Pedagogové Pražské konzervatoře a specialisté na dřevěné dechové nástroje Jakub Kydlíček a Julie Braná zveřejnili vyjádření, v němž se ohrazují proti využívání roušek se zipem v rámci kontaktní výuky hry na dechové nástroje. Text, který následuje v plném znění, je dle autorů adresovaný především učitelské veřejnosti, ředitelům ZUŠ a konzervatoří, rodičům žáků ZUŠ a posluchačům konzervatoří.
Považujeme za nutné vyjádřit zkušenosti s užitím roušek se zipem v souvislosti se hrou na zobcovou flétnu. Precedentem jsou množící se reakce na benefiční koncert České filharmonie 25. dubna 2020, kterého se účastnili i hráči na dechové nástroje (zobcové flétny, lesní rohy). Vzhledem k aktuálním opatřením proběhl koncert v souladu s předem danými hygienickými opatřeními, z nichž nejviditelnější byly a. nestandardně větší rozestupy mezi jednotlivými interprety na pódiu, b. pobyt a výkon v rouškách (tedy její užití na zkouškách, koncertě i při pohybu v budově). Koncert byl přenášen živě celostátním médiem a záznam koncertu je veřejně dostupný. Bezprostředně po odvysílání přenosu se rozvinula v širších odborných pedagogických i uměleckých kruzích debata o nutnosti, funkčnosti a vzhledu užitých „ochranných“ prostředků. Z následných reakcí lze usuzovat, že klíčovým bodem je otázka reálné funkčnosti užitých roušek a jejich případné užití v umělecké praxi a umělecké výuce – především v souvislosti s plánovanými možnostmi obnovení kontaktní výuky na ZUŠ v tomto školním roce.
Funkčnost roušky při hře na zobcovou flétnu se zipem je přinejmenším velmi sporná. Aerosol se šíří primárně disperzí kondenzátu skrze labium, příp. prstové otvory nástroje (tedy nejde o žádné „sliny“). Z toho vyplývá, že nelze očekávat ochranu učitele v případě užití roušek žáky a studenty (a vice versa).
„Pobyt“ v roušce spojený se hrou na zobcovou flétnu je celkově nepříjemný, což je zapříčiněno mj. silnou a těžkou látkou, ze které je zmíněná rouška vyrobena. Potřebné je rovněž upozornit na rozdíl mezi krátkodobým užitím roušky na zkouškách a koncertu. Je rozdíl mezi tím zahrát předem daný dvacet minut trvající program versus dlouhodobě provozovat hru či výuku. Jako zcela nereálnou je nutno označit představu, že lze v tomto typu roušky provozovat např. mnohahodinovou výuku hry na nástroj. Zipová rouška tak plní spíše formální či „estetickou“ funkci, případné požadavky na praktické užití v širším rozsahu (např. během celodenní výuky či zkoušek) je nutno považovat za zbytečné. Nepovažujeme danou roušku za vhodný ochranný prostředek pro kontaktní výuku.
Mgr. Jakub Kydlíček, Ph.D.
MgA. Julie Braná
