pátek, 23. červen 2017

Allen Tinkham: Dobrý učitel může inspirovat celé generace

Napsal(a) 

Allen Tinkham, foto Marianne Swienink-Havard Allen Tinkhamfoto: Marianne Swienink-Havard

Allen Tinkham je dirigentem a uměleckým ředitelem Chicago Youth Symphony Orchestra (CYSO), mezinárodně uznávaného mládežnického orchestru. Deník The Chicago Tribune ho označil za jednoho z nejdůležitějších chicagských „pedagogů, mentorů a inspirativních leadrů při výchově budoucích profesionálních orchestrálních hráčů“. Pod jeho vedením byl orchestr kritikou příznivě oceněn na čtyřech kontinentech při vystoupe­ních v nejslavnějších světových sálech, jako je newyorská Carnegie Hall, Ge­wand­haus v Lipsku či Velké národní divadlo v Pekingu.

Allen Tinkham studoval na Eastman School of Music a University of Michigan. Na této univerzitě poté působil jako šéfdirigent obou místních studentských orchestrů a jako nejmladší dirigent v historii obdržel ocenění Helen and Clyde Wu Conducting Fellowship. Hlavními učiteli Allena Tinkhama byli David Effron, Murry Sidlin a Kenneth Kiesler. Je také propagátorem soudobé hudby. Nedávno se stal šéfdirigentem Chicago Composers Orchestra, souboru specializovaného na uvádění soudobých skladeb, se kterým premiéroval mnoho děl současných chicagských skladatelů. Před svým jmenováním v Chicagu působil jako asistent dirigenta Jamese DePriesta v Oregonském symfonickém orchestru. Společně s CYSO se představí letos v rámci evropského turné i v České republice. Jejich koncert 28. 6. v pražském Rudolfinu bude patřit k vrcholům páté řady koncertního cyklu Musica Orbis. Letošní sezona je navíc pro CYSO opravdu mimořádná.

S Chicago Youth Symphony Orchestra (CYSO) slavíte úctyhodné výročí 70 let od založení. Není to jediný orchestr, ale vlastně celý systém orchestrů pro mladé lidi nejrůznějšího věku. Mohl byste tuto instituci blíž popsat? Naši 70. sezonu slavíme v sezoně 2016/2017 a vlastně vyvrcholí naší návštěvou v Praze! CYSO je jedním z nejstarších amerických mládežnických orchestrů. Byl založen v roce 1946 mladými hudebníky, kteří si chtěli rozšířit svůj pohled na svět pomocí hudby. Když jsem přišel do CYSO v roce 2001, už se organizace hodně rozrostla, ale pořád to byly jen dva orchestry. Dnes máme místo původního jednoho orchestru čtyři plnohodnotné orchestry, pak tři pouze smyčcové a program s komorní hudbou pro mladé lidi ve věku 6–18 let. Náš nový program orchestrů bicích nástrojů (steel orchestras) pak nabízí mladým lidem příležitost kvalitní hudební průpravy bez ohledu na věk nebo zkušenosti. A nově jsme v této sezoně zahájili též výuku jazzu pod vedením Phareze Whitteda, který spolupracuje se vzdělávacím projektem Jazz at Lincoln Center. V CYSO jde o sílu hudby kultivovat a inspirovat každého člověka, aby mohl dosáhnout svého maxima. Nejde nám jen o hudební vzdělávání, ale o výchovu nové generace lídrů.

Allen Tinkham, foto Spinelli Photography Allen Tinkhamfoto: Spinelli Photography

V Chicago Youth Symphony Orchestras pracujete také s celou komunitou. Můžete to trochu přiblížit? Zmíněný program orchestrů bicích nástrojů funguje teprve čtyři roky a tvoří ho čtyři skupiny. Ale tento rok jsme začali s novinkou – sousedským orchestrem bicích nástrojů, kde zkoušky probíhají v dané lokalitě místo toho, abychom po studentech vyžadovali dojíždění do našeho sídla v centru Chicaga. Kromě programu, který byl během let speciálně vytvořený, aby umožnil co nejširšímu okruhu mladých lidí přístup ke kvalitnímu hudebnímu vzdělávání, pořádají všechny naše hlavní orchestry také komunitní koncerty v chicagském regionu. Snažíme se hledat taková místa, kde můžeme hudbu přinést rodinám a dětem, kteří se s CYSO nikdy nepotkali a mnohdy se nesetkali s orchestrální hudbou vůbec.

Jste dirigentem hlavního symfonického orchestru v rámci CYSO, který si získal ocenění odborné kritiky jak v USA, tak i v zahraničí. Jak staří jsou členové orchestru a jak zkoušíte? Jezdíte pravidelně na turné? Většina členů symfonického orchestru je ve věku mezi 16 a 18 lety, ale občas s námi hraje i několik mladších muzikantů, kterým je 11–12 let. S ohledem na školní rozvrhy se většina našich zkoušek koná o víkendech. Příležitostně zkoušíme i o večerech v týdnu. Začínáme sezonu na začátku září víkendovým intenzivním soustředěním, kdy absolvujeme asi 15 hodin zkoušení. Zkoušíme, najíme se, spíme, a pak zase znovu! Před zájezdem pak máme nejméně čtyři nebo pět přidaných zkoušek a také úvodní koncert. Na zahraniční turné jezdíme jednou za dva roky, takže sezonu, kdy nevyjíždíme, zakončujeme zpravidla koncertem na Ravinia Festival nebo Grant Park Music Festival.

Symfonický orchestr CYSO koncertuje pravidelně v zahraničí od roku 1985. Turné orchestr zavedla do prestižních sálů po celém světě. Tento rok budeme mít příležitost orchestr slyšet v rámci evropského turné také v Praze ve Dvořákově síni Rudolfina. Mohl byste nám toto letošní turné víc přiblížit? Musím se přiznat, že Praha je jedno z mých nejoblíbenějších evropských měst, a to je také jeden z hlavních důvodů, proč se do Prahy opět vracíme. Bude to moje třetí návštěva Prahy s CYSO a po tomto turné bude Praha jediným městem v Evropě, kde jsem dirigoval třikrát. V minulosti jsme koncertovali v obou vašich hlavních koncertních síních – ve Dvořákově síni Rudolfina v roce 2005 a ve Smetanově síni Obecního domu v roce 2007. V rámci letošního turné vystoupí­me také v Béla Bartók National Concert Hall v Budapešti a v Kolarac Hall v Bělehradě.

Allen Tinkham, foto Spinelli Photography Allen Tinkhamfoto: Spinelli Photography

Jaký repertoár jste si vybrali pro pražský koncert? Ačkoliv jsem s Čajkovského 6. symfonií vyhrál konkurz na místo u Chicago Youh Symphony Orchestra, paradoxně jsme tuto symfonii ještě společně neprovedli. A právě proto jsem ji chtěl už řadu let zařadit do programu. Dojímá mě, že tato skladba byla premiérována devět dní před Čajkovského smrtí – je to hlas trpícího muže, tak podobný tolika ostatním v dnešním světě. Další dvě skladby – Na jihu E. Elgara a Dvořákův Karneval – kontrastují svou jiskrností. Také je zajímavé v jak těsném časovém sledu byly tyto skladby komponovány, všechny tři vznikly v rámci necelé dekády. Na programech, které uvádím, hrajeme zpravidla také soudobou hudbu. Cítím, že je velmi důležité, aby se muzikanti setkávali se soudobou hudbou v raném věku, a to jak proto, že není zrovna snadná, tak také proto, že jsme díky této hudbě otevření myšlenkám dnešní doby. Ačkoliv tentokrát neuvádíme žádné soudobé dílo, náš program přináší zajímavou sondu do období fin de siècle v Evropě. Je to příležitost vychutnat si hudbu prostších časů, které bezprostředně předcházely strašlivým otřesům, jež přineslo následujících několik dekád. Elgar a Čajkovskij reprezentují dvě velmi odlišné myšlenky úniku – Elgarův italský útěk od stresu každodenního života a Čajkovského konečný únik ze světa, ve kterém se cítil zahnaný do kouta a nešťastný. A samozřejmě Dvořákův Karneval byl premiérován na pódiu Dvořákovy síně v Rudolfinu a jsme nadšeni, že ho můžeme provést na stejném místě!

Který český skladatel je vám nejbližší? Mám velmi rád všechny velké české skladatele od Suka po Smetanu, Janáčka a Martinů. Ale mým favoritem je Dvořák. Jeho hudba je samozřejmě skvělá a velmi oblíbená téměř všude. Ale pro mě je nejzásadnější to, co udělal pro americkou hudbu. Dvořákova Devátá je samozřejmě stejně tak americkou symfonií jako českou. Mám hrozně rád Dvořáka, protože přišel do Ameriky a řekl americkým skladatelům, že pokud chtějí vytvořit americký zvuk, musejí vyjít z lidové hudby. Pobídl je k tomu, aby se nechali ovlivnit hudbou původních obyva­tel Ameriky, afro-americkou hudbou a dalšími americkými lidovými tradicemi. Americkým skladatelům to v té době muselo připadat zvláštní, všichni se snažili být vlastně evropští. Ale Dvořák jim řekl, že tak to není správné. Změnil směr americké hudební historie.

V Praze s vámi v Rudolfinu vystoupí také český mládežnický orchestr – Symfonický orchestr Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Spolupracujete s podobnými tělesy často? V rámci našich turné často hrajeme právě s místními mládežnickými orchestry. Je to skvělá příležitost, jak se mohou mladí lidé setkat. Jak jsem zmínil na začátku, za vznikem CYSO stála myšlenka rozšířit pohled na svět. Takže není lepší cesta pro mladé muzikanty, jak si rozšířit obzory, než se setkat s dalšími mladými lidmi, kteří mluví jiným jazykem, mají jinou kulturu a pohled na svět. Hudba je univerzální jazyk a může překlenout naše rozdílnosti. Setkání s dalšími mládežnickými orchestry na turné nám nakonec vlastně přináší ty nejvíc naplňující zážitky.

Toto je zkrácená verze, kompletní článek v HARMONII 6/2017 (koupit)

Nejnovější od Kateřina Košťálová

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.