Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do své jubilejní 100. sezony s novým šéfdirigentem. Po čtyřech intenzivních a umělecky ambiciózních sezonách s Petrem Popelkou přebírá roli šéfdirigenta německo-japonský dirigent Elias Grandy.
Grandy se představí nejen na zahajovacím koncertu, ale během sezony i v několika dalších programech včetně projektů spojených s výročím Ludwiga van Beethovena. Zahajovací večer symbolicky odkazuje k historicky prvnímu koncertu orchestru z roku 1926.
Nová sezona je výrazně vystavěna na českých dirigentských osobnostech. Vedle Grandyho se k orchestru vrací Petr Popelka a vystoupí také Tomáš Netopil, Václav Luks, Tomáš Hanus, Jan Kučera, Robert Jindra, čerstvě designovaný šéfdirigent Orchestru Národního divadla Robert Kružík, nebo Petr Altrichter. Zvláštní pozornost poutá účast Jakuba Hrůši, který patří k nejvýraznějším českým dirigentům současnosti na mezinárodní scéně. Jeho prosincový koncert v Rudolfinu propojí hudbu Vítězslavy Kaprálové, Vítězslava Nováka a Karla Ančerla se světovou premiérou Klarinetového koncertu Jiřího Gemrota.
Právě důraz na domácí dirigentskou scénu je jedním z určujících rysů sezony. Dramaturgie tak vedle zahraničních hostů systematicky akcentuje kontinuitu české interpretační tradice a její současnou podobu. V tomto kontextu působí přítomnost Hrůši nebo Netopila jako součást širšího obrazu, v němž se rozhlasoví symfonikové profilují jako umělecká platforma pro setkávání všech generací domácích dirigentů.
Program sezony je rozvržen do několika abonentních řad, nově doplněných o řadu Premium, která rozšiřuje koncertní formáty i prostory, včetně Španělského sálu Pražského hradu. Tradiční těžiště však zůstává v Rudolfinu a Obecním domě. Dramaturgie kombinuje standardní repertoár s méně uváděnými díly a současnou hudbou – zazní například Beethovenova Devátá symfonie, Mahlerova První symfonie nebo Brittenovo Válečné rekviem.
Významnou součástí sezony jsou také nové skladby objednané přímo orchestrem. V průběhu roku bude uvedeno několik světových premiér českých autorů, mimo jiné Miroslava Srnky, Jany Vöröšové nebo Petra Wajsara. Tento aspekt potvrzuje dlouhodobou roli SOČR jako iniciátora nové tvorby a zároveň rozšiřuje dramaturgii směrem k současnosti.
Jubilejní sezona zároveň připomíná historickou roli orchestru jako rozhlasového tělesa. Projekty jako Concertino Praga, spolupráce s Dětským pěveckým sborem Českého rozhlasu nebo komunitní projekt Tisíc hlasů ukazují snahu rozšiřovat posluchačský záběr.
