sobota, 18. květen 2019

Živana Vajsarová: Málokterý stát má tak propracovanou síť uměleckých škol

Napsal(a) 

Folklórní soubor Jaro, foto Jaro Folklórní soubor Jarofoto: Jaro

Letošní přehlídku uměleckých škol ZUŠ Open doprovázíme sérií rozhovorů s vedoucími souborů, které se happeningu zúčastní. Ti nejpovolanější tak přiblíží jedinečný fenomén českého uměleckého školství a konkrétní zaměření svých aktivit.

Živana Vajsarová Živana Vajsarová

Živana Vajsarová je uměleckou vedoucí a choreografkou Folklórního souboru Jaro, který dnes působí při ZUŠ Štefánikova, Praha 5. Jeho založením v roce 1983 navázala na činnost a odkaz tanečního souboru stejného jména, který v 50. letech 20. století založil a vedl její otec, prof. František Bonuš. Taneční soubor dnes čítá přes osmdesát tanečníků a podle věkových kategorií se dělí do čtyř skupin, od dětských až po dospělé. Malé i velké tanečníky učí jednotlivé styly lidového tance z různých regionů Čech, Moravy a Slovenska, zároveň historické tance, inspirované W. A. Mozartem či historickou polku 19. století v dobových kostýmech. Jaro díky tomu vystupuje na koncertech a festivalech nejen v České republice, ale prakticky po celém světě. Od roku 1993 navíc se souborem Jaro spolupracuje Muzika Jara pod vedením Karla Mezery.

Jaká je aktuální role ZUŠ v dnešním světě, společnosti a kultuře? Může a má se to změnit? Jak? Myslím, že velká část veřejnosti u nás si uvědomuje, jaký význam má výuka v uměleckých oborech na ZUŠ. Pro mne to však byly především zahraniční cesty (Francie, Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan), kde jsem se vždy na svých seminářích a přednáškách zmínila o našem uměleckém školství, podporovaném státem, a kde se tato skutečnost pokaždé setkala s velkým zájmem a obdivem, neboť málokterý stát má tak pečlivě propracovanou síť uměleckých škol, jako je u nás.

Jaké jsou sféry (možné) spolupráce ZUŠ a jejich veřejného vlivu? Mám to štěstí, že učím na ZUŠ, kde můžu spolupracovat s výtvarníky, zpěváky a mám možnost připravovat soubor jak dětský, tak dospělý na velká celovečerní představení, soutěže, zahraniční i domácí festivaly pro veřejnost. Je to pro mě taková základna, kde se s tanečníky připravuji na různé akce. Takových souborů, sborů či orchestrů je pod Základními uměleckými školami celá řada a myslím, že to je velkým přínosem pro veřejný kulturní život.

Folklórní soubor Jaro, foto Jaro Folklórní soubor Jarofoto: Jaro

Mění se postupem času obliba folklórního tance a zpěvu? Učím již přes 40 let a nepozoruji velké rozdíly mezi dětmi dnes a dětmi, které jsem učila před dvaceti, třiceti, čtyřiceti lety. Pokud děti již od útlého věku zpívají lidové písně, tančí lidové tance, postupně získávají k lásku k lidovému umění. Postupně se učí složitější a složitější tance a už v souboru zůstávají, protože lidové písně a tance natolik milují, že je to láska na celý život.

Jaký je hlavní repertoár vašeho sboru? Protože Jaro je soubor pražský, tak nečerpám náměty pro své choreografie jen ze středních Čech, ale i z východních Čech, Chodska a z Moravy jsou to především tance z Lašska. I když tance pro jeviště upravuji a stylizuji, snažím se, aby tanečníci pochopili jejich základ. Lidové tance v České republice jsou jako mozaika stylů, a to velice bohatá.

Co připravujete v rámci vašeho vystoupení na letošním ZUŠ Open? Na vystoupení ve Valdštejnské zahradě zatančí děti a mládež – skupiny Sluníčko, Kolovrátek a Studánky. Budou to především jarní tance, ale zatančíme také tance Koně nebo chlapecký Odzemok.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.