Inscenaci Verdiho opery Macbeth nastudoval plzeňský operní soubor s velkým nasazením. V nejlepším světle se ukázal sbor pod vedením Zdeňka Vimra a orchestr, který řídil s přehledem Jiří Štrunc. Večer měl vypjatou, zvukově až naddimenzovanou atmosféru, která patrně zcela záměrně postrádala občasná zklidnění. Domnívám se, že si tím inscenace trochu ubrala na účinnosti, protože větší kontrasty dynamické i výrazové by dílo poněkud vylehčily a dovolily by nejen umělcům, ale také divákům, aby alespoň chvílemi polevili v neustálém, až unavujícím napětí.
Režisér Martin Otava se svými častými spolupracovníky scénografem Jánem Zavarským a autorem kostýmů Alešem Valáškem zvolili pro macbethovské bezčasí kombinaci výrazně barevných světel pronikajících i do scénografických objektů ve svítících proužcích, jejichž barva se průběžně mění. Světla jsou také formována odrazem od lesklého scénografického materiálu a vytváří nepravidelné obrazce na bílých stěnách i na horní části sníženého portálu. Scénografie užívá jevištních stolů a výrazně tak člení hrací prostor. Rudě jsou nasvícené výjevy s čarodějnicemi v červených toaletách a s obličejovými maskami, ostrou zelení je vyplněn prostor, v němž před svou smrtí zůstává osamělý Macbeth. Scénografii doplňuje zejména v poslední době tak oblíbený hustý dým. Vojenské stejnokroje Macbetha a Banca mají téměř současnou neformální podobu – jejich černé kalhoty, kabáty a barety doplňují zcela neformální šedá trika s kovovou osobní známkou.
V roli Macbetha se obdivuhodně představil Pavel Klečka, kterého jsme častěji vídali v rolích komických a rozsahem menších. Na jeho působivě koncentrovaném pěveckém a hereckém výkonu bylo jasně patrné, že věnoval soustředěné přípravě role veškeré své úsilí. Lady Macbeth zpívala Csilla Boross, která má roli zažitou po pěvecké stránce. Ke stálé dynamické tenzi jejího objemného hlasu si dovoluji mít výhrady, protože se domnívám, že zřejmě měla nepříliš kladný vliv na vibrato i na slyšitelné přepojování rejstříků. (V této roli můžeme postupně vidět ještě další tři alternantky.) Podobné námitky mám také k pěveckému ztvárnění role Macduffa Paolem Lardizzonem, jehož svěží mladý hlas nemá zapotřebí být natolik přepínán, aby to ublížilo jeho barvě. Role Banca se ujal František Zahradníček, který odvedl kvalitní pěveckou a hereckou práci. Výkon sboru byl v rámci této silové inscenace o to víc mimořádný, že sbormistr Zdeněk Vimr dokázal v rozsáhlých sborových partech najít místa výrazně ztišená a vroucná, podobně jako představitelka epizodní role Dvorní dámy Lady Macbeth Radka Sehnoutková.
Plzeňský operní soubor se vypjal k obdivuhodnému výkonu a Macbeth jistě patří k jeho nejlepším inscenacím poslední doby. Kvalitně vybavený program připravený dramaturgem Zbyňkem Brabcem obsahuje i český překlad libreta a zasvěcenou úvahu Jaroslava Someše vtipně nazvanou „O té skotské hře“.
