časopis pro klasickou hudbu, jazz a world music

pondělí, 24. září 2012

Raffaella Milanesi - zpívá hudbu Itálie, sní o Francii a miluje Zelenku

Napsal(a) 

Raffaella Milanesi - zpívá hudbu Itálie, sní o Francii a miluje Zelenku Raffaella Milanesi - zpívá hudbu Itálie, sní o Francii a miluje Zelenku

Sopranistka Raffaella Milanesi završila studium zpěvu v roce 1997 na Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Pravidelně vystupuje koncertně a na operních scénách po celé Evropě (Amiens, Amsterodam, Barcelona, Bordeaux, Brusel, Bruggy, La Coruna, Kolín nad Rýnem, Lausanne, Lucemburk, Madrid, Milán, Mnichov, Neapol, Paříž, Rennes, Rouen, Salamanka, St. Gallen, Štrasburk, Toulouse, Turin, Versailles, Vídeň, Ženeva) i na prestižních festivalech v Ambronay, Beaune, Eisenstadtu, Halle, Innsbrucku, Montpellieru, Postupimi, Praze a Schwetzingenu. Spolupracovala s řadou významných dirigentů (Marc Minkowski, Rinaldo Alessandrini, Ottavio Dantone, Giuliano Carella, Nicola Luisotti, Donato Renzetti, Adam Fischer, Alessandro de Marchi, Andrea Marcon, Enrique Mazzola, Hervé Niquet, Philippe Pierlot, Christophe Rousset, Jordi Savall) a operních režisérů (Christof Loy, Pier Luigi Pizzi, Robert Wilson, Daniele Abbado). Natáčí pro rozhlas, televizi, CD a DVD. V úterý 30. října bude hvězdou úvodního koncertu cyklu Hvězdy barokní opery Václava Lukse a jeho souboru Collegium 1704 v Rudolfinu. V příštím roce vystoupí v Praze v roli Megacle v opeře Josefa Myslivečka Olimpiade, kterou provede Collegium 1704 za řízení Václava Lukse; reprízy představení budou v Cannes, Rouenu, Lucemburku a Bruselu.

Kdy a jak jste se seznámila se souborem Collegium 1704? V květnu 2010, kdy jsem s nimi vystoupila na koncertě v Holešově.

Společně pracujete poměrně krátce – jaký repertoár jste už připravili a na co se chystáte v budoucnu? Máme za sebou vystoupení s Händelovou, Bachovou, Mozartovou, Zelenkovou a Traettovou hudbou – a v nejbližší době se chystáme na různé další projekty – kupříkladu inscenaci Myslivečkovy opery Olimpiade, kterou představíme nejprve v Praze a pak v dalších evropských městech.

Začala jste se o starší hudbu zajímat už v době svých studií, nebo až později? Starší repertoár a Mozart mě zaujali, už když jsem studovala. Líbili se mi, ale moje tehdejší technika na ně nestačila, takže jsem s nimi dlouho hodně zápasila.

Věnujete se dnes jen starší tvorbě, nebo také – jak tomu bývá u specialistů na starou hudbu často – 20. a 21. století? Kromě skladeb ze 17. a 18. století zpívám také Rossiniho a belcantový repertoár – technika je podle mého názoru jen jedna, zbytek je otázkou vkusu a stylové čistoty. Ostatně – pokud se zpěvu týče, jednotlivé interpretační styly se mohou vzájemně pozitivně ovlivňovat.

Zpíváte také typický italský operní repertoár (pozdně romantický, veristickou tvorbu)? Líbí se mi, když ho poslouchám, ale nezpívám ho. Pokud se romantického repertoáru týče, sním o tom, že bych někdy zpívala francouzské opery – Masseneta, Gounoda a Bizeta.

Jaká vás zajímá písňová tvorba? Především francouzská – Fauré, Hahn, Debussy, Poulenc. Pomáhají mi odkrývat další city, skryté v různých zákoutích mého srdce.

A hudba napsaná mimo Itálii? Díky Václavu Luksovi a jeho výtečným interpretačním schopnostem jsem objevila Zelenkovu duchovní tvorbu, když jsem zpívala jeho Missu Votivu – zamilovala jsem si jeho zvláštní, obtížně pochopitelný a komplikovaný způsob komponování, jehož výsledkem je poctivě napsané, průzračné dílo.

V Praze budete zpívat Händela a Pergolesiho. Co vás na těchto skladatelích přitahuje – a o které jejch další současníky se zajímáte? Oba mi nabízejí možnost dostat se přes noty a dynamiku (i nevypsanou) k citovému jádru; hudba jednoho z nich přichází z nebe, u druhého je pozemská. Miluji také Vivaldiho, jeho jasnou, italskou vášnivost, i to, co je lidské a křehké v Bachovi.

Nač se při interpretaci starší hudby soustředíte nejvíc – hudbu, slova, nebo obojí?  Vždycky obojí. Jsou to dvě rovnoběžky, které moje srdce musí sledovat ze všeho nejdřív.

Když zpíváte starší hudbu, dáváte přednost dobovým nástrojům, nebo spolupracujete i s “moderními” soubory? Dávám přednost dobovým nástrojům – kvůli zvukové barevnosti, jinému témbru, inspiraci, kterou hlasu nabízejí.

Kdy jste se poprvé setkala s dobovými nástroji a začala se o ně zajímat? V roce 2002, kdy jsem v Bruselu zpívala v Traettově Antigoně se souborem Il Fondamento. Zaujal mě výsledek práce, i to, jak moc jsem se naučila při jejich poslechu.

Kdy vás stará hudba zaujala vůbec poprvé? V roce 1994, když jsem na toaletě konzervatoře Santa Cecilia zpívala spolu s Riccardem Minasim a Rebeccou Ferri Händelovy árie. (Komorní zpěv se tenkrát zpěvákům nepovoloval! Strašné!!!)

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikanty2014 - rok české hudby

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

Czech English French German Italian Portuguese Spanish