Petr Vidomus

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Harmonie 3/2022

25. únor 2022
Harmonie 3/2022

Jak uniknout z nostalgické pasti. Nedávno jsem se přistihl „při činu“. Uvědomil jsem si, že ve volných chvílích se stále častěji vracím k deskám, které jsem si oblíbil před patnácti nebo i dvaceti lety. Dílem za to můžou retro nálady po propuknutí pandemie, dílem o poznání vzácnější chvilky pro soustředěný poslech po narození potomka. Už z pracovních důvodů samozřejmě objevuji i „nové“, ale ono opakované navracení ke „starému“ mě zkrátka zarazilo.

Harmonie 3/2021

25. únor 2021
Harmonie 3/2021

Na obálce březnového vydání najdete po čase opět přední osobnost světového jazzu: Marcus Miller už v Česku vystoupil vícekrát, nicméně nyní se vrací – konkrétně na brněnský JazzFest – po dlouhých šesti letech.

Harmonie 3/2020

24. únor 2020
Harmonie 3/2020

Z tvrzení, že se nám vede dobře a že v něčem vynikáme, se v poslední době stalo takřka kacířství. Ale mám dojem, že českému jazzu se v posledních letech vážně daří. Ročně u nás vychází konstantně už několik let zhruba čtyřicet desek. Je skvělé, kolik vynikajících jazzmanů vychovává v posledních letech na vysokoškolské úrovni JAMU a HAMU. A věřím, že i podmínky v klubech se zlepšují, i když k dokonalosti mají daleko. Loni na podzim jsem měl tu čest organizovat „největší focení českých jazzmanů v historii“. Nešlo zcela originální nápad, v Českém rozhlase jsme se inspirovali slavnou fotografií A Great Day in Harlem z roku 1958. Její autor, Art Kane, tehdy před typickým řadovým domkem v Harlemu soustředil 57 jazzových hudebníků, celou jazzovou smetánku té doby.

Třicet let bez Karla Velebného

6. březen 2019
Třicet let bez Karla Velebného

Ve čtvrtek 7. března si připomínáme třicáté výročí od úmrtí Karla Velebného, významného českého jazzového pedagoga, multiinstrumentalisty, ale i publicisty a humoristy. V kontextu 60. a 70. let je Velebného jméno spjato především s nahrávkami skupiny SHQ (které nedávno vyšly v reedicích), ale zásadní je i jeho otisk v českém hudebním vzdělávání ‒ byl jazzovým mentorem, jehož nemalý vliv na vlastní profesní zrání přiznává celá generace nyní známých hudebníků (mimo jiné Emil Viklický nebo Rudy Linka).

Harmonie 8/2017

31. červenec 2017
Harmonie 8/2017

Milí čtenáři, tyto řádky píšu krátce poté, co v jazzovém světě zarezonovala nepříjemná zpráva: ve věku 60 let zemřela pianistka Geri Allen, kdysi výrazná postava hudebního hnutí M-Base, která hrála s Ornettem Colemanem, Charlesem Lloydem, Jackem DeJohnettem a dalšími jazzovými legendami. V záplavě virtuálních kondolencí a poct známé hudebnici zapadl fakt, že k probojování na jazzový Olymp patrně musela udělat o něco více než její generační souputníci. Jakkoli sebevědomá, jako žena to ve stále maskulinním jazzovém prostředí neměla vždy jednoduché – prorazit znamenalo pracovat na sobě víc než jiní a dokázat, že hraje stejně dobře, ne-li lépe, než její mužští kolegové.

Paweł Kaczmarczyk: Jazz není aktuální pojem

14. září 2016
Paweł Kaczmarczyk: Jazz není aktuální pojem

Pianista Paweł Kaczmarczyk patří k výrazným osobnostem polské jazzové scény. V Evropě si svůj kredit vydobyl zejména na základě nahrávek pro německý label ACT, s novým entusiasmem se pak pustil do dokumentace svých počinů po podpisu smlouvy s agilním košickým vydavatelstvím Hevhetia.

Martin Kratochvíl   Jazz Q: Filmová historie legendární skupiny

Natáčení filmových dokumentů o jaz­zových kapelách je v Česku stále poměrně ojedinělý žánr. Jazz Q Martina Kratochvíla – historicky nejznámější česká jazzrocková kapela – si o filmové zpracování přímo říkala. Jejich desky a koncerty především v 70. letech byly hudební výpovědí a součástí životního stylu generace, uvězněné v izolaci normalizační šedi. Nejrůznější západní kompilace dodnes Jazz Q oprašují

Swingující samomluvy Vladimíra Kouřila

21. duben 2016
Swingující samomluvy Vladimíra Kouřila

Deset let od vydání své poslední knihy přichází jazzový publicista Vladimír Kouřil s kolekcí esejů inspirovaných žánrem, který mu v životě ponejvíce přilnul k srdci.

Jazzotéka nahlíží do sbírek známých jazzmanů

Jazzotéka, nový pořad stanice ČRo Jazz, má za sebou první půlrok své existence, a tak neuškodí malé ohlédnutí za dosud odvysílanými díly.Formát digitální stanice ČRo Jazz je poměrně flexibilní ve svém uspořádání, a tak v rámci možností umožňuje vznik pořadů, na které by na

Harmonie 10/2015

29. září 2015
Harmonie 10/2015

Vážení čtenáři, nestává se příliš často, aby někdo svolával demonstraci na protest proti praxi nějakého hudebního tělesa, natož jazzového bigbandu. Proto mě nedávné zhlédnutí videa na­zvaného „San Francisco Musicians Protest Gender Discrimination by Jazz at Lincoln Center Orchestra“ (dostupné na YouTube) nejprve zaskočilo. Zhruba 30 žen a mužů před budovou SF Jazz Centra v San Franciscu skanduje klidně, ale odhodlaně jediný slogan: „Blind auditions for jazz musicians!“ Tedy volně přeloženo: „Ať jsou jazzmani anonymně voleni!“

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.