„Pokud je barokní gestika provedena správně (což mimochodem není zrovna jednoduché), působí opravdu esteticky. Bohužel je to však totéž, jako kdybychom na publikum hovořili mrtvým jazykem, který mu sice lahodně zní, ale příliš mu nerozumí. Proto jsem se rozhodl, že se vydáme cestou ryze estetickou a vytvoříme svou vlastní fantazii na gestiku známou z barokních obrazů a pokusíme se tak docílit jejich dynamičnosti a citové hloubky,“ říká Pilař. Tato zastavení reálného času v ukončenosti pohybu vlastnímu charakteru či rozpoložení postav (nabízí se srovnání s prací amerického režiséra Roberta Wilsona) byla volena velice ladně a podtrhovala vlnobití afektů lásky, bolesti, hněvu, smrti…, které se seškrtáním bezmála tří a půl hodinové opery dynamicky pohupovaly scénou a v napětí udržely „obrovskou citovou hloubku kódovanou do naprosto jednoduchých a čistých projevů“ (Pilař).
Česko-polský projekt zářil výkony sólistů Andrey Široké (Didone), Stanislavy Jirků (Enea), Romana Hozy (Iarba) a koncertní mistryně Martyny Pastuszka. Pokud si představíme, že v minulosti byla jistě ženská altová role Enea obsazována koloraturními kontratenory-kastráty, jednoznačně by v této představě bojovníka s dívčí tváří Stanislava Jirků (Collegium 1704, ND) obstála, a to i v nejtěžších koloraturních pasážích po souboji s Iarbou či otočena k divákům zády. Hlavní představitelku Didone v mnohém herecky i pěveckou technikou předčil mladičký Roman Hoza (pravidelně vystupující s domácími soubory, které se zabývají interpretací staré hudby – Czech Ensemble Baroque, Musica Florea, Collegium 1704) jako Iarba, muž beze cti. Jeho barbarský hněv a povýšenost dramaticky hlásaly Didoně: „Ve své pýše nezasloužíš ani pomoc, ani slitování.“ Maličký orchestr byl prostorově volen vhodně, dynamické kontrasty ovšem nebyly příliš odstíněny (především chybějící ff).
Celý sváteční večer Masarykovy univerzity se nesl v duchu jediné opravdové a zapomenuté hodnoty, kterou je čest (text libreta promítán nad jevištěm). Proto ctí organizátory, že si vybrali toto dílo a pokračují ve své práci tvorbou nových workshopů a pilně pracují na výběru další opery v duchu jejich motta: „Opera je vášeň na celý život“.
Psáno pro: HARMONIE 2014/03