Zájem o náročnější kulturní pořady není u širokého televizního publika velký

V týmu managmentu České televize působí od července 2007 Kateřina Fričová, programová ředitelka ČT, která v předchozích letech zastávala post generální ředitelky TOP TV (2005 – 2007), Regie Radio Music, Frekvence 1 a Evropy 2 (Groupe Lagardere, 2001 – 2005) a TV Prima (1998 – 2000). Během své televizní práce získala významná ocenění. Přednáší externě na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde absolvovala na katedře Organizace a řízení umělecké tvorby. V rámci současných změn restrukturalizace rozhodl letos na jaře generální ředitel ČT Jiří Janeček, že ČT1 nově povede Radan Dolejš, bývalý dramaturg televize Nova, a ČT2 bude mít na starost dosavadní programová ředitelka Kateřina Fričová. Krátce po Janečkově rozhodnutí jsme společně hovořily o jejím pohledu na vysílání pořadů o baletu, hudbě a divadle.

Česká televize poskytuje divákům čtyři hlavní programy: ČT1 a ČT2 pokrývají široké žánrové spektrum nejrůznějších oblastí života, ČT4 se věnuje sportu a ČT24 zpravodajství. S jakou profilací jednotlivých programů ČT počítá? V současné době se propracovává návrh specifikace jednotlivých programů ČT s tím, že ČT1 bude stejně jako doposud hlavním programem pro celou rodinu, ČT2 bude i nadále poskytovat pořady publiku s úžeji vymezenými zájmy (divadlo, klasická hudba, dokumenty, vzdělávání a jiné). Zájem o náročnější kulturní pořady není u širokého televizního publika velký, přesto se jim samozřejmě věnujeme. ČT24 bude i v budoucnu zpravodajskou stanicí a ČT4 by měla zůstat ryze sportovním programem. Tento strategický plán by měl být naplňován, jakmile se digitální signál dostane do všech krajů.

V Evropě i USA je divákům k dispozici řada specificky zaměřených kulturních stanic, například 3Sat, Arte, Mezzo, Theater kanal ZDF. Zajímala jste se o zahraniční strategie a podmínky, za kterých tyto stanice fungují? Samozřejmě. Osobně znám nejlépe Arte, která je placená ze tří státních rozpočtů. Jde o televizi určenou intelektuálnímu publiku, s minimální sledovaností (cca 1% share). Existuje pouze díky státním subvencím, koncesionářské poplatky by ji neuživily.

Řešila jste v uplynulých letech s vedením České televize plány na zřízení nových programů, které by byly zaměřeny jen na pořady z divadelní a hudební oblasti? Česká televize nepočítá se zprovozněním další stanice. Důvody jsou finanční, ale i technické. V současnosti ani není pro další program v zemském digitálním vysílání prostor. Kapacita veřejnoprávního multiplexu je vyčerpána stávající čtveřicí programů a digitálními doplňkovými službami.

Jaký podíl v programu ČT1 a ČT2 zahrnuje v současnosti oblast televizní divadelní a hudební tvorby? Celkově v 1. čtvrtletí 2010 představovaly čistě hudební pořady ČT 4,4 % celkové vysílací plochy. Připočteme-li i dokumenty s hudebním obsahem a divadelní tvorbu, dojdeme dokonce k 6,9 % vysílací plochy. K tomuto součtu je nutno připočíst zpravodajské relace, které systematicky mapují kulturní život u nás.

Které významnější události z oborů baletu a divadla jste vybrali do letošního vysílání? Unikátní operní a baletní představení. V březnu jsme jako jediní natočili pražské představení primabaleríny Anglického národního baletu, absolventky pražské Taneční konzervatoře Darii Klimentové. S Národním divadlem v Praze teď jednáme o opeře Čert a Káča. Připravujeme také záznam opery Zítra se bude… ve filmové režii Jana Hřebejka. Ve výrobě je i baletní vizualizace Sirael. Z letošní divadelní nabídky připomenu Ženitbu – záznam představení Divadla na Jezerce, inscenaci Miláčka v provedení souboru Městského divadla v Mladé Boleslavi, Višňový sad – inscenaci Divadla na Vinohradech, nedávno vysílanou Ptákovinu z Činoherního klubu a připomněli jsme divákům i Naše furianty z Národního divadla. Pozornost jsme zaměřili i na další vysílání činoherních událostí z českých divadel například Příběhy obyčejného šílenství (Dejvické divadlo), Rozmarné léto (Divadelní spolek Kašpar), Poslední doutník (Divadlo na Fidlovačce), ale i plzeňské představení Ve státním zájmu a jiné. Zároveň do výroby připravujeme Teremina (Dejvické divadlo), Famílii aneb Dědictví otců zachovej nám, pane (Divadlo na Vinohradech), Tři sestry (Divadlo na Fidlovačce) a jednáme o možnosti natočit divadelní hru Václava Havla Odcházení (Divadlo Archa).

Vaše programová nabídka se zaměřuje pravidelně na české hudební festivaly. Jaké se objeví letos na obrazovce? Česká televize nebude chybět na Pražském jaru, v přímém přenosu jsme vysílali zahajovací koncert, točíme koncert České filharmonie s dirigentem André Previnem, celý festival jsme mapovali deseti zpravodajskými relacemi Echo Pražského jara a ještě odvysíláme Ohlédnutí za Pražským jarem. Po Pražském jaru zaměříme naši pozornost na Smetanovu Litomyšl, kde natočíme koncert Pavla Šporcla a skupiny Romano Stilo, odvysíláme čtyři magazíny Litomyšl den po dni a celé dění divákům přiblížíme v dokumentárním Ohlédnutí za Smetanovou Litomyšlí. Stranou naší pozornosti nezůstane ani Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Točíme zahajovací koncert, vyrobíme deset magazínů Echo MHF Dvořákova Praha i závěrečný dokument Ohlédnutí. Brněnské studio již tradičně připravuje záznam koncertu z Mezinárodního festivalu vážné hudby Concentus Moraviae.

Česká veřejnost nebývá prostřednictvím ČT příliš často konfrontována s prestižními událostmi klasické hudby. Obvykle se volí úzký výběr přenosů… Letos jsme zatím odvysílali: Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, záznam koncertu Rota diriguje Rotu, dále záznam koncertu ze Státní opery Bohuslav Martinů Gala a záznam koncertu Rollanda Villazóna. Brněnské studio odvysílalo záznam varšavského slavnostního koncertu k 200. výročí narození Fryderyka Chopina. V dubnu jsme zaměřili naši pozornost na Koncert Českého národního symfonického orchestru a v květnu na barokní slavnosti na Vltavě – Svatojánské Navalis. Divákům také nabídneme Janáčkovu Glagolskou mši v provedení Filharmonie Brno. Z domácích, nefestivalových koncertů zmíním ještě přímý přenos koncertu k uctění sv. Václava a dále pak Poctu Emě Destinnové.

V mezinárodní spolupráci s Arte France a EuroArts připravujeme přímý přenos koncertu Gustav Mahler Celebration. Musím vzpomenout Eurovizní soutěž mladých hudebníků 2010 a přímý přenos jejího finálového večera z Radničního náměstí ve Vídni probíhajícího v rámci zahájení festivalu Wiener Festwochen. Z dalších mezinárodních akcí zmíním alespoň koncert ze Schönbrunnu.

Za mimořádnou událost celosvětového významu lze určitě považovat přímý přenos Rigoletta, který bude inscenován v původní podobě v autentickém prostředí v Mantově. Rigoletta z Mantovy bude dirigovat Zubin Mehta, režisérem představení bude Marco Bellocchio, interpret titulní role je překvapením. Připomínám, že podobně velkoryse inscenovanou Toscu vysílalo 107 zemí a Traviatu z Paříže dokonce 125 zemí z celého světa. Tyto operní inscenace byly oceněny sedmi cenami Emmy, cenou BAFTA a Prix Italia.

Věnujeme se také jiným hudebním žánrům. Každoročně v přímém přenosu uvádíme GRAMMY Awards – výběrovou bilanci světového popu a rocku. Pravidelně informujeme o nejvlivnějším festivalu rockové hudby – záznamy z Glastonbury. Průběžně diváky seznamujeme s vrcholnými autory a interprety světového popu a rocku. Také připravujeme už druhý cyklus hudebních dokumentů z nejslavnějšího nahrávacího studia na světě Abbey Road a novou řadu hudebních záznamů Basement Sessions. Mimochodem tyto pořady mají v ČT slabou sledovanost a média je bohužel většinou nereflektují a často ani nezaregistrují.

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha má k dispozici v soutěžní sekci snímků, které bývají návštěvníkům přístupné během festivalového konání ve videotéce na Žofíně, průběžně okolo sta kvalitních snímků od tvůrců z mnoha zemí světa. Proč se jich jen minimum dostane do vysílání? Všechny pořady odvysílat nemůžeme, vybrané vysíláme. Poslední roky zařazujeme vedle úvodního festivalového koncertu a slavnostního předávání cen alespoň tři oceněné pořady.

Které ze snímků byste vyzdvihla? Vloni jsme okamžitě po slavnostním předávání cen uvedli pořad, který získal hlavní cenu Zlatou Prahu – dokument El Sistema (koprodukční snímek EuroArts Music International, ARTE France, NHK a SF). Z předchozího ročníku jsme uvedli Českými křišťály oceněné snímky Maestro Maker – Jorma Panula (ZDF, 3 Sat) a dokument Herbert von Karajan – mistr obrazovky. Odvysílali jsme pochopitelně i oceněný dokument Daria Klimentová po světě na špičkách. Na obrazovkách České televize byli i vítězové z předchozích let: holandský taneční film Car-men (Nederlandse Programma Stichting), francouzský dokument Patetická (ARTE) či rakouská Figarova svatba (ORF).

Zárukou vysoké zahraniční kvality jsou tradičně hudební a divadelní dokumenty BBC nebo EBU, které přinášejí i portréty umělců. Zajímavý sled portrétů velkých osobností z oboru kultury představil před několika lety nový cyklus Evropané. V jakých dalších programových liniích kontinuálního vysílání divadelních a hudebních dokumentů chcete pokračovat?  V souvislosti s citovaným BBC si vás dovolím upozornit na jednu zajímavost. V roce 2010 generální katalog BBC poprvé v historii postrádá kategorii Art a jsou zde jen seriály popu a rocku. Přesto divákům letos nabídneme například francouzský portrét fenomenálního ruského tanečníka s oslnivými úspěchy a dramatickými osudy – Nurejev! Máme připraveny hudební dokumenty Vídeňská filharmonie: Od srdce k srdci a Vídeňská filharmonie: Hudba pro všechny, které divákům přiblíží koncerty se Zubinem Mehtou a Danielem Barenboimem. Zajímavé hudební portréty ale točíme i my. Připomenu na festivalech oceněný filmový portrét Magdaleny Kožené, hudební dokument Poslední mohykán o posledním pamětníkovi slavné éry českého předválečného swingu Jiřím Traxlerovi nebo snímek Mistr o tanečníkovi a choreografovi Ivovi Váňovi Psotovi.

Dramaturgickou nutností jsou archívní pořady a reprízy dokumentů, hrané televizní tvorby, divadelních představení, koncertů i publicistických pořadů. Podle jakých kritérií volíte jejich volbu opakování na televizní obrazovce? Pohledů je celá řada. Hodnocení dramaturgů, diváků, svoji roli hrají i výročí autorů či účinkujících, kdy bylo dílo naposledy reprízováno… a tak dále.

ČT poskytuje velkorysý prostor tvorbě kulturních magazínů, které přinášejí přehled o aktuálním hudebním a divadelním dění u nás, představují je pořady publicistického typu, například Divadlo žije, Kultura.cz nebo Terra Musica. Prezentace kulturních událostí v nich bývá stručná, podobá se reportážní reflexi zpravodajského charakteru. Považujete je za stěžejní součást kulturního vysílání? Ano, diváci oceňují kombinaci servisního přehledu s recenzí.

V minulých dekádách se natáčela častěji i komorní televizní zpracování koncertů a oper. Šlo o dramaturgickou linii, od které se téměř upustilo. Z jakých důvodů? Osobně jsem přesvědčena, že je správné rozhodnutí věnovat se více záznamům z divadel. Nenatočí-li Česká televize záznam divadelní hry, tak ta po derniéře zhyne navždy. Nicméně koncertů máme stále hodně. Hudba má také jiné možnosti a média.

Moderní technologie výrazně přispívají ke kvalitnějšímu zvukovému a vizuálnímu přenosu hudebních událostí. Otevírají se nové možnosti stereofonního poslechu a HD kvalita vysílání. Jak se díváte na budoucí reálné možnosti technicky komfortnějšího přenosu? Jakoukoliv vyšší zvukovou kvalitu diváci jistě ocení, ale z pohledu ryze televizního koncert není vizuálně příliš šťastný formát.

Sdílet článek: