
Dina Šnejdarová
Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.
Jaroslav Tůma patří bezesporu k nejvýraznějším představitelům českého varhanního umění. Překypuje nápady, srší energií, s nenucenou lehkostí prochází zdmi hudebních žánrů, oplývá mimořádnou interpretační intuicí. Ačkoli hraje také na cembalo, harmonium, klavichord a kladívkový klavír, jeho hudební srdce bije především pro varhany, jejich záchranu a rozkvět. Letos v říjnu oslaví tento umělec významné životní jubileum, jehož číslovka jako by se k němu „přilepila“ nějak omylem…
Závěrečný koncert 21. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum (22. 9.) nesl podtitul Dar improvizovat. Toto umění, jež k varhanám neodmyslitelně patří již po staletí a bude, doufejme, patřit i nadále, představili v průběhu letošního ročníku Julian Gembalski z Polska a Pierre Pincemaille z Francie (titulární varhaník katedrály Saint-Denis). Třetí večer, v němž se improvizace měla zaskvít v ještě větší míře, byl svěřen maďarskému varhaníkovi László Fassangovi, který je oproti výše jmenovaným představitelem mladší generace a jejího pohledu na hudební kreativitu. Fassang řídí varhanní oddělení na Hudební akademii Franze
Igudesman & Joo vnesli do Rudolfina klasiku i heavy metal
19. září 2016Díky internetu je zná celý svět. Jsou vtipní, excentričtí, skvěle hrají, publikum dokážou rozesmát během několika minut. Komické duo Igudesman & Joo se na festival Dvořákova Praha vrátilo po dvou letech, tentokrát s novou show „And Now Mozart“. V téměř dvouhodinovém programu představili hudebníci sérii skečů, na nichž si mohli „pochutnat“ fajnšmekři i laici napříč věkovými kategoriemi (s drobným zádrhelem, o kterém bude ještě zmínka).
Hvorostovsky s Alievou rozbouřili Smetanovu síň
20. červen 2016Smetanova síň Obecního domu je vítaným prostorem pro představení operních hvězd. Dalším v pořadí se stal recitál barytonisty Dmitrije Hvorostovského se sopranistkou Dinarou Alievou (18. 6.), v němž sólisty doprovodil orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením Constantina Orbeliana. Ačkoli se zdálo, že propagace koncertu nebyla příliš vehementní, celou síň nakonec s přehledem zaplnilo
Koncert Jaroslava Tůmy na Pražském jaru přinesl hned několik radostí najednou: setkání s mistrem, příjemně jednotnou dramaturgii a vysoký zájem posluchačů. Začneme-li nástrojem, slušelo by se zde připomenout, že svatojakubská bazilika, tradiční bašta varhanní hudby, disponuje v současnosti největším nástrojem v Praze. K jeho přednostem patří zvuková pestrost (4 manuály a 91 znějících rejstříků),
Letní slavnosti staré hudby mají svůj dětský prequel - Piccoli. Celodenní běh hudebně-výtvarných dílen se konal již potřetí (22. 5.) a pod názvem O létajícím lvu mu v souladu s festivalem „pro dospělé“ vévodilo téma Benátky. S barokní hudbou souznějící prostory Clam-Gallasova paláce zaplnil tanec, hra na nejrůznější hudební nástroje, divadlo a výtvarné tvoření. Vzduchem se linuly nejen krásné tóny, vůně dřeva,
Pianistka Hisako Kawamura se představila pražskému publiku v brilantním recitálu, který se konal ve spolupráci FOK s festivalem I’Mozart v sobotu 23. dubna. Na pódium Rudolfina vstoupila toho večera energická mladá dáma, jejíž rázný krok vzbudil jistá očekávání a nutno říci, že je v mnohém nezklamal.
Připravit kvalitní dětský hudební program je zapeklitá věc. Pomineme-li mýty typu „dětem nelze zkazit vkus“ nebo „netřeba nic přehánět, vždyť ony stejně nic nepoznají“, dojdeme nutně k závěru, že právě děti si zaslouží to nejlepší. (Navíc se s nimi vzdělávají i ti, kteří je na příslušný program doprovázejí a kteří třeba byli o podobné aktivity z nejrůznějších důvodů ochuzeni.) Z pozice organizátorů se jedná – nebo
Edita Keglerová s Hipocondrií oslavili Bendu
9. listopad 2015Cyklus FOK Stará hudba je už dlouho nedílnou a řekla bych, že i nezbytnou součástí pražského hudebního života. K jeho zásluhám patří představování českých umělců, kteří se věnují historicky poučené interpretaci a mnohdy oživují zapomenutá díla českých skladatelů. Překvapivě zcela poprvé se v tomto cyklu představil komorní soubor Hipocondria ensemble houslisty Jana Hádka, jehož tvář znají
Večer vpravdě spektakulární připravil festival Pražské jaro v inspirativních prostorách Anežského kláštera (24. 5.). Kanadská pianistka ruského původu Viviana Sofronitsky zde představila pět kladívkových klavírů z dílny Paula McNultyho, renomovaného stavitele replik historických nástrojů. Na pódiu se tak vedle sebe ocitly klavíry z let cca 1788 – 1846, jež se postupně, v chronologickém sledu, rozeznívaly pod pevným vedením pianistky Sofronitské. Neměnily se však pouze klavíry, měnily se také róby, originální modely návrhářky Heleny Fejkové. Mezičas při