Mercan Dede – elektronika, ney, Michael Gerber – basa; Ziya Tabassian – perkuse, Shankar Das – dolak, tabla, Shen-Qi – erhu, Ben Grosman – hurdy-gurdy, Metehan Çiftçi – santur; Ismail Tunçbilek – baglama, Göksel Baktagir – qanun; Neva Özgen – kamanche, Yurdal Tokcan – oud, Yildiz Tilbe – zpěv, Ceza – rap, Tanya Evanson – recitace. Vydáno 2007. TT: 73:09. 1 CD Doublemoon DM0042.
Zatímco Turecko se osmdesát let po odluce státu od islámu samo sebe skrze ústavní soud ptá, zda mu přece jenom nepovolit uzdu, tamní občan, multiinstrumentalista, výtvarník, DJ a fotograf Mercan Dede (žijící také v Kanadě, vlastním jménem Arkin Allen) vydává album, na němž se asi nejoslnivěji po patnáctileté kariéře vyznává ze své životní filosofie: súfismu.
Tím si ovšem naběhl. Islámským fundamentalistům, ty turecké z toho nevyjímaje, z téhle mystické odnože Mohammedova učení totiž odjakživa naskakují pupínky. Už z toho důvodu, že súfijové ke sjednocení s Bohem využívají extatické stavy vytržení. Stavějí přitom na celé řadě metod – recitaci Božích jmen jako manter, propracovaných technikách dýchání, narkotikách a především hudbě, zpěvu a transovním tanci. Zpívané súfijské qawwali reprezentoval fenomenální pákistánský zpěvák Nusrat Fateh Ali Khan, taneční verzi sblížení s Bohem naopak vířiví dervišové řádu Mevlevi z tureckého města Konya, kde je ve svatyni pochován jeho zakladatel, perský mystik, filosof a básník Mevlana Dschalal Ad-Din Muhammad Rúmí. Tanec vířivých dervišů točících se v bílých sukních kolem své osy až do dosažení extáze, při níž opouští své ego a dospívají k dokonalosti, Rúmí pojmenoval sema .
Výsostně turecká tradice má svá přísně daná pravidla, neodmyslitelně spojená s hudbou stojící na zvuku bambusové flétny ney, na niž Mercan Dede hraje od šesti let, kdy poprvé spatřil obřad vířivých dervišů a položil si otázku: Jde o cizince, nebo anděle?
Vloni od Rúmího narození uplynulo osm set let – na svět přišel roku 1207 v Balchu, dnešním Afghánistánu – proto v názvu alba ta číslovka.
Derviš moderního světa, jak Mercanovi říkají v tureckém tisku, sice nijak zvlášť nevybočil z dosavadního ambientního technosúfismu, přesto lze nahrávku považovat za absolutní vrchol jeho tvorby. Především díky těsnému napojení na spiritualismus vířivých dervišů. Průkopnický mix tureckého súfismu a západní elektroniky nabízí směs přiměřeně orientální mystiky, středozemních rytmů, hip hopu, nasamplovanou tureckou dechovku a nádherné výstupy flétny ney.
Tabla a dolak pod prsty Shankara Da pak jedinečnost a prudkost, jak se patří na rytmus tepající po staletí. Překvapivá niněra Bena Grossmana , atmosférické vlnění strun erhu čínské hráčky Shen-Qui , přerývané qanunem Göksela Baktagira a baglamou Ismaila Tuncibileka vytváří oslnivý harmonický vesmír pro istanbulského rapera Ceza , vokál turecké popstar Yildiz Tilbeové a slova černé kanadské recitátorky a tanečnice Tanyi Evanson .
Vítejte v Mercistanu, vzkazuje Mercan Dede.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
