Občas se setkávám u Čechů i cizinců s velmi okleštěným viděním našeho hudebního života. Českým symfonickým orchestrem je pro ně hlavně Česká filharmonie, operou pražské Národní divadlo, festivalem Pražské jaro. Když však vystoupíme z hloupého rámce pragocentrismu, otevře se nám relativně bohatě strukturovaná scéna. Máme zde přinejmenším dalších pět orchestrů mezinárodní úrovně, opera v Ostravě, Brně nebo v Plzni vás uspokojí stejně jako v Praze (někdy i více) a zajímavé festivaly. Když pominu další velké pražské festivaly a festivaly typu Smetanova Litomyšl, Moravský podzim, MHF Český Krumlov, je zde řada regionálních festivalů, jejichž význam přesahuje danou lokalitu. Zmíním dvě podzimní akce.
Na Českolipsku a několik let i v sousedícím Sasku vyzařuje silnou aktivitu MHF Lípa Musica. Mezi 20. zářím až 26. říjnem nabídne 16 dobře profilovaných projektů. Původní duchovní ukotvení dramaturgie je obohacována o jazz, tanec či multižánrové výpady. Letos sem patří večer Pražského komorní baletu, Ivy Bittové, původně kamerunské soulové zpěvačky Ntjam Rosie nebo koncert Melody Makers Ondřeje Havelky. Vedle koncertů Václava Hudečka a Severočeské filharmonie Teplice s Josefem Špačkem ml., které jistě přitáhnou pozornost široké veřejnosti, stojí projekty například souboru Tiburtina ensemble a formace Davida Dorůžky, Stimmwerck nebo Capelly Collegia Marianum. Na programu festivalu jsou i dvě filmové projekce – Bizetovy Carmen a Čajkovského Louskáčka.
Již podvacáté hostí město Olomouc Podzimní festival duchovní hudby (22. 9. – 12. 10.). Agentura Ars Viva připravila pět koncertů v pěti olomouckých kostelích. Úvod bude patřit Josephu Haydnovi a jeho Stvoření (dóm sv. Václava). Druhý koncert bude konfrontací Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Fialy v režii Českého filharmonického sboru z Brna. Jediným komorním projektem bude večer v kostele Zvěstování Páně, kde Capella Mariana Vojtěcha Semeráda nabídne hudbu, jež zněla (a občas i zní) ve vatikánské Sixtinské kapli, tedy Palestrina a jeho souputníci. Olomoucký festival vždy nabízí velká oratorní díla romantismu, případně i 20. století. Letos to budou Szymanovského Stabat Mater, Mass of the Children J. Ruttera a dramaturgická jistota – Dvořákovo Requiem.