Měsíc červen je obdobím absolventských představení studentů různých oborů. Kdo se chce povznést nad všedním dnem, může vyhledat prezentace závěrečných ročníku Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Absolventská vystoupení studentů po osmi letech intenzivního studia jsou vlastně poslední povinností, kterou musí splnit v sérii závěrečných zkoušek, maturit a teoretických částí. Ve čtvrtek 12. června 2025 si tento krok na cestě za profesionální uměleckou kariérou splnili studenti tanečního oddělení. Dělo se tak na prknech školního divadla v Janáčkově sále JKO.
Atmosféra na těchto večerech bývá přátelská, ale také svým způsobem specifická, neboť v hledišti jako diváci zasednou rodiče a příbuzní, známí a mladší spolužáci, kteří jsou příznivě naladěni. Čestné místo zaujímají však také pedagogové JKO, několik let se podílejících na profilování tanečníků. Také oni fandí svým svěřencům, přitom zpětná vazba v podobě divácké odezvy pro ně hodně znamená. Představení se pohybují na hranici studentské a profesionální prezentace. Jedná se o poslední příležitost, při níž tanečníci vystupují ještě jako tovaryši, ale mají jen krůček k mistrovství. Od tanečních výkonů se s úplnou samozřejmostí očekává vysoká technická i výrazová vyspělost, proto může dojít k nervozitě účinkujících. Divácké řady tedy rozhodně nic neusnadňují, napětí mezi tanečníky sílí bez ohledu na přívětivou atmosféru.
Letošní Absolventské představení 8. TC bylo promyšleně komponováno, udržovala se pozornost od začátku do konce. Zahajovala vrcholná klasika – Grand Pas z baletu Paquita v úpravě a nastudování Olgy Borisové-Pračikové. (Mazurku tančil první a druhý ročník pod vedením Petry Kováčové a sbory třetí a čtvrtý ročník pod vedením Naděždy Harmečkové.) Celé vystoupení se vyznačovalo dynamikou, přitom bylo technicky náročně. Studenti zaujali umělecky výrazovým tancem, provedením piruet a fouettés, přesností v dodržování diagonál a bravurní synchronizací. Zásluhou Olgy Borisové-Pračikové, dlouholeté a velmi úspěšné primabaleríny Národního divadla moravskoslezského, došlo k představení klasické ruské baletní školy. Na celkové účinnosti se podílely scénické efekty (světlo, zvuk) a nemalou měrou elegantně sladěná volba kostýmů, avšak za pohybovým a výrazovým projevem stojí vždy jednotlivec, jeho talent, píle a roky nesmlouvavé dřiny.
Od tradičního repertoáru se přecházelo do moderního umění. Další části večera se nesla v duchu moderny, neoklasiky a lidového tance spojovaného mnohdy s odlehlejšími místy světa. Zaujala pestrost témat, pohybové a výrazové možnosti, které vynikly zásluhou choreografií Lenky Vaňkové, Terezy Cigánkové, Petry Urbaníkové a Evy Vajsové.
Absolventi Janáčkovy konzervatoře v Ostrava ve svém závěrečném představení odvedli kvalitní výkon. Samozřejmě napomohla dramaturgie večera, která pracovala s úměrnou délkou celého Absolventského představení 8. TC a s dobře načasovanou proměnou tanců v široké škále tanečního umění. Avšak účinkující nás přesvědčili, že stále platí české přísloví: „Tanec je pohyb a pohyb je život.“ Přejeme všem letošním absolventům tanečního oboru, aby svou profesi milovali a v tanci nacházeli svůj smysl života, aby dosáhli svého vysněného cíle.