Německé hudební akademie a operní studia zkoumají možnosti online výuky

Země s více než 83 miliony obyvatel je co do počtu infikovaných i úmrtí osmým nejpostiženějším státem na světě; podle posledních informací z Ústavu Roberta Kocha (RKI) z 28. května se virem COVID-19 nakazilo od začátku epidemie 179 717 osob, z nichž nákaze podlehlo 8 411. Ve středu 6. května oznámila kancléřka Angela Merkel po rozhovorech s představiteli 16 německých států uvolnění restrikcí v celé zemi. Všechny obchody jsou znovu otevřeny, žáci se postupně vracejí do škol a nejvyšší německá fotbalová Bundesliga se znovu rozběhla v sobotu 16. května (i když bez diváků).

Jak se vyrovnávají se situací během koronavirové krize některé nejznámější vysoké hudební školy a operní studia v zemi? Například Hochschule für Musik „Hanns Eisler“ v Berlíně, jedna z nejlepších vysokých hudebních škol nejen v Německu, ale i v celé Evropě, zahájila provoz koncem dubna. O tom, jak škola fungovala v době nouzového stavu, mi podal nedávno ve výměně e-mailů podrobnou zprávu můj někdejší kolega, profesor Byron Knutson z oddělení zpěvu a hudebního divadla: „Semestr začal na všech berlínských vzdělávacích institucích (Universitäten und Hochschulen) 20. dubna. Všechny veřejné koncerty během semestru byly zrušeny; uvažujeme, zdali by bylo možné některé akce streamovat. Streaming by byl patrně omezen na sólové koncerty, ale pokud dojde k uvolnění restrikcí, bylo by možné, že by vystupovaly i malé skupiny.

Předpokládali jsme, že na začátku semestru – a možná po celý semestr – by nebylo možné vyučovat osobně, a proto jsme se připravili na to, že budeme vyučovat co nejvíce online. Naše škola má pracovní skupinu, jež zkoumá veškeré digitální alternativy. Co se týká předmětů jako teorie a historie, profesoři jsou z možností nadšeni a předpokládají, že učební plán budou schopni z velké části splnit. Co se týká oddělení zpěvu a tříd jako například bel canto a interpretace současné hudby, které jsou obvykle založeny na výkonu, tato oddělení mají radost, že budou moci mít příležitost věnovat se víc dějinám a teorii těchto předmětů, neboť ty byly v minulosti někdy trochu odbývány.

Z představení Haydnovy opery Il mondo della luna (Studiosaal, 2018); orchestr Hochschule diriguje Byron Knutson, foto Janine Escher

Technologická řešení ohledně hudebních výkonů online nejsou zatím bohužel dobře vyvinuta. Všechny naše kurzy komorní hudby se samozřejmě konat nebudou, a profesoři ve všech oborech se obávají, co vlastně bude možné učit online. V současné době zkoumáme možnosti na několika různých platformách. Velké problémy se týkají vysoké kvality zvuku v kombinaci s nízkou latencí“, tedy zpožděním zvukového signálu. „Čím lepší úroveň technologické infrastruktury, tím snazší je najít přijatelná řešení, ale ne každý má přístup k vysoce kvalitním mikrofonům a super rychlým počítačům,“ pokračoval v e-mailu profesor Knutson. „Skvělý systém LoLa má Conservatorio di Musica „Giuseppe Tartini“ v Terstu, ale ten je cenově nedostupný.“ Synchronizovat prostřednictvím internetu společný výkon hudebníků, i když si jsou fyzicky značně vzdáleni, byl dlouho jen sen. Jak mi napsal můj dlouholetý kolega, britský skladatel a klavírista Peter Bannister, který žije ve Francii, kde má také vlastní nahrávací studio, „je samozřejmě možné připojit profesionální mikrofony k počítači bez jakéhokoliv zpoždění při získávání zvuku do počítače. Horší je to při používání interaktivní platformy jakéhokoli typu (Skype, WhatsApp, Facebook Messenger, Zoom): jak dobře tyto platformy zvládají externí mikrofony závisí do značné míry na softwaru.“


„Čím lepší úroveň technologické infrastruktury, tím snazší je najít přijatelná řešení, ale ne každý má přístup k vysoce kvalitním mikrofonům a super rychlým počítačům.“


Co se týká kvality zvuku, Zoom je podle zkušeností řady hudebníků snad to nejlepší, co je k dispozici gratis. A na současném trhu je samozřejmě řada kvalitních mikrofonů, které jsou i cenově dostupné. Měla jsem například možnost posoudit kvalitu výborných a relativně levných mikrofonů a předzesilovačů, které nabízí švédská firma Line Audio Design. Tato firma v Rinkeby (asi hodinu autem od Malmö) navrhuje a vyrábí audio vybavení vysoké kvality již od roku 1989. Nalezení vhodného řešení problému společné hry přes internet však závisí na řadě faktorů. „Některé problémy nejsou nepřekonatelné, pokud je člověk připraven strávit trochu času vylepšováním parametrů softwaru. Existují však určité hranice. Pokud jde o problém s latencí, ta je částečně závislá na rychlosti internetového připojení, ale také na tom, zdali jde signál přes satelit apod. A jakmile dojde k nějakému zpoždění, mohou se vyskytnout – a často se skutečně vyskytnou – problémy s ozvěnou, s nimiž je obtížné se vypořádat,“ uzavřel Peter Bannister.

LoLa je vysoce kvalitní audio/video přenosový systém s nízkou latencí zaměřený na interakci, a byl vyvinut na konzervatoři v Terstu již v roce 2005, ve spolupráci s italským ústavem GARR (Gruppo per l’Armonizzazione delle Reti della Ricerca); LoLa software je k dispozici zdarma pro použití v akademických a vzdělávacích neziskových institucích, webové stránky však uvádí, jaké velmi přesně specifikované hardware a audio vybavení, kamery a projektory je také nutné mít. A takové celkové vybavení vyjde na zhruba 9 000 až 13 000 eur. Jak dobře zvládá systém LoLa latenci nemohu posoudit, nicméně webové stránky systému uvádí víc než 120 institucí, kde již byl tento software instalován – pochopitelně v řadě hudebních učilišť v Itálii, ale i v USA, Skandinávii, Francii (mj. v IRCAM v Paříži), jižní Americe, některých pobaltských republikách atd. U nás má LoLa software Janáčkova Akademie v Brně. Kupodivu v Německu vlastní toto programové vybavení, podle údajů na výše uvedených webových stránkách, pouze dvě instituce (Robert Schumann Hochschule v Düsseldorfu, a DFN-Verein v Berlíně).

„Individuální hlasová výuka a práce s korepetitory v reálném čase se [u nás] bude muset omezit na doprovody nahrané předem,“ dodal profesor Knutson. „Kurzy tance a šermu byly pro naše studenty zpěvu pochopitelně zrušeny. Výuku herectví lze provádět online snadno, zejména pokud se jedná o mluvený text. Pokud budou studenti během této výuky zpívat, budou ovšem muset použít předem nahraný doprovod, což není dlouhodobé řešení. Berlínský senát označil tento semestr za „Kreativsemestr“. Pro studenty to znamená, že pokud nebudou schopni dokončit práci v kurzu, nebude tento semestr započítáván jako čas strávený jejich studiem. Na druhé straně, pokud budou schopni kurzy absolvovat, kredit, který získají, bude stále započítáván do celkového výsledku jejich práce v rámci absolutoria. Takže toto řešení není špatné. Předzpívání na zimní semestr určitě uspořádáme, momentálně vyvíjíme online proces.“

Jak profesor Knutson také podotkl, při podpoře studentů, kteří se octli ve finančních obtížích, byl velmi aktivní studentský parlament (například pokud studenti přišli o práci). „Se situací se v podstatě potýkáme, jak nejlépe můžeme,“ ukončil svůj e-mail profesor Knutson. „Navíc by asi bylo všechno jednodušší, kdyby bylo počasí hrozné…“ Ano, paradoxně bylo během vrcholné karantény slunečno a často neobvykle teplo i jinde v Evropě, což vedlo k řadě dohadů, zdali teplota ovzduší na šíření viru působí či nikoli.

Internationales Opernstudio Hamburg, foto Tamara Sophie Gries

Rektorka Hochschule Sarah Wedl-Wilson (původem Angličanka) uveřejňuje na webových stránkách školy pravidelné bulletiny s novými informacemi. Od 12. května byl „nouzový provoz“ změněn na „omezený“, a to znamená mimo jiné, že individuální hodiny patrně začnou od úterý 2. června. V současné době připravuje Hochschule komplexní plán, aby mohla být dodržována nezbytná bezpečnostní a hygienická opatření, a byl umožněn návrat do budovy. Rektorka také vyzývá všechny studenty, aby využívali komunikačních možností sociálních médií a zůstali tak v kontaktu jako komunita.

V mnichovské Akademii August Everding (jež je součástí Hochschule für Musik und Theater, jedné z nejuznávanějších tradičních odborných univerzit v Německu, jež se specializují na hudbu a divadelní umění), začaly online hodiny již koncem března, „a nyní jsme na cestě vrátit se k osobnímu vyučování,“ sdělila mi mluvčí Akademie Christine Franke 15. května. „Máme zde řadu studentů, kteří odcestovali domů do zahraničí; vrátí se jen co to bude možné. Do té doby budou mít k dispozici výuku online.

Z e-mailu paní Franke je jasné, že tak jako Hochschule „Hanns Eisler“ i mnichovská Akademie věnuje plánování výuky v době koronavirové krize obrovskou péči. „Doposud se nám podařilo udělat relativně dobrý pokrok v hudbě a zpěvu, v technice dechu a vokální technice. Probíhá však také práce na různých áriích, z hlediska interpretace a obsahu. Analýza rolí a přednášky teorie by také mohly být vyučovány online, a určité testy teorie jsou rovněž plánovány touto formou. V současné době také zavádíme online kurzy Pilates, které umožní udržovat si fyzickou kondici doma. V tuto chvíli jsou u nás možné pouze hodiny pro jednotlivce, ale od příštího týdne budou povoleny malé skupiny až čtyř studentů, takže bude možná i příprava předzpívání a práce na rolích.“

Počet studentů v magisterském programu Akademie není naštěstí velký. „V současné době máme 12 studentů ve dvou ročnících: v prvním ročníku je jich 5 (1 muž, 4 ženy), ve druhém 7 (4 muži, 3 ženy). Momentálně je Akademie otevřena pouze pro výuku jednotlivců; studenti si také mohou rezervovat místnosti ke zkouškám.“ Jakou technologii považuje Akademie v současné době za nejlepší pro výuku a korepetice (vzhledem k tomu, že osobní výuka se v současné době ještě stále nedoporučuje)? „Jako videoprogram používáme Zoom, a naši klavíristé poskytli všem studentům nahrané klavírní části árií, které v současné době studují,“ psala dále paní Franke. Ohledně náboru na rok 2020/21 „existují různé možnosti, jak jej realizovat. V současné době plánujeme nábor nejdříve na konec července nebo začátek srpna, jako alternativa připadá v úvahu září.“


„Být zpěvákem je způsob života. Je to možnost být v kontaktu s vaším tělem a duší.
Být vaším vlastním, jedinečným a vysoce individuálním nástrojem.
Být, v konečné fázi, v kontaktu s publikem a sdílet emoce všeho druhu.“


Situace na operních scénách po celém světě je mimořádně závažná. Jak proto vidí Akademie budoucnost mladých zpěváků? „Vzhledem k velké nejistotě v kultuře, a k tomu, že v současné době neexistují žádné konkrétní údaje o tom, kdy a za jakých podmínek mohou být operní scény znovu otevřeny, na tuto otázku bohužel neexistuje odpověď. Je zřejmé, že kulturní instituce a divadla si budou muset najít zcela nové cesty a nalézt neobvyklá tvůrčí řešení, aby jim bylo vůbec umožněno znovu zkoušet a vystupovat. To se týká například počtu osob na jevišti, typu inscenace nebo počtu hudebníků v orchestru. Možná, že budeme muset hledat konkrétní repertoár, který splňuje tyto nové požadavky, a který také vyžaduje velkou flexibilitu, otevřenost a zvídavost, jak najít zcela nová řešení, zejména od samotných účinkujících. To, co můžeme udělat, je připravit mladé zpěváky přesně na tuto novou situaci a dát jim, navzdory panující nejistotě, důvěru, že operní scény budou v budoucnosti znovu otevřeny – doufejme, že co nejdříve,“ uzavřela svůj e-mail paní Franke.

