pondělí, 3. srpen 2015

Turecká národní filharmonie mládeže s obdivovatelem české kultury Cemem Mansurem míří do Prahy

Napsal(a) 

Turecká národní filharmonie mládeže Turecká národní filharmonie mládeže

Stovka nadaných mladých hudebníků vybraných na konzervatořích po celém Turecku tvoří orchestr Turecké národní filharmonie mládeže, který se poprvé představí v České republice 14. srpna ve Smetanově síni Obecního domu. Od roku 2008, kdy tento špičkový orchestr podnikl svoje první mezinárodní turné, byli posluchači svědky virtuozity a nakažlivého entuziasmu těchto mladých hudebníků. Do Prahy přiváží repertoár plný pozitivní energie. Pod taktovkou dirigenta Cema Mansura zazní Dvořákovy Slovanské tance, Debussyho Ibéria a Stravinského Petruška. Program by nebyl úplný bez připomenutí turecké hudební tvorby. Mladí hudebníci zahrají barvitě instrumentovanou taneční rapsodii skladatele Erkina.

Cem Mansur před svou cestou do Prahy odpověděl HARMONII na několik otázek krátkým dopisem.

"Praha se stala jedním z mých nejoblíbenějších měst ještě předtím, než nás všechny Sametová revoluce přesvědčila, že Platónův král-filozof nemusí zůstat jen utopickou ideou. Již od svých studentských let jsem obdivovatelem divadelních her Václava Havla a v pražském Národním divadle jsem poprvé dirigoval, ještě když byl disidentem. Následující historické události mne naučily alespoň jeden český výraz, který nyní mohu poradit mladým orchestrálním hráčům, kdyby chtěli při prohlídce Prahy použít taxi: „Na Hrad!“

Orchestr, který byl v roce 2007 založen a je každoročně obnovován konkurzy na konzervatořích ze všech koutů Turecka, vystoupil s velikým ohlasem v mnoha evropských kulturních centrech (např. v Berlíně, Vídni, Římě a Milánu) a na prestižních festivalech (např. Brucknerfest v Linci či Beethovenfest v Bonnu). Naši mladí hudebníci měli tu čest doprovázet hvězdné sólisty, jako jsou Murray Perahia, Salvatore Accardo, Shlomo Mintz, Natalia Gutman a Alice Sara-Ott. V loňském roce získal orchestr zkušenosti i s operou, hráli jsme konkrétně Pucciniho Toscu (na festivalu v sicilské Taormíně) a Bohému (v Istanbulu a hostovali jsme i v londýnské Covent Garden). Nynější návštěva Prahy s mladými muzikanty je pro mne splněným snem!

Projekt přesahuje rámec pouhé hudby. Jsem přesvědčen, že hudba je největším společným jmenovatelem, jenž drží všechny lidi pohromadě, a proto jsme učinili její sociální funkci nedílnou součástí naší práce. „Laboratoř demokracie“, otevřený seminář/zkouška, ukazuje fungování orchestru a jeho vztah s dirigentem jako přiléhavou metaforu pro otázky soužití a výkonu moci. Naše práce v zemích s velkým počtem zahraničních přistěhovalců se snaží zdůraznit velkou hudební tradici západu jako pozitivní sílu při kulturní integraci.

Cem Mansur Cem Mansur

Každý rok, když pro orchestr vybírám repertoár, snažím se zahrnout různé styly, abych našim hudebníkům zprostředkoval co nejrozmanitější zkušenosti. Při výběru programu na tento koncert jsme měli šťastnou ruku. Rámují jej dvě velká orchestrální díla 20. století a jeho jednotícím tématem jsou svátky a slavnosti. Díla českých a tureckých skladatelů jsou rovněž v souladu s tanečním duchem tohoto koncertu.

Debussyho mistrovské impresionistické dílo Ibéria je druhou částí jeho tří orchestrálních Obrazů (Images). Přes to, že skladatel Španělsko nikdy nenavštívil, je jeho vykreslení charakteru španělských ulic a uliček (první věta), jejich nočních vůní (druhá věta) a rána svátečního dne s drnkáním kytar (finále) mimořádně výstižné. Orientální vlivy na umění Iberského poloostrova daly španělské hudbě zcela jedinečný charakter, který ji odlišuje od ostatních evropských zemí. To, v kombinaci s Debussyho géniem, činí z této skladby velikou hostinu barev.

Stravinského baletem Petruška (který provedeme kompletní, v autorově revizi z roku 1947), jsem byl okouzlen, už když jsem se poprvé začal zajímat o vážnou hudbu. Tento největší skladatel 20. století, když seznal, že se ho svět snaží napodobovat, mnohokrát změnil svůj kompoziční styl. Ve Stravinského baletu je osud smutné loutky rámován slavnostními scénami a tyto dva rozdílné světy mohou smysluplně koexistovat pouze v díle z pera velkého mistra. Debussy byl ovlivněn španělskou hudbou, Stravinský zas používá skutečné ruské melodie a formuje je do tvaru odpovídajícího jeho osobitému hudebnímu jazyku. On sám řekl: „Menší umělec si vypůjčí, větší ukradne!“

Johannes Brahms prý Dvořákovi záviděl dar melodické invence. Symfonie českého skladatele vždy patřily k mým nejoblíbenějším. Na tomto koncertě vám zahrajeme výběr z jeho Slovanských tanců, od těch lyrických až po nejoslnivější furiant.

Tento program, překypující pozitivní energií, by nebyl úplný bez náležitého zastoupení naší národní hudby. Ulvi Cemal Erkin (1906–1972) patří mezi zakladatelskou generaci tureckých skladatelů symfonické hudby. Jeho taneční rapsodie Köçekçe je tureckými orchestry často hrávána právě jako vizitka naší země. Za starých časů, kdy v turecké společnosti nesměli spolu muži a ženy tančit, označoval výraz „köçek“ muže, kteří se převlékli za ženy právě k tanci. Erkinova orchestrace tanečních melodií je velice barvitá.

Velice se těšíme na vystoupení v jednom z velkých chrámů umění. Vysvětlím mladým hudebníkům, že Praha není jen tak nějaké hlavní město – bylo to místo, kde byl Mozart milován a pochopen! Již to samo o sobě dává naší návštěvě zvláštní náboj!"

Andreas Hanson Andreas Hanson
Netradiční program nabídne Pražanům koncert, který se uskuteční ve čtvrtek 27. 8. ve Smetanově síňi Obecního domu. Dirigent Andreas Hanson bude řídit Ústřední hudbu norských vojenských sil.

Jste původem ze Švédska a teprve před nedávnem, poté co jste se stal dirigentem Ústřední hudby, jste začal dojíždět ze Stockholmu do Osla. Jaké jsou Vaše dojmy z Norska a Osla? Ve srovnání se Stockholmem je Oslo velmi moderní a kompaktní město. Centrum Osla je působivé svou moderní architekturou s ostrými hranami, budovou Opery a budovami připomínajícími čárové kódy, které jsou to první, co návštěvníci uvidí, když přijíždějí vlakem nebo lodí. Z centra Osla je to však jen pár zastávek tramvají nebo metrem do rezidenčních čtvrtí – a jen o pár víc, abyste se dostali k jezerům a do lesa.

Navzdory tomu, že je Oslo poměrně malé rozlohou, má neobvykle bohatou kulturu. Kromě Ústřední hudby je město domovem 3 dalších orchestrů, mnoha komorních orchestrů a ansámblů, několika divadel, Opery a množství univerzit a akademií, které nabízejí vzdělání v oblasti umění. Jsem velice vděčný, že mohu dirigovat jeden z předních orchestrů ve městě kypícím kulturou, jako je Oslo.

Norský venkov je naprosto odlišný a jsou zde velké rozdíly mezi severem a jihem země, stejně tak jako mezi západem a východem. Skandinávie je geograficky velmi rozsáhlá, což je důvodem velké klimatické a biologické rozmanitosti.

Ústřední hudba norských vojenských sil je, jak již jméno napovídá, vojenský orchestr. Jaký je hlavní rozdíl mezