitu a uvolněnost hry. S těmito vlastnostmi se u „moderních“ hudebních těles téměř nesetkáme. Koncerty ansámblu Musica florea jsou mimo jiné výmluvným dokladem, že tak zvaná „poučená“ interpretace není žádnou odtažitou hudební archeologií, ale stylem hry, který je svou dynamičností velmi blízký současnému hudebnímu cítění.
