Závěrečný koncert 21. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum (22. 9.) nesl podtitul Dar improvizovat. Toto umění, jež k varhanám neodmyslitelně patří již po staletí a bude, doufejme, patřit i nadále, představili v průběhu letošního ročníku Julian Gembalski z Polska a Pierre Pincemaille z Francie (titulární varhaník katedrály Saint-Denis). Třetí večer, v němž se improvizace měla zaskvít v ještě větší míře, byl svěřen maďarskému varhaníkovi László Fassangovi, který je oproti výše jmenovaným představitelem mladší generace a jejího pohledu na hudební kreativitu. Fassang řídí varhanní oddělení na Hudební akademii Franze

Díky internetu je zná celý svět. Jsou vtipní, excentričtí, skvěle hrají, publikum dokážou rozesmát během několika minut. Komické duo Igudesman & Joo se na festival Dvořákova Praha vrátilo po dvou letech, tentokrát s novou show „And Now Mozart“. V téměř dvouhodinovém programu představili hudebníci sérii skečů, na nichž si mohli „pochutnat“ fajnšmekři i laici napříč věkovými kategoriemi (s drobným zádrhelem, o kterém bude ještě zmínka).

Smetanova síň Obecního domu je vítaným prostorem pro představení operních hvězd. Dalším v pořadí se stal recitál barytonisty Dmitrije Hvorostovského se sopranistkou Dinarou Alievou (18. 6.), v němž sólisty doprovodil orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením Constantina Orbeliana. Ačkoli se zdálo, že propagace koncertu nebyla příliš vehementní, celou síň nakonec s přehledem zaplnilo

Koncert Jaroslava Tůmy na Pražském jaru přinesl hned několik radostí najednou: setkání s mistrem, příjemně jednotnou dramaturgii a vysoký zájem posluchačů. Začneme-li nástrojem, slušelo by se zde připomenout, že svatojakubská bazilika, tradiční bašta varhanní hudby, disponuje v současnosti největším nástrojem v Praze. K jeho přednostem patří zvuková pestrost (4 manuály a 91 znějících rejstříků),

Letní slavnosti staré hudby mají svůj dětský prequel - Piccoli. Celodenní běh hudebně-výtvarných dílen se konal již potřetí (22. 5.) a pod názvem O létajícím lvu mu v souladu s festivalem „pro dospělé“ vévodilo téma Benátky. S barokní hudbou souznějící prostory Clam-Gallasova paláce zaplnil tanec, hra na nejrůznější hudební nástroje, divadlo a výtvarné tvoření. Vzduchem se linuly nejen krásné tóny, vůně dřeva,

Pianistka Hisako Kawamura se představila pražskému publiku v brilantním recitálu, který se konal ve spolupráci FOK s festivalem I’Mozart v sobotu 23. dubna. Na pódium Rudolfina vstoupila toho večera energická mladá dáma, jejíž rázný krok vzbudil jistá očekávání a nutno říci, že je v mnohém nezklamal.

Připravit kvalitní dětský hudební program je zapeklitá věc. Pomineme-li mýty typu „dětem nelze zkazit vkus“ nebo „netřeba nic přehánět, vždyť ony stejně nic nepoznají“, dojdeme nutně k závěru, že právě děti si zaslouží to nejlepší. (Navíc se s nimi vzdělávají i ti, kteří je na příslušný program doprovázejí a kteří třeba byli o podobné aktivity z nejrůznějších důvodů ochuzeni.) Z pozice organizátorů se jedná – nebo

Cyklus FOK Stará hudba je už dlouho nedílnou a řekla bych, že i nezbytnou součástí pražského hudebního života. K jeho zásluhám patří představování českých umělců, kteří se věnují historicky poučené interpretaci a mnohdy oživují zapomenutá díla českých skladatelů. Překvapivě zcela poprvé se v tomto cyklu představil komorní soubor Hipocondria ensemble houslisty Jana Hádka, jehož tvář znají

Večer vpravdě spektakulární připravil festival Pražské jaro v inspirativních prostorách Anežského kláštera (24. 5.). Kanadská pianistka ruského původu Viviana Sofronitsky zde představila pět kladívkových klavírů z dílny Paula McNultyho, renomovaného stavitele replik historických nástrojů. Na pódiu se tak vedle sebe ocitly klavíry z let cca 1788 – 1846, jež se postupně, v chronologickém sledu, rozeznívaly pod pevným vedením pianistky Sofronitské. Neměnily se však pouze klavíry, měnily se také róby, originální modely návrhářky Heleny Fejkové. Mezičas při