Ropeadope se vloni dobře ujala dvou skupin, s nimiž to nedávno zkusili Sony Music (a pak zjistili, že od současné hudby raději zase dají ruce pryč). Prérijními příbuznými našeho Jablkoně by mohlo být Tin Hat Trio , sanfrancisští tuláci ve stadiu lyrického experimentu. Svými akustickými skladbami odrážejí americkou dřevní hudbu, jsou však stejně přirození jako skladatelsky bystří, od základních nástrojů (banjo, dobro, housle, akordeon, harmonium) se vydávají až k preparovanému klavíru nebo rozšíření na orchestřík o harfu Zeeny Parkins (downtown, aktuální spoluhráčka Björk). Jediná zpívaná skladba, standard Willow Weep For Me, skrze skuhravý hlas countryového Willieho Nelsona dobře naplňuje titul alba The Rodeo Eroded (Zkorodované rodeo). Úspěšní Sex Mob procházejí zajímavým vývojem: ubývá akcentu na zábavnou potrhlost, místo toho jdou do hloubky – překvapivě právě na albu zdánlivě povrchní atraktivity Sex Mob Does Bond . Trumpetista Steven Bernstein vytahal z bondovských filmů často nenápadné a neznámé motivy, včetně ryze funkční atmosférické hudby. Výsledná suita je pak malým esejem o charakteru a znakovosti filmové hudby – jistěže hraná se vší přitažlivostí kvartetu. Bernstein prožívá dobré období: vloni se setkal s triem klasika Sama Riverse, s nímž na albu Diaspora Blues adaptoval melodie synagogálních kantorů. Album vyšlo na labelu Johna Zorna Tzadik, stejně jako výtečný sólový debut Roba Burgera z Tin Hat Tria.
Zdá se, že Zorn jako organizátor, tichý producent i inspirátor zůstává středobodem newyorské scény.
Nejvíce jazzovou položkou vydavatelství je zřejmě The Philadelphia Experiment : reminiscence všestranného klavíristy a konceptualisty Uriho Cainea na filadelfskou jazzovou vlnu: v rozkmitu od grooveů až po introspekci ho doprovází mj. Christian McBride. Na březen je ohlášen k vydání Detroitský experiment: co se asi bude dít v těchhle laboratořích? Posledním tipem budiž summit Medicated Magic , který se udál u příležitosti pětadvacetiletí neworleánských Dirty Dozen Brass Band : při stylovém těkání asistují Dr. John, Norah Jones, DJ Logic, Olu Dara a další. A ještě bonus: zmíněnou nominací Grammy je postižen Spanish Harlem Orchestra , „španělská odpověď na Buena Vista Social Club“: hudba tradic a zkušeností dřevní španělské komunity v New Yorku.
Poněkud protivná sentence praví, že hudební progres se odehrává v tanečních stylech. Ať už je to tak nebo ne, Ropeadope spojují posluchačskou přitažlivost s dobrými novými podněty. Po prozkoumání internetových stránek se zdá odhalena ještě další část firemního úspěchu: bez křečovité honby za úspěchem tu pracuje parta přátel.
