
Dina Šnejdarová
Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.
Orlando Consort: Dobyvatelé ztracené polyfonie
20. červen 2005Francouzský institut připravil ve spolupráci s FOK v Obecním domě (20. 3.) kombinovaný, komorně laděný tříhodinový program sestavený z klavírních děl Leoše Janáčka a Clauda Debussyho. Autoři se při...
Paul Dombrecht: Nepotřebuji být první
16. červen 2005Večer s překvapením - pod tímto pojmem si lze představit ledacos, záleží na bujnosti fantazie, míře excentričnosti, vkusu. Nepochybně ale tušíme, že půjde o akci spojenou se zábavou. Pohled na...