čtvrtek, 4. září 2014

Letní operní sezona ve Valticích, Znojmě a Jezeří II.

Napsal(a) 

Zastávka druhá - Znojmo

Platée ve Znojmě, foto archiv Czech ensemble baroque Platée ve Znojměfoto: archiv Czech ensemble baroque

Diametrálně odlišná od valtické Armidy byla Rameauova Platée (1745), uvedená 24., 26. a 27. 7. na Hudeb­ním festivalu Znojmo v jízdárně premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Francouzská režisérka Constance Larrieu pojednala příběh Jupiterovy snahy o vyléčení Junony ze žárlivosti prostřednictvím jeho fingované svatby s pramálo atraktivní vodní nymfou (respektive hastrmanem – Platée je mužská role) jako svého druhu moderní francouzskou konverzační frašku s rychlým spádem. Dobové oděvy nahradilo současné oblečení (scénu a kostýmy navrhla Marie Jirásková), barokní tanec tanec povětšině moderní (choreografie Ladislava Košíková). Čistě novodobý charakter měl skvěle synchronizovaný pěvecký a taneční výstup žabího sboru s konvičkami v rukou a podobně i tance větrů. Řadou barokních prvků byly naopak ozvláštněny tance a pantomimické scény v prologu a ve druhém dějství, kde se Jupiter své vyvolené zjevuje uprostřed ze stuh vytvarovaných kumulovitých oblak hned jako osel, pak zas jako sova (zvířecí a ptačí masku vytvořila Michaela Hořejší) a konečně jako vládce hromu a blesku. Roman Janál se v roli Jupitera předvedl v oblakové scéně jako rozený komik; s očividným potěšením také sjížděl na jeviště na pozadí tryskající páry z olympských výšin po skluzavce z okna ve štítě jízdárny. Stejný do­pravní prostředek využil i Merkur (Romain Champion) – zatímco žárlivostí napůl šílená Juno (Markéta Cukrová) vtrhla do jízdárny v posledním obraze postranními dveřmi, aby svého manžela hledala s pomocí halogenové ruční svítilny. Platée (Jean-Francois Lombard) v apartních zelených plavkách s ňadry monstrózně zvýrazněnými spoustou pentlí, připomínala ve své nekonečné ješitnosti Händelovu ještě tragičtější Semele; závěr kusu je šťastný jen pro některé jeho hrdiny – hlavní postava končí jako smutný šašek, ze kterého si ostatní nelítostně vystřelili. Nemalou měrou k úspěchu večera přispěli i další sólisté: Jiří Miroslav Procházka (Cithéron), Lenka Cafourková Ďuricová (Amour, La Folie), Michaela Šrůmová (Thalie, Clarine) a Martin Vacula (Momus); Roman Janál ztělesnil navíc Satyra, Romain Champion Thespida. Částečně ze sólových zpěváků sestavený sbor se pod vedením Terezy Válkové zhostil i partů Menád a Satyrů; doprovázel rovněž sólisticky obsazený The Czech Ensemble Baroque. Nastudování Platée bylo v rukou dirigenta Romana Válka a koncertního mistra Petra Zajíčka; po pěvecké i hudební stránce dopadlo představení víc než skvěle. Byl to jeden z nejlepších znojemských barokních divadelních počinů. Stál by za přenesení na jiné scény – není pochyb o tom, že by se tato Platée všude setkala s mimořádným ohlasem.

Psáno pro: HARMONIE 9/2014

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.