V pátek 3. 2. 2017 zazněl v Dvořákově síni pražského Rudolfina podruhé program Collegia 1704 věnovaný francouzské chrámové hudbě doby baroka. Václav Luks se svými ansámbly představil kompozice sice slavné, v české kotlině ale málo uváděné. Dramaturgie koncertu byla prostá a účinná: oblouk Lully – Rameau – Mondoville na příkladech efektní a velmi charakteristické formy/žánru grand motet. První polovina koncertu patřila Lullymu a jeho Jubilate Deo a Te Deum. Během první skladby se většina publika aklimatizovala na francouzský styl, tečkovaný rytmus, společné trylky ve sboru a celkovou pomp& eacute;znost jako charakteristický rys,

Roku 1610 vydal Claudio Monteverdi v Benátkách tiskem sbírku duchovních skladeb dedikovanou papežovi Pavlu V. Sledoval tím jisté osobní cíle, které se sice nepodařilo naplnit, zato ale obohatil evropskou hudbu o tzv. Mariánské nešpory, skvost, který byl po zhruba 350 letech znovuobjeven a který navzdory všem změnám, jež lidstvo mezitím zažilo, promlouvá ke svým posluchačům stále překvapující silou. Tento impozantní, monumentální aspekt díla se stal také jedním z hlavních rysů interpretace Collegia 1704, které se téměř po roce s touto skladbou vrátilo do Prahy a pod vedením Václava Lukse ji provedlo 24. a 25. října 2016 v pražském Rudolfinu.

Pod názvem Teatro del mondo vystoupil na LSSH v české premiéře španělský soubor Vespres d’arnadí, který založil a vede všestranně talentovaný cembalista Daní Espasa. Přivezl atraktivní program s kantátami a koncerty T. Albinoniho, A. Vivaldiho, A. Marcella, D. Scarlattiho, B. Galuppiho a G. F. Händela, které se výtečně hodily do impozantního prostoru hlavního sálu Trojského zámku. Hlavní hvězdou večera byla María

Šestnáctý ročník pražských Letních slavností staré hudby si letos do pomyslného štítu zvolil programové heslo Femina Aeterna.  Odpovídají tomu názvy jednotlivých koncertů a do velké míry také jejich dramaturgie. V úvodním koncertu, věnovanému francouzské barokní kantátě, dostala prostor tvorba hned dvou žen, a sice Elisabeth-Claude Jacquet de la Guerre a její asi o generaci mladší kolegyně, prakticky neznámé skladatelky, Julie Pinel. Další čísla programu složili Michel Pignolet de Montéclaire, Marc-Antoine Charpentier a François Couperin (výběr ze

Mohlo by se zdát, že barokní opera patří v České republice již k běžné hudební nabídce, zvláště čtete-li příliš důvěřivě reklamní upoutávky na internetu anebo nějakým nedopatřením ztotožňujete celé 18. století s barokem. Nenechte se však mýlit, inscenovat typickou italskou barokní operu (či francouzsku tragédie en musique) v plné kráse, s dekoracemi, stroji, kostýmy a skutečně prvotřídním obsazením stále je (a nepochybně i bude) věc velmi nákladná a tudíž i vzácná. Z toho důvodu i slavní umělci sahají k různým adaptacím a moderním

Letní refektář strahovského kláštera hostil večer 13. 6. vybrané hudbymilovné publikum vzácným operním představením. V podání souboru Hofmusici (řídí Ondřej Macek) zde zaznělo dílo Antonia Boroniho (1738–1792), L’Amore in Musica (1763), komponované původně pro Benátky, ale provedené rovněž v Praze roku 1765, kde autor také několik let pobýval u zdejší operní společnosti. Amore in Musica představuje v mnoha ohledech typickou komickou operu své doby: v centru zápletky je mladý škorpící se pár, jehož sňatek chce překazit

Když Giovanni Paisello uváděl v roce 1782 na scénu petrohradského dvorního divadla svého Lazebníka sevillského, jistě netušil, že především tato skladba mu zajistí trvalé místo v...

Letošní festival Pražské jaro zasvětil dva večery španělské, respektive hispánské hudbě, což již samo o sobě je potřeba ocenit, neboť český posluchač je v tomto směru stále odkázán de facto pouze...

Závěr letošních Letních slavností staré hudby byl skutečně spektakulární - ve dnech 27. a 28. 7. byla v refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze provedena (v novodobé...

Zajímavý výběr z italské raně barokní hudby nabídl druhý festivalový koncert s názvem Venezia - Sacri affetti. V podání holandského...