pondělí, 15. květen 2017

Reportáž z kolébky božského Claudia

Napsal(a) 

Když se v Cremoně v 9. května 1567 narodil Claudio Monteverdi, určitě zrovna rorýsi, stejně jako letos hnízdící ve věžích a starých zdech města, vyváděli mláďata z hnízd. Určitě stejně divoce poletovali nad vyhřátými ulicemi a za neustálého pískání učili svou křídlatou drobotinu první letecké manévry. Ve velebné řece Pád se zrcadlilo jarní slunce, zčásti alpsky štiplavé, zčásti italsky horké. Vysoká věž nad obrovskou katedrálou hlásala již zdaleka, že právě tady jste v samotném srdci Lombardie. A v podloubí naproti vchodu do katedrály slavní houslaři z rodu Amati či Guarnieri připravovali svými výrobky půdu, ze které se za 70 let narodí největší z nich, Antonio Stradivari.

Dnes není město zdaleka tak významné, jako kdysi. Na krásném nádražíčku zastaví vlak z Milána do Mantovy, jen projíždí. Nebýt jarmarku na centrální pěší zóně, působilo by městečko s asi 70 tisící obyvateli skoro ospale. Ale o odkaz svého rodáka – božského Claudia – se stará poměrně dobře. Po městě můžete u moderních skulptur chvilku postát a zaposlouchat se do jeho slavných melodií. V místních muzeích jsou sezonní výstavy ukazující hudební nástroje z jeho doby (malý pozitiv, regál, violon, nebo třeba pitoreskní tenorový cink vyrobený ve tvaru hada s nátrubkem místo ocasu a otevřenou tlamou na opačném konci). V kouzelném klášteře kolem nádherného starého kostela svatého Abbondia může dychtivý návštěvník shlédnout úřední listiny z mistrova života, vyhledané pro tuto příležitost ve státních a městských archívech. Ovšem jen v sobotu. A s přicházející sezonou zde začíná velkorysý festival Monteverdiho hudby, jehož vrcholem má být provedení Mariánských nešpor, které sem přiveze sir John Elliot Gardiner.

Přesto se ale jen těžko zbavujeme dojmu, že Itálie přes své velikány romantické opery dál do historie příliš nevidí. Zejména to platí v případě Mantovy, prvního působiště Claudia Monteverdiho, kde hrál a komponoval 22 let, oženil se a svou ženu Claudii Cattaneo také pohřbil, napsal svého Orfea, zmíněné Nešpory, nebo také 6 knih madrigalů. Do Mantovy to vlaku z Cremony trvá slabou hodinku. Jezerní město s hrozivým hradem, rozsáhlým historickým centrem a množstvím nádherných paláců nás zklamalo. O Monteverdim se tu skoro nic nedozvíte. Slaboučká brožurka v italštině ukazuje 13 míst, která jsou s ním spojena, ale k jeho výročí se nic neděje. Projdeme tedy městem, melancholicky pozorujeme rybáře na březích jezer, postojíme v zapadlé „Via Claudio Monteverdi“, zvlhnou nám oči u maličkého kostela, kde Claudio s Claudií „celebbró le nozze“, tedy řekli si své ano, a utíkáme před studeným deštěm kolem Vergiliova pomníku na dobrou italskou pizzu. Pro staromilce to není snadné přijmout, ale italská hudební tradice je tak bohatá na velká jména, že jejího zakladatele tu dnes prožívají jen ti opravu zasvěcení.

Čeněk Svoboda

Pochází z Liberce, kde vystudoval Gymnázium F.X. Šaldy, vede od roku 2001 gymnaziální sbor Cum decore, vedl smíšený sbor Ještěd (2007–2013) a od jara do zimy obdivuje krásy Jizerských hor. Zde také potkal prof. Svatavu Šubrtovou, která se ho laskavě ujala jakožto soukromá učitelka zpěvu. V Praze vystudoval obor Sbormistrovství na Pedagogické fakultě ve třídě Marka Valáška. Mezi lety 2004–2016 zde vedl ansámbl staré hudby Collegium 419. V roce 2015 založil vokální ansámbl I Dilettanti. Jako zpěvák se specializuje na interpretaci staré hudby. Je jedním ze zakládajících členů Collegia vocale 1704, v němž působí dodnes. Spolupracuje se soubory Musica Florea, Collegium Marianum, Dresdner Kammerchor, Doulce memoire a dalšími. V současné době také přednáší na Ped. Fakultě estetiku sborového zpěvu a připravuje pořady pro Český rozhlas 3.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.