V Mnichově se nachází, v rámci Bayerische Staatsoper, také jedno z nejlepších operních studií pro mladé zpěváky v Evropě (před několika lety byl členem tohoto studia také náš Petr Nekoranec). Jak mi napsal 7. května profesor Tobias Truniger, který je od sezony 2009/10 hudebním ředitelem studia, „v tuto chvíli je studio otevřeno, ale vzhledem k tomu, že se v současné době nemohou uskutečnit žádná představení, zaměřujeme se na korepetice a výuku. Všechny tyto činnosti probíhají ve velkých zkušebnách, abychom mohli zajistit dodržování současných bezpečnostních pokynů. Zpěváci jsou od učitele vzdáleni vždy nejméně 5 m.“ Jaké formy technologie považuje Studio za nejlepší pro účely výuky? Na rozdíl od řady jiných hudebních institucí v Německu nepořádá toto studio žádné kurzy online, a nezaměřuje se proto nijak na výzkum a použití nové technologie; a „z důvodu předčasného zrušení všech představení v Bayerische Staatsoper nejsou na zbytek sezony naplánována žádná představení ani koncerty studia,“ dodal profesor Truniger. Ve studiu je celkem 13 frekventantů: pět zpěvaček, šest zpěváků a dva klavíristé. Jsou z řady zemí: USA, Velká Británie, Estonsko, Polsko, Izrael, Kolumbie, Rumunsko, Turecko, Finsko a Norsko. Nábor na rok 2020/21 byl dokončen již v lednu (bližší detaily však zatím nejsou k dispozici).

Operní studio Bavorské státní opery, foto Markus Burke

Naproti tomu výuka v International Opera Studiu při Staatsoper Hamburg probíhá zatím jen online. Jak mi sdělil 6. května hlavní mluvčí této scény dr. Michael Bellgardt, „všechny zkoušky a vystoupení v hamburské státní opeře jsou v současné době zrušeny. Operní studio je však otevřeno, a pracujeme na jednotlivých programech a hlasovém výcviku; jedná se o individuální domácí programy. V současné době máme ve studiu šest zpěváků (jednoho tenoristu z Japonska a dva z Jižní Koreje, barytonistu z Británie, a basisty z Jižní Koreje a Polska) a dvě zpěvačky (mezzosopranistku z Kanady a sopranistku z Izraele). V tuto chvíli nemůžeme říci, kdy budeme moci nabídnout nějaké představení.“ Nábor na rok 2020/21 již proběhl, a „noví členové Studia byli vybráni; smlouvy však ještě nebyly uzavřeny.“

Jak vidí hamburské studio budoucnost na poli hudby? „Současná situace je pro všechny umělce velmi těžká,“ uzavřel dr. Bellgardt svůj e-mail s téměř slyšitelným povzdechem. „Nikdo nemůže předvídat dlouhodobé důsledky koronavirové pandemie. Všichni si přejeme, aby se všechno vrátilo do normálu, ale spolehlivá předpověď neexistuje.“ A jak mi napsal profesor Truniger ze studia v Bayerische Staatsoper, „Současná situace může v budoucnu vést k finančním potížím. Proto snad budou mladí zpěváci muset čelit ještě tvrdší konkurenci, a to je důvod, proč udržujeme náš silný vzdělávací program.“

Ještě přesněji se vyjádřil k obavám ohledně budoucnosti profese známý německý basbarytonista a pedagog Andreas Schmidt, žák Dietricha Fischera-Dieskaua, který vystoupil na řadě předních evropských operních scén, a který od roku 2010 vede oddělení operního zpěvu a hudebního divadla na mnichovské Akademii August Everding: „Být zpěvákem a žít život zpěváka znamená mnohem víc, než jen příležitost vystoupit před veřejností nebo vydělat peníze (ač tuto potřebu nelze zanedbávat!). Být zpěvákem je způsob života. Je to možnost být v kontaktu s vaším tělem a duší. Být vaším vlastním, jedinečným a vysoce individuálním nástrojem. Být, v konečné fázi, v kontaktu s publikem a sdílet emoce všeho druhu. To je to, o co jde [u všech hudebníků], a to je jediný důvod, proč musíme různé instituce – ať už jsou to operní scény, koncertní sály, pořadatelé, orchestry, sbory a vše ostatní – udržet naživu.“

Sdílet článek: