Martin Jemelka

Martin Jemelka

Profesí historik hospodářských a sociálních dějin, studoval historii na Ostravské univerzitě v Ostravě (1997–2006) a v současnosti je odborným pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Dlouhodobé studijní pobyty v Jeně a Vídni byly věnovány výzkumu dějin koncernové společnosti Baťa, a. s., Zlín, mezi historiky je však znám především pro své dlouhodobé výzkumy českého, zvláště ostravského dělnictva a dělnických kolonií. Jedna polovina jeho srdce patří historii 19. a 20. století, druhá hudbě a hudební publicistice, v níž spojuje náklonnost k historii s posedlostí fanouška staré hudby, významných osobností taktovky a starých i nejnovějších nahrávek díla Antonína Dvořáka. Za českou operou, Dvořákovou hudbou a soubory staré hudby pravidelně vyjíždí do zahraničí. V letech 2003–2015 vynechal ve Vídni a Štýrském Hradci jen nemnoho koncertů Nikolause Harnoncourta, jehož je hlubokým obdivovatelem. Od roku 2008 spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava při tvorbě hudebních pořadů.

Leningradská a Mystérium času v Litomyšli

O prvním prázdninovém víkendu (2.–3. 7. 2022) vyvrcholil hudební festival Smetanova Litomyšl. Na rozdíl od pátečního koncertu 1. 7. 2022 k zahájení předsednictví České republiky Radě Evropské unie přálo o víkendu festivalovému publiku i účinkujícím počasí. A také festivalová dramaturgie, která se rozhodla zařadit do programu druhého z dvojice koncertů hostující České filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou dvě reprezentativní díla české a světové hudby 20. století – Kabeláčovu passacaglii Mystérium času a Šostakovičovu Leningradskou symfonii.

Risk je zisk: Lutosławski a Beethoven v podání SOČR

V předvečer prvního letního dne opanovala Dvořákovu síň pražského Rudolfina dobrá nálada a sluneční svit zapadajícího slunce, deroucí se mezi žaluziemi do sálu. V pondělí 20. 6. 2022 obsadil podium Symfonický orchestr Českého rozhlasu, aby z poloviny vyprodanému sálu přednesl kompozice Witolda Lutosławského a Ludwiga van Beethovena. Lutosławského Koncert pro violoncello a orchestr (1970) byl do programu nejspíše prosazen dirigentem večera Alexanderem Liebreichem, který si k tvorbě polského klasika 20. století nalezl cestu během svého působení v čele Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích. K provedení sólového partu byl pozván německý violoncellista Alban Gerhardt, jehož spíše slýcháme na dramaturgicky vyprofilovaných regionálních festivalových koncertech než na pražských podiích. Konečně dostal po čase opět možnost blýsknout se před pražským publikem, a to v reprezentativním díle světové violoncellové literatury poslední třetiny 20. století, nepsaném pro nikoho menšího než Mstislava Rostropoviče.

Pražské jaro letos naposledy

5. červen 2022
Pražské jaro letos naposledy

Páteční večer 3. 6. 2022 náležel v takřka vyprodané Smetanově síni Obecního domu závěrečnému koncertu LXXVII. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Hosty finálního festivalového večera byli po pětileté pauze opět Vídeňští filharmonikové, které na Pražském jaru či Dvořákově Praze slýcháme naštěstí stále častěji. V rámci turné střední a západní Evropou zavítali s dirigentem Andrisem Nelsonsem nejprve do Prahy, a to s rusko-českým repertoárem.

Lekce Strauss

4. červen 2022
Lekce Strauss

Hned na dvou koncertech letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro vystoupil francouzský dirigent François-Xavier Roth. Nejprve předstoupil před festivalové publikum v Rudolfinu v úterý 31. 5. 2022 se svým souborem dobových nástrojů Les Siècles. Ve středu 1. 6. 2022 pak opanoval podium Smetanovy síně Obecního domu s Kolínským orchestrem Gürzenich, a to v českém a německém repertoáru. Roth se tak v Praze prezentoval s oběma svými domovskými orchestry a publikum přesvědčil o schopnostech spolehlivě vést ansámbl dobového instrumentáře i standardní symfonický orchestr, sice se staletou tradicí, ale s moderními nástroji.

Pražský debut Les Siècles a jeho vítězný pochod Rudolfinem

Idée fixe letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je francouzská hudba, zvláště Césara Francka, a to často v nastudování hostujících francouzských umělců. Kdo se nechal unášet touto francouzskou dramaturgickou vlnou, nemohl minout koncert ve Dvořákově síni Rudolfina v úterý 31. 5. 2021. Na programu byly totiž kompozice letošního jubilanta Césara Francka (1822–1890) a Clauda Debussyho. A kdo se tohoto koncertu zúčastnil, odcházel jako ve vytržení. Podium Dvořákovy síně tentokrát náleželo jednomu z nejpřednějších světových orchestrů specializujících se na autentickou provozovací praxi barokního, klasického, romantického i moderního repertoáru, souboru Les Siècles a jeho zakladateli a uměleckému šéfovi Françoisi-Xavieru Rothovi. Rothovo jméno a zvuk jeho souboru u nás dosud znali hlavně diskofilové. Pořadatelé Pražského jara tak dali festivalovému publikum konečně možnost seznámit se živě s interpretačním stylem ansámblu, který dnes udává trend v interpretaci repertoáru z období 1850–1950 ve zvuku dobových nástrojů a jejich kopií. Francouzský repertoár je přirozeně vizitkou tohoto tělesa a jeho uměleckého šéfa, který čerpal inspirace u guru staré hudby Gardinera a Harnoncourta, aby se vypracoval ve velmi osobitou uměleckou osobnost současné evropské hudební scény.

Nanebevstoupení Páně v Rudolfinu

27. květen 2022
Nanebevstoupení Páně v Rudolfinu

Těch pár týdnů na přelomu května a června, patrně nejkrásnějších v roce, kdy se koná mezinárodní hudební festival Pražské jaro, spadá do vrcholného období církevního kalendáře. Liturgické oslavy mezi velikonočními a svatodušními svátky lákaly skladatele po staletí. V bohoslužebných knihách napříč církvemi a denominacemi jsou jim předepsány starobylé liturgické texty, velikonočním hymnem Oběti velikonoční počínaje a svatodušní sekvencí Přijď, Duchu stvořiteli konče, zhudebňované snad každou skladatelskou generací. Nejinak tomu bylo i v životě a tvorbě kantorů Bacha a Telemanna, jejichž hlavním podiem byl chrámový kůr a nejpočetnějším zástupem posluchačů účastníci bohoslužeb. Bach vyšperkoval nedělní bohoslužby velikonočního období, den Nanebevstoupení Páně a svatodušní svátky těmi nejpůsobivějšími ze svých chrámových kantát. Dokonale se v nich snoubí vizuální rétorika hudebního kazatele s chiliastickým vizionářstvím pietistické zbožnosti, netrpělivě, až nedočkavě očekávající Kristův druhý příchod na konci věků. Bachovy, natož Telemannovy chrámové kantáty z této vrcholné části liturgického roku u nás neslýcháme zdaleka tak často jako chrámové kompozice adventního, vánočního, postního či pašijového období. O to více uznání si zaslouží dramaturgie Pražského jara, která publiku umožnila živě si poslechnout chrámové kantáty a kompozice napsané před třemi stoletími právě pro svátek Nanebevstoupení Páně (letos čtvrtek 26. 5. 2022).

Marek Štryncl oživuje romantické interpretační ideály

Bez halasné pozornosti médií, navzdory pandemii covid-19 a mimo finanční zázemí tradičních uměleckých institucí došel svého naplnění v mnoha ohledech přelomový projekt. Dirigent Marek Štryncl a jeho soubor Musica Florea na sklonku roku 2021 vyslali do světa novou soubornou nahrávku Dvořákových symfonií. Tentokrát ve zvukovém hávu dobových nástrojů a s ambicemi oživit Dvořákovy partitury s respektem k dobové provozovací praxi a jejím psaným a nepsaným pravidlům. O nové kapitole v dějinách dvořákovské interpretace jsme rozprávěli s Markem Štrynclem.

Christian Arming: Česká hudba hraje v mém repertoáru velmi důležitou roli

V roce 1999 byl vedle Petra Kotíka a Zsolta Nagye jedním z trojice dirigentů podepsaných na festivalu Pražské jaro pod nastudováním ikonického díla symfonické hudby 20. století – Gruppen Karlheinze Stockhausena. O dva roky později na festivalu opět hostoval s kompozicemi Edgarda Varèse a Torua Takemitsua. A v roce 2003 stanul před Českou filharmonií na dirigentském stupínku zahajovacího koncertu Pražského jara ve Smetanově Mé vlasti. Festivalové publikum se s ním opět setkalo v letech 2005 a 2008, kdy doprovodil se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK Sharon Isbin (2005) a s Českou filharmonií německo-slovenskou houslistku Julii Fischer (2008).

O horně a sýru

22. listopad 2021
O horně a sýru

Národní zemědělské muzeum působí v Ostravě v rozsáhlém postindustriálním areálu Dolní oblast Vítkovice něco málo přes rok. Většina Ostravanů do této nové muzejní instituce cestu teprve hledá. Návštěvníkům se však muzeum otevírá i poskytováním svých prostor Svatováclavskému hudebnímu festivalu a jeho koncertní řadě „Hudební výlety“. V sobotní podvečer 20. 11. 2021 se právě v rámci této volné koncertní řady, lákající publikum do netradičních prostor, uskutečnilo vystoupení Kvarteta Pavla Bořkovce a hornisty Ondřeje Vrabce. I v malém počtu vytvořili přítomní v nejvyšším podlaží rozlehlé muzejní budovy nadšenou fanouškovskou atmosféru koncertu, který ozdobily hned dvě světové premiéry a křest nového společného alba zmiňovaných umělců.

Dvořákova hudba v nejlepších rukou

22. září 2021
Dvořákova hudba v nejlepších rukou

Komorní řadu letošního XXI. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha ovládli klavírista Boris Giltburg, členové Pavel Haas Quartet a jejich pojetí souborného nastudování Dvořákových klavírních trií. Trojici komorních koncertů dnes patrně nejvyhledávanějšího českého kvartetního souboru konkurovalo služebně nejstarší domácí smyčcové kvarteto a snad i vůbec nejdéle působící kvartetní soubor kontinuálního personálního složení vůbec – Panochovo kvarteto. K pondělnímu koncertu 20. 9. 2021 si do Dvořákovy síně Rudolfina pozvalo vzácného a v Praze vždy vítaného hosta – maďarského světoběžníka a aristokrata klavíru Andráse Schiffa, který je kvartetistům dlouholetým blízkým přítelem. A také české hudbě, Janáčkovi, Smetanovi, a zvláště Dvořákovi, jemuž náležel celý večer. V mnoha ohledech to byl doslova rodinný večer v přátelské atmosféře a u bohatě prostřeného stolu Dvořákovy komorní tvorby pro smyčce s doprovodem klávesového nástroje chyběl jen violoncellista Jaroslav Kulhan, jehož na podiu zastoupil suverénně hrající a přeskromně působící Petr Hejný ze spřáteleného kvarteta Stamicova. Jeho nástroj z dílny Peregrina di Zanetto byl pro mě další hvězdou večera.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.