Magdalena Nováčková

Magdalena Nováčková

Pochází z Prahy, kde také žije. Vystudovala hudební produkci na HAMU a řízení kultury na Université Bordeaux III ve Francii. Působí v malé švýcarské hudební nadaci Stadler-Trier Musik Stiftung. Pod vedením muzikologa prof. Petra Daňka obhájila doktorát na pražské HAMU, přičemž ve svém výzkumu se zaměřila na fenomén osobní spirituality hudebníka ve vztahu k jeho uměleckému výkonu. Těžištěm jejího zájmu jsou hudebně sociologická a hudebně psychologická témata související s dynamikou života člověka na přelomu 20. a 21. století. Ve své novinářské praxi jednoznačně preferuje rozhovor jakožto autentické svědectví o muzikantově životě a duši.

Za Augustinem Hadelichem v Bratislavě

Na konci září jsem se v Praze setkala s Augustinem Hadelichem u příležitosti jeho sólového vystoupení na zahajovacích koncertech České filharmonie. Výsledkem tohoto setkání je interview, které vychází jako samostatný článek. Měsíc po našem pražském rozhovoru se vydávám za Augustinem Hadelichem znovu. Tento mimořádný houslista, který ve světovém měřítku patří mezi nejrespektovanější interprety svého nástroje, přijal pozvání občanského sdružení Sinfornietta Bratislava, aby v hlavním městě Slovenska odehrál sólový recitál a následně vedl půldenní masterclass pro studenty. Sinfonietta Bratislava organizuje houslové mistrovské kurzy každoročně. Pokaždé se snaží pozvat skutečnou hvězdu svého oboru, protože v obecném nedostatku podobných příležitostí je na Slovensku veliký hlad po projektech tohoto druhu. V předchozích letech se takto podařilo do Bratislavy pozvat Vadima Gluzmana, Shlomo Mintze, Renauda Capuçona, Juliana Rachlina či Josefa Špačka (s Miroslavem Sekerou). Pokaždé se do Bratislavy sjedou studenti houslí z celého Slovenska, aby si nejprve vyslechli koncert, a další den se zúčastnili mistrovského kurzu, kde pozvaný interpret aktivně pedagogicky pracuje s několika mladými interprety pečlivě vybranými v předchozí selekci.

Antoine Tamestit: Moje umělecká pouť je ještě krásnější, než jakou jsem si ji vysnil

S francouzským violistou Antoinem Tamestitem jsme se setkali k rozhovoru na konci zimy. Tohoto umělce lze bez nadsázky označit za mistra svého oboru, který patří mezi nejžádanější violisty naší doby.

Do nové sezóny vykročila Česká filharmonie se ctí

Předem musím čtenáře upozornit, že na následujících řádcích se klasické hudební kritiky nedočká. Pokud ji očekává, ať raději dál nečte. Přináším spíše svědectví či sled postřehů o výjimečném večeru u příležitosti jedné z nejatraktivnějších hudebních událostí sezóny, kterou nepochybně zahajovací koncert České filharmonie je. Nebudu v detailech analyzovat výkony jednotlivých nástrojových skupin ani hledat chyby, kritizovat interpretaci či přinášet srovnání s jinými orchestry. Problém není v mém nedostatku kompetence, uměleckého úsudku či kritického myšlení. Stručně řečeno, jsem zde jakožto pozorovatel, který v malém českém rybníčku klasické hudby působí v úplně jiné roli. A proto si ani v nejmenším nedovolím být nahodilým kritikem hudebních výkonů jednoho večera, do kterého velké množství lidí vložilo maximum své tvůrčí energie, zápalu a disciplíny. Přesto vám zkusím o zahajovacím koncertě podat co nejvěrnější reflexi.

David Fray: Mám rád hudbu, která je zdrojem radosti jen tím, že zní

S Davidem Frayem o krizi identity západní civilizace. O nepostradatelnosti umění v našich životech a o novém festivalu v Pyrenejích.

