pondělí, 1. červenec 2019

Dalibor podruhé a radostněji

Napsal(a) 

Peter Berger, foto Patrik Borecký Peter Bergerfoto: Patrik Borecký

Je nezbytné vidět obě premiéry, aby divák mohl korigovat své názory se znalostí kompletního obsazení sólových rolí a nejen proto. Atmosféra druhé premiéry byla v mnohém nesrovnatelně klidnější. Souhra mezi jevištěm a orchestřištěm až na drobné výjimky fungovala, sbor zněl sezpívaně, orchestr hrál vyrovnaněji a více dbal o dynamicky nižší lyrické plochy, méně kryl sólisty. Obecenstvo bylo decentní a odměňovalo potleskem výkony sólistů.

A bylo co odměňovat. Na jevišti stál Dalibor, který nepostrádal jisté charisma. Lyrický tenorista Peter Berger k této roli teprve dorůstá, je to jeho první dramatická role, ale popasoval se s ní obdivuhodně. V prvním jednání zněly jeho výšky ještě opatrně, ale rozezpíval se a jeho hlasový projev byl stále jistější, barevnější a znělejší. Zjevně poučen svými historickými předchůdci zvolil přísně legatový kultivovaný způsob zpěvu, který mu dovoloval krásně vyklenout jednotlivé fráze a postupně vytvářet jednotný pěvecký obraz Smetanova hrdiny. Po herecké stránce mu režisér Nekvasil nepomohl, veškeré aranžmá sólistů zůstalo pochopitelně statické a sólisté je obohacovali podle svých individuálních možností.

Kateřina Hebelková, foto Patrik Borecký Kateřina Hebelkováfoto: Patrik Borecký

Milada v podání mladé a mimořádně talentované Kateřiny Hebelkové byla v prvním jednání hendikepována předimenzovanou ozdobou hlavy, která jako by ztížila její vstup na jeviště. Hlas zněl poměrně nejistě, vteřinově se objevily nepropojené rejstříky. Zato druhé a třetí jednání bylo jejím velkým úspěchem. Její soprán zní volně, barevně, má spoustu alikvotních tónů. Veronika Holbová byla smetanovskou Jitkou se svítivým, vyrovnaným lyrickým sopránem, sekundoval jí příjemný Vítek Martina Šrejmy. Svatopluk Sem byl Králem Vladislavem na svém místě – role vyhovuje jeho barytonu, jen více než neobratné režijní vedení mu přináší úskalí, díky nimž je postava Krále Vladislava rozpačitá a nedůstojná (umístění na trůnu bokem k publiku a trapná scéna v koupeli, kdy jej provází nešikovná suita rozkošných dlouhovlasých blondýn). Bude muset pracovat na této roli někdy jindy a jinak. Další velkou výhrou tohoto představení byl Žalářník Beneš Jana Šťávy. Šťáva má v rozsahu svého hlasu patřičné hloubky – ach, jaká vzácnost v našich luzích a hájích! Oč celkově propracovanější byl Beneš Jiřího Sulženka, o to úlevnější byl pěvecký výkon Šťávův. Jakub Kettner byl spolehlivým a pěvecky znělým Budivojem.

Svatopluk Sem, foto Patrik Borecký Svatopluk Semfoto: Patrik Borecký

Také je praktické změnit v hledišti úhel pohledu na jeviště. Díky lóži na druhém balkonu jsem viděla, jak ve druhém jednání spadl korupční dopis Žalářníkův „Mlč a vem!“ Králi z rukou do bazénku k jeho nohám a dámičky své hlavy sklonily nad ním! Vskutku důležitá scénka, jíž režisér věnoval svou pozornost! Nemohlo mi ujít, jak Budivoj Jakuba Kettnera přiskotačil na jeviště tanečním krokem. Je nezbytné poslouchat pana režiséra (a maminku), protože mají vždycky pravdu. A také jsem viděla do orchestřiště a všímala jsem si, jak pan dirigent Kyzlink usiloval o větší propojení hudebních ploch a o posílení a vyladění lyričtějších míst partitury. Díky.

Není nic překvapivého na tom, že druhá premiéra Dalibora v Národním divadle byla lepší než první. Je to už tady téměř neměnná tradice. Proč? To ať si se svým svědomím srovnají ti, kteří o tom rozhodují.

Olga Janáčková

Muzikoložka, teatroložka, operní režisérka, hudební a divadelní kritička a organizátorka. Studovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, sólový zpěv na brněnské konzervatoři a operní režii na JAMU. V letech 1968–90 pracovala jako odborná pracovnice specializovaná na hudební divadlo v Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu Československé akademie věd. Přispívala do samizdatového divadelního časopisu Dialog (1977–80). V letech 1987–89 byla dramaturgyní opery Státního divadla v Ústí nad Labem, pracovala také v Divadelním ústavu Praha. Od roku 1990 soustavně sleduje produkci českých a moravských operních divadel, recenze a články publikuje v odborných médiích.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.