Po 78 letech se dočká premiéry opera Aloise Háby Nová země. I přes značné úsilí tohoto průkopníka mikrointervalové hudby v druhé polovině 30. let 20. století nebyl záměr dílo uvést naplněn a 12. prosince 2014 zazní v hudebním nastudování uměleckého ředitele Opery Petra Kofroně poprvé. V Národním divadle navíc zazní v poloscénickém uvedení pouze jednou a to jako příspěvek k Roku české hudby.
Nová země je na rozdíl od dřívějšího Hábova díla, opery Matka, zkomponovaná „standardně“, v půltónech. Předlohou pro libreto Ferdinanda Pujmana byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova napsaná po jeho návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928. Právě libreto přitížilo veřejnému uvedení opery. Nejdříve to byly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství na Ukrajině či hudební citace budovatelské Internacionály a po 2. světové válce zase otevřené vykreslení hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.
„Hába byl vždycky tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny, konstruktivismem, atematičností i svým vztahem k socialismu, který byl podezřelý všem režimům,“ říká dirigent a hudební ředitel Opery Petr Kofroň. „Nakonec oslavovat vznik nového člověka v Sovětském svazu úvodní scénou sovětského hladomoru a kanibalismu se opravdu neshodovalo s učením V. I. Lenina a J. V. Stalina, ba ani Klementa Gottwalda,“ dodává Petr Kofroň. Mezi jeho poslední hudební nastudování v Opeře Národního divadla patří komorní opera Les enfants terribles Philipa Glase v roce 2011 nebo opera Michaela Nymana Man and Boy: Dada představená ve Stavovském divadle poprvé před deseti lety.
Jediné uvedení Nové země bude mít poloscénický charakter, jehož autorem je režisér Miroslav Bambušek. „Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře poněkud potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině v roce 1933, který způsobila kolektivizační politika tehdejšího SSSR. Opera totiž ve svém libretu říká pravý opak, že totiž kolektivizace Ukrajinu ve třicátých letech před hladomorem zachránila!“ připomíná Miroslav Bambušek. „Výchozí situace inscenace si stojí tak, že z letadla, které bylo sestřeleno nad Ukrajinou, se zachránilo šest turistů, kteří dnes zakusí to, co zakoušeli lidé na Ukrajině za velkého hladomoru v roce 1933. Dějiny se opakují… bohužel!“ dodává režisér.