Světová klavírní legenda opět v Praze

V předvečer svatováclavského svátku v pondělí 27. září uspořádal institut Prague Music Performance ve spolupráci s Českou filharmonií mistrovský kurz legendárního klavíristy, esejisty a básníka Alfreda Brendela, jemuž tímto pořadatelé vzdali hold k 90. narozeninám. Akce se konala v Sukově síni Rudolfina a kromě mistrovského kurzu zde organizátoři pokřtili české vydání Brendelových spisů Když dozněl potlesk (vydal Volvox Globator) a nově vydané DVD My Musical Life (vydal Supraphon). DVD obsahuje přednášky a masterclass zaznamenané v letech 2019 a 2020.

Milan Šetena: Nemůžu si na nic stěžovat, až na tu pandemii

Jednoho pošmourného prosincového večera se v jihočeských Slavonicích setkávám s prvním houslistou Vídeňských filharmoniků Milanem Šetenou. Členem jednoho z nejlepších orchestrů na světě je tento Čech už více než třicet let. Vzhledem k pandemickým opatřením nemáme šanci se potkat ve Vídni, a proto volíme k rozhovoru české bydliště Milana Šeteny. V šedivém soumraku prázdných slavonických ulic se prohání ledový vítr s deštěm. Nad krajinou leží tíha pandemie, jež zakazuje lidem setkávání a sdílení naživo. To vše vytváří atmosféru, jež připomíná nějaký normalizační film. V Milanu Šetenovi však objevuji radostného člověka s hlubokou láskou k profesi i životu. Je to v této těžké době velmi osvěžující.

Julie Braná: Živý kontakt s publikem je pro mě zásadní

Jsou mezi námi muzikanti, kteří ve svém oboru dosáhli špičkové úrovně a nemají nouzi ani zahraniční angažmá. Zároveň vyučují novou generaci a jejich pedagogické úspěchy jsou zcela hmatatelné. Mezi takové umělce patří i flétnistka Julie Braná.

András Schiff: Svět hudby marketingem zpovrchněl

S Andrásem Schiffem se setkáváme v Berlíně. Nejen já, ale také malý filmový štáb, jehož režisérka Kateřina Hager připravuje videoportrét o tomto mistrovi klavírního umění. V onen den ještě nikdo z nás netuší, co potká Evropu a celý svět o pár dnů později. Koronavirová pandemie rozmetá kulturní a společenské plány nás všech na dlouhé měsíce dopředu. A rezidence Andráse Schiffa na Pražském jaru vezme za své.

Leif Ove Andsnes: Když na koncertě nastane ono Teď, ve kterém chcete zůstat věčně

18. ledna jsem zavítala do Berlína, abych si popovídala s norským klavíristou Leifem Ovem Andsnesem. Ještě před naším setkáním jsem navštívila koncert Berlínských filharmoniků, kde tento pozoruhodný Nor vystoupil pod taktovkou Herberta Blomstedta. Společně provedli Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 22 Es dur. V druhé polovině večera zazněla Brucknerova Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“. Byl to hluboký zážitek, pro jehož sdílení zde bohužel není prostor. Snad jen jednu věc nelze nezmínit. Herbert Blomstedt se nalézá v desáté dekádě života, nicméně jeho dirigentské gesto a vedení orchestru jsou nezpochybnitelné. On sám v čele tohoto špičkového tělesa jako by byl průzračný a zářící, až člověk nabyde přesvědčení, že hudba vzniknuvší pod jeho rukama dirigentovu bytost naplňuje zvláštní energií, kterou on sám pak znovu šíří svými gesty dál. Takový byl předvečer mého setkání s klavíristou Andsnesem.

Jan Bartoš o Janáčkovi, nevyšlapaných cestách, vizích a nových projektech

Na české hudební scéně je klavírista Jan Bartoš nepřehlédnutelný. Nabídka udělat s ním rozhovor pro říjnové číslo Harmonie byla pro mě skutečně vítaným potěšením, protože čím dál více oceňuji osobnosti, které jsou natolik mnohovrstevnaté, že je nelze nijak schematizovat či zaškatulkovat. Jaké může být větší potěšení pro tazatele než to, když od dotazovaného přicházejí odpovědi, jež nejsou předvídatelné, nutí vás o věci dále přemýšlet a často úplně jinak, než byl člověk zvyklý? Když píši tato slova, tak si uvědomuji, že právě tohle vnímám jako veledůležité. Proto Janu Bartošovi ze srdce děkuji za toto krásné povídání!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.