Vnuk pečuje o odkaz děda

V zákoutí hornické Příbrami, nedaleko Svaté Hory a Vysoké, kde se zrodila Dvořákova Rusalka , prožívá podzim života 78 letý Antonín Dvořák , jeden z posledních tří žijících přímých potomků geniálního skladatele. Na minulost vzpomíná přívětivě.

„Můj dědeček, hudební skladatel Antonín Dvořák, zemřel 1. května 1904. Měl devět dětí. Tři z nich v útlém věku zemřely, šest dalších se dočkalo dospělosti. Poslední Dvořákovou dcerou byla Aloisie, předposledním byl syn Otokar, můj otec. Já jsem se narodil v roce 1926, tedy 25 let po dědečkově smrti. Proto jsem ho už osobně nepoznal. Mnoho jsem však o něm slýchal z úst a vyprávění mých příbuzných, strýců a tetiček. Neměl jsem slavného jenom dědečka. Panbůh mi dopřál věhlasného strýce, hudebního skladatele Josefa Suka. Slavnými předky jsem tedy obklopen. Za minulého režimu bylo Dvořákovo dílo určitými kruhy zamlžováno a až po roce 1989 se otevřely brány k jeho plnému uplatnění. Souběžně s tím se rozvinul zájem o jeho osobnost, rodinu a potomstvo. Dvořákovi ctitelé a badatelé začali navazovat užší kontakty s jeho domovem. Jako první se přihlásilo americké městečko Spillville, spjaté úzce s Dvořákovou tvorbou. Jako skladatelův potomek jsem byl dvakrát pozván do Spojených států. Ve Spillville ve státě Iowa jsem byl dokonce zvolen čestným občanem. Navštívil jsem řadu dalších amerických měst. Podruhé jsem navštívil USA v roce 1997 a mým cílem byl hlavně New York, kde došlo k mimořádné události. Radní si totiž včas neuvědomili Dvořákův světový význam a dům, kde kdysi bydlel a učil, byl zbourán. Na místě Dvořákova domu byla postavena moderní nemocnice. Americké kulturní kruhy se postaraly o nápravu. Na střeše Lincolnova centra byla kdysi umístěna kamenná socha skladatele od Ivana Meštroviče. Po restaurování byla umístěna před bývalým Dvořákovým působištěm. Pietní slavnost při jejím novém odhalení se stala mimořádnou událostí a pro mě to byl velký zážitek.“

Skladatelův vnuk rád vzpomíná i na Vysokou: „Dvořákovou ženou byla Anna Čermáková, jejímž prostřednictvím navázal příbuzenský vztah v hrabětem Kounicem, který se oženil s první dědečkovou láskou – Josefinou Čermákovou. Oba muži byli opravdoví přátelé. Kounic, majitel vysockého panství u Příbrami, dal na Dvořákovu počest postavit u lesa ve Vysoké malý zámeček, kam Dvořák zpočátku jezdíval jako host Kouniců. Po triumfech v Anglii koupil Dvořák od svého švagra pozemek u lesa se špýcharem, postavil tam útulný domek, dnešní vilu Rusalku, usadil se zde na více než dvacet let a zkomponoval tam řadu skladeb. Žil prostě jako venkovan, nadšeně sadařil, zahradničil a choval holuby. Vysokou uctíval jako nejmilejší inspirační kout. Hrabě Kounic to věděl a později věnoval Vysokou Dvořákově rodině a v majetku jeho potomků zůstala dodnes. Z Kounicova zámečku se stal Památník Antonína Dvořáka, o nějž pečují pravnuci. Ještě dnes se zde mohou návštěvníci setkat s devadesátiletou Dvořákovou sestřenicí Toničkou, která jim může povědět leccos zajímavého. Poslední novinkou, jež se váže ke kraji Antonína Dvořáka, je Mezinárodní klavírní soutěž Příbram 2004, nad níž převzalo záštitu UNESCO.“

Sdílet článek: