Nabucco výtvarný

Verdiho raná opera Nabucco patří k nejoblíbenějším a nejlépe navštěvovaným operám a není divu, že ji plzeňské Divadlo J. K. Tyla zařadilo do svého repertoáru. Patrně míní novou inscenaci udržet dlouho v hracím plánu, protože obsadilo hlavní role hned třikrát. Jako Nabucca můžeme v průběhu času vidět  Michele Kalmandyho, Pavla Klečku a Nikolaje Někrasova, v roli Abigail Csillu Boross, Ivanu Šakovou nebo Ivanu Veberovou, jako Zachariáše Jana Hnyka, Jevhena Šokala a Františka Zahradníčka, v roli Feneny Beccu Conviser, Václavu Krejčí Houskovou a Janu Foff Tetourovou.

 , foto DJKT

Na třetí repríze 1. listopadu byl Nabuccem Michele Kalmandy, který má tuto roli zažitou a poprvé ji zpíval ve svých čtyřiadvaceti letech. Jeho výkon byl kvalitní, pouze dvě z jeho nejvypjatějších výšek nesplnily očekávání. Jako Abigail vystoupila dlouholetá sólistka plzeňského operního souboru Ivana Šaková. Dramatická, mimořádně obtížná role byla zejména díky velkým melodickým skokům do vrcholných výšek nad momentální síly pěvkyně, ale vzhledem k tomu, že se jí valná část pěveckého partu po technické stránce už usadila, může se stát, že role Abigail bude postupem repríz parádní pěveckou rolí Ivany Šakové. František Zahradníček byl obsazen do role hebrejského kněze Zachariáše a prokázal, že mu ji jeho hlasový rozsah umožňuje s přehledem obsáhnout. K dokonalosti mu schází plynulejší schopnost legata, soustředěnější snaha poddat se kráse Verdiho melodií. Pro Paola Lardizzona byl part Ismaela hračkou, Fenenu zpívala Becca Conviser, která střídala znělé jasné tóny s tóny matnými, jež si nenacházely cestu k posluchačům. Potěšil vstup mladých pěvců v menších rolích – Daniel Klánský byl respektu hodným Baalovým veleknězem a Adéla Skočilová Zachariášovou sestrou Annou.

 , foto DJKT

Verdiho Nabucco je typickou sborovou operou a sbor operního souboru plzeňského divadla odvedl velmi dobrou práci. Vede jej už od roku 1994 sbormistr Zdeněk Vimr a víme, že zejména u sboru je dlouhodobá spolupráce s dobrým sbormistrem naprosto nepostradatelná. Hudebně nastudoval Nabucca Norbert Baxa, ale zhlédnuté představení dirigoval Jiří Štrunc. Předehra zazněla temperamentně, ale nepříliš propracovaně, bez výrazných kontrastů a jemností, stavebně byla nevýrazná. V průběhu opery převládala svěží rychlejší tempa, která opeře svědčila. Hudební podoba inscenace zdůraznila, že je Nabucco vzácně stylově jednotnou mladistvě energickou operou devětadvacetiletého skladatele.

 , foto DJKT

Režisér Tomáš Pilař zůstal věrný svému vizuálně opulentnímu divadlu, jeho výtvarným spolupracovníkem byl Aleš Valášek. Inscenaci formovaly četné proměny scénografie pružně varírující podobu jeviště do všech stran zejména pomocí tahů. Velmi efektní byl vjezd Nabucca na skvěle realizované obří koňské hlavě, jen škoda, že otvor v zadním prospektu počítal z nějakých důvodů pouze s výškou koně, takže se velký vojevůdce musel při průjezdu na jeviště skrčit. Také do sebe, na štěstí jen lehce, narazily zavěšené části scénografie. Materiálově mi scénografie připadala lehce podhodnocená (modrá „obkladačková“ zadní stěna v Babylónu, postranní plátěný závěs). Podstatně lépe uspěly Valáškovy různorodé kostýmy, pro hebrejský sbor skromné šedé s černými pruhy, pro Babyloňany černé s kovovými ozdobami, u sboru unisexově zářivě modré. Podivně působil červený královský kabát, který zejména u Abigail vypadal jako pracovní plášť s dlouhou vlečkou. Naopak typicky valáškovský kostým Baalova velekněze s efektními černými „motýlími“ křídly se na jevišti příliš neohřál. Tomáš Pilař přesvědčivě vypracoval sborové scény, jimž poskytl prostor pro znělý zpěv a pro proměnlivou gestickou atmosféru. Sólové postavy nebyly příliš plastické, nejméně Abigail, která měla na jevišti svou dvojnici, ale také Fenena a Ismael. Samotný Nabucco v podání Michele Kalmandyho byl výrazně individualizovaný patrně díky pěvcovým dlouholetým zkušenostem s touto rolí. Výrazně kladnou úlohu v inscenaci sehrál světelný design Antonína Pflegra.

Plzeňský Nabucco má většinou trojí obsazení a jistě by bylo žádoucí vidět alespoň některé jiné alternace, především Pavla Klečku v titulní roli po jeho mimořádně kvalitním výkonu v roli Verdiho Macbetha před dvěma lety.

Sdílet článek: