pátek, 2. prosinec 2016

Brněnské Národní divadlo chystá peklo v opeře, uvede Čerta a Káču

Napsal(a) 

Čert a Káča, foto Marek Olbrzymek Čert a Káčafoto: Marek Olbrzymek

Soubor Janáčkovy opery NdB se se svou další premiérou vydá po delší době na prkna Mahenova divadla, kde se pod dirigentským vedením Jakuba Kleckera a v režii Jiřího Heřmana odehraje 10. prosince Dvořákova operní pohádka Čert a Káča. Nová inscenace je zároveň prvním premiérovým titulem dvou sólistů Janáčkovy opery, Václavy Krejčí Houskové, která ztvární Káču, a barytonisty Romana Hozy v roli Marbuela.

"Neměl jsem zatím moc příležitostí věnovat se látkám typu Jakobína, ale Dvořák byl odjakživa můj milovaný autor a myslím, že jsem smysl pro humor vždycky měl, takže nevidím problém. Samozřejmě, mnozí to nazvou heřmanovsky jiné, ale budu se držet základu, i když... Pro mě je vždycky důležité spojit operu s příběhem, který může vzejít ať už z mých vzpomínek, nebo ze vzpo­mínek jiných lidí, a mně se při práci na Čertovi a Káče vybavily školní výlety, takže se to celé bude odehrávat na školním vý­letě do zámku v Mokré Lhotě. Vždycky je otázka, jak inscenovat třetí jednání, aby to nespadlo, protože tam se najednou otevře jiný svět, jako kdyby začínala úplně jiná opera. Najít klíč k tomu místu je zapeklité," řekl Jiří Heřman v rozhovoru pro HARMONII. 

Čert a Káča, foto Marek Olbrzymek Čert a Káčafoto: Marek Olbrzymek

V roce 1897 přihlásil mladý učitel a spisovatel Adolf Wenig do soutěže vypsané Národním divadlem libreto Čert a Káča, které získalo první cenu. Téměř šedesátiletý Dvořák se v té době opernímu žánru příliš nevěnoval, kromě přepracování Dimitrije a své poslední opery Jakobín, která měla premiéru již v roce 1888, byla jeho pozornost upřena k symfonické tvorbě, zejména k symfonickým básním. V roce 1896 zhudebňuje čtyři texty z Kytice K. J. Erbena (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek), ve kterých prokazuje svůj mimořádný talent pro dramatickou tvorbu (Holoubek byl premiérován 20. 3. 1898 v Brně za řízení Leoše Janáčka). Byl to nejen český, ale i mezinárodní úspěch těchto symfonických básní (Londýn, Vídeň, Berlín), který v Dvořákovi zase jednou vzbudil touhu po opeře.

Sám Dvořák to později potvrdil: „Všeobecně mne po symfonických básních velebili jako povolaného skladatele operního a mohu vám jen říci, že tato kritika měla na mne vliv.“ F. L. Rieger libreto mladého Weniga Dvořákovi doporučil a ten se brzy pustil do práce. Wenig ve svém libretu vychází z pohádky Boženy Němcové, ale důležitou inspirací mu byla i Balada o nebohém ďáblu Ladislava Quise, která poprvé představila Káču jako mnohem sympatičtější postavu – holku sice upovídanou a energickou, že by čerta utahala, ale není zlá a její největší vášní je tanec. Ten je i typickým rysem hudby Čerta a Káči. Taneční stylizace se prolínají celou operou: originální valčík ve scéně vesnické tancovačky, polka, na kterou tančí Káča s Marbuelem, strhující tanec čertů v pekle nebo stylizace polonézy v předehře ke třetímu dějství, která bývá také často uváděna jako samostatné koncertní číslo. Významnou složkou podílející se na struktuře hudebního toku jsou tzv. příznačné motivy.

Čert a Káča, foto Marek Olbrzymek Čert a Káčafoto: Marek Olbrzymek

Dvořák část opery komponoval na zámku v Lužanech, kde se místní pověsti čerty jen hemží. Jedna je spojena přímo s Káčou, protože nedaleko vesnice je Zelená hora s mýtinou, které se dodnes říká Na tanečku. Prý tu stávala hospoda, kde se scházeli lidé z okolních vesnic. Chodila sem podle legendy i dívka,která marně hledala tanečníka i mládence ke vdavkám. Jmenovala se Káča a jednoho večera plna zlosti zaklela, že třeba i s čertem by se zatočila. Před půlnocí se objevil neznámý myslivecký mládenec a vyzval Káču k tanci, a když na věži lužanského zámku odbila půlnoc, celá hospoda se propadla do pekla. Dvořák v Lužanech taky chodil poslouchat do hospody místní kapelu Šustíci a prý si od ní ledacos vypůjčil. Premiéra Čerta a Káči v Národním divadle 23. listopadu 1899 měla velký úspěch a dočkala se dvaceti repríz. A aby ne – Dvořákovi se podařilo vytvořit vtipnou operu, která dodnes baví malé i velké diváky.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.