Ukázka z českého překladu s názvem Mozart / Životopis

Mozartovo tělo zemřelo, ale jeho hudba a mýtus žijí dodnes, dokonce intenzivněji než v minulosti. Kolem Mozarta se vytvořil skutečný kult, a zapíšeme-li jeho jméno do internetového vyhledavače, objeví se tolik odkazů, že se v nich zcela ztratíme. Žádný ze skladatelů klasické hudby není tak sledován jako on. Všechny obchody s kompaktními disky prodávají jeho skladby. Jeho hudba zaujímá významné místo v koncertních síních, operních divadlech a rozhlasovém vysílání. Orchestry, kvarteta, festivaly, hudební školy, sdružení, kluby a časopisy hrdě nesou jeho jméno. Mozartovo jméno však najdeme i na vývěsních štítech hotelů, penzionů, ubytovacích zařízení, kaváren a restaurací po celém světě. Jeho tvář a jméno pomáhá propagovat moučníky, likéry, čokoládové bonbóny, parfémy, mýdla a trička. Jeho život a dílo jsou námětem knih, divadelních her, románů, obrazů, filmů, muzikálů a operet. Četná terapeutická centra využívají Mozartovy skladby při léčení lidí trpících dyslexií, autismem, epilepsií nebo k pozitivnímu ovlivnění psychiky novorozenců a rodiček. V mnoha městech nesou Mozartovo jméno ulice a v Salcburku se dokonce letiště nazývá Airport W. A. Mozart. Na internetu se dočteme, že v Kanadě, v provincii Saskatchewan, byla po Mozartovi pojmenována malá vesnička vybavená poštovním úřadem. Kdesi je také zednářská lóže, která hrdě nese jméno tohoto roku 1791 zesnulého spolubratra. V roce 1998 zemřel Hanz Hölzel zvaný Falco, rakouský popový zpěvák, který se proslavil skladbou o Mozartovi (Rock me, Amadeus ). Krátce nato vznikl muzikál (Falco meets Amadeus ) o imaginárních setkáních obou hudebníků. A připomeňme si také, že četné mobilní telefony hrají první takty Symfonie g moll K. 550. Mozart by z toho jistě měl radost. Když v roce 1787 přijel do Prahy, okouzlilo jej, že si lidé na ulici pískají Figara a kapely v kavárnách a hospodách fidlají motivy z jeho děl. Velkolepé využívání Mozarta v masově konzumní společnosti, jako je ta dnešní, by mohlo vypadat jako normální jev. Tím, co vůbec není normální, je jeho mimořádná šíře. Zdá se nám, že Mozart je dnes mnohem populárnější než další velcí hudebníci, jež se také těší přízni publika po celém světě.

Vysvětlení musíme hledat především v povaze Mozartovy hudby a v mimořádné rovnováze, již dokázal nastolit mezi tradicí a novými postupy. Jen umělci schopní nových postupů mohou svým dílům zajistit dlouhý život. Každá novinka vyvolává napětí, zvědavost, údiv. A skladby takových umělců jsou pak skutečně živé. Tvorba konformních a akademických hudebníků je naopak bez života. Právě pro absenci nových postupů je v podstatě nevýrazná a vyhaslá. Může dosáhnout určitého pomíjivého úspěchu, protože se přizpůsobuje stávající módě, ale nikdy není trvale úspěšná. Mozartova tvorba vyhovuje hlavnímu pravidlu, jež zaručuje dlouhodobou popularitu: zapůsobí na city posluchačů a překvapí je. Má-li skladatel dosáhnout těchto emocí, musí vědomě uvádět nové prvky přímo do tvůrčího procesu. A zároveň musí být opatrný a nepřehánět, protože je až příliš snadné moment překvapení přehnat, a pak je dílo stejně sterilní jako při používání stále stejných modelů. Vidíme tedy, že jeden z důvodů dnešních Mozartových úspěchů se shoduje s tím, který mnoho lidí zneklidňoval již za jeho života a kvůli němuž nejeden nakladatel váhal s vydáním.

(Piero Melograni: Wam. La vita e il tempo di Wolfgang Amadeus Mozart. Gius. Laterza & Figli, Roma, 2006. Ukázka z českého překladu s názvem Mozart / Životopis, vydaného nakladatelstvím Paseka v roce 2010. Překlad Marie Kronbergerová)

Sdílet článek: