Matematik mecenášem

Stálých sponzorů má hudba málo a ještě méně je mecenášů, to jest lidí, kteří vyjdou z anonymity firmy nebo banky a postaví se celou vahou svého jména, své osobnosti za konkrétní projekt. Vlastně jsem ještě nikoho takového nepoznal. Přesněji malých mecenášů, kteří v rámci společností přátel či klubů podpoří orchestr, festival nebo operu je stále více, ale lidí, kteří jsou ochotni dát ze svého miliony, je v Česku zoufale málo. Jedním z nich je Karel Janeček, kterého Struny podzimu vloni přesvědčily, aby festival se svou manželkou finančně významně podpořil. V Česku se stal letos známý založením Nadačního fondu pro boj proti korupci, který podporuje odhalování korupční činnosti, uděluje ceny za prokázání korupce, vypisuje granty na podporu investigativních novinářů a snaží se přispět k obnovení etických hodnot ve společnosti. I díky němu jsou politici pod veřejným tlakem, například aby byly zrušeny anonymní akcie na doručitele. Karel Janeček je absolventem pražské matematicko-fyzikální fakulty UK a PhD získal na Carnegie Mellon University. Je majitelem a ředitelem firmy RSJ algorithmic trading. Psát o sponzorech je v českém tisku skoro tabu a nonsens. Já si to nemyslím. Je dobré vědět, že nemalá část kulturních akcí v tomto státě by se bez soukromých peněz téměř nebo vůbec neuskutečnila. A je užitečné zkusit zjistit, proč jsou podporovány.

První otázka, která napadne každého: Proč jste se rozhodl stát mecenášem Strun podzimu? Velkou zásluhu má na tom moje manželka a bylo to částečně z osobních důvodů, protože známe některé lidi, kteří stojí za tímto festivalem a kteří dělají dobrou práci. Líbí se nám jeho multižánrový koncept, že během festivalu slyšíte různou muziku, a zdá se nám, že má špičkovou úroveň. Určitě na naše rozhodnutí mělo vliv, že jsme si před časem obstarali kvalitní audio a začali víc poslouchat hudbu.

Bylo to i kvůli jarním koncertům Gala? Ano. Vloni jsme si koupili stůl na Bobby McFerrina. Vlastně se to událo právě tam. Lidé z festivalu za námi přišli a povídali jsme si o jejich prekérní situaci, kdy ztratili jednoho sponzora. Tak jsme se rozhodli, že jim pomůžeme.

Máte nějaký zvláštní vztah k hudbě, hudební kořeny z dětství? Nemáme. Na různých matematických soustředěních se hrálo sice na kytaru, ale já byl jen pasivním účastníkem. Nikdy jsem neměl příležitost a čas hrát na nějaký nástroj. Možná to však napravím a naučím se nějaký nástroj aspoň trochu ovládat…

A jakou hudbu posloucháte? Nejvíc asi rock, občas i vážnou hudbu. Víte, moje znalosti ve vážné hudbě nejsou velké, moc se v ní nevyznám. Je to asi v rovnici líbí – nelíbí… Moc jsme si ale užili hlasová kouzla Bobby McFerrina nebo Dee Dee Bridgewater v jarních Gala.

Matematik mecenášem, foto Struny podzimuKdyž se vám nějaká hudba líbí, co to s vámi udělá? Těžko to popsat. Naplnění, něco správného, dává to smysl, vlny, co na mě působí, harmonie… Jako matematik v tom cítím řád. Víte, v hudbě jsem skutečně nevzdělanec, dokonce neumím ani pořádně noty. Hudbu tedy vnímám pocitově.

Zůstanete pouze u tohoto festivalu, nebo budete podporovat i jiné kulturní projekty? Uvidíme, co bude dál. Projektů mám poměrně hodně. Například teď připravujeme vzdělávací projekt.

Spousta lidí vás díky televizi vztahuje k pojmu boj proti korupci. Myslíte, že korupční prostředí může být i v oblasti umění? Mám pocit, že umění, vzdělávání nejsou pro korupci moc atraktivní. Možná není vše zcela čisté, ale v principu si myslím, že tam není pro korupčníky motivace, protože je tam málo peněz. Mimochodem jeden z úděsných dopadů korupce je takzvaná špatná alokace kapitálu, kdy se státní výdaje přesouvají do oblastí, kde se dá hodně ukrást. V hudbě nebo školství je prostředků málo mimo jiné i proto, že se nedá tolik ukrást. Málokdo si uvědomuje, že naše kultura a školství jsou na tom tak špatně i kvůli všeobecné korupci!

Myslíte, že by stát měl více podporovat umění, nebo by zde měl být jiný systém? Složitá otázka. Dovedu si představit ideální společenský, ekonomický systém, kdy stát nemusí umění podporovat přímo. Ale v rámci nastavení u nás ano – podpora by měla být větší.

Založil jste protikorupční nadační fond. Co od něho jako jeho zakladatel očekáváte? Motivací jeho založení byla finanční, právní i mediální podpora lidí, kteří se odváží dělat něco proti korupci. Hlavní je ale teď působit na veřejnost, aby si uvědomila, že korupce je sprostá krádež, že korupčník je těžký společenský parazit a důsledky v ekonomice jsou strašné. Někteří korupčníci jsou psychopati, ti ostatní jsou normální lidé, kteří si své konání omlouvají. Když se to kvantifikuje, tak přímá korupce vychází měsíčně asi tisíc korun na každého občana včetně dětí a seniorů. Z toho je vidět, jak se u nás šíleně krade.

Sdílet článek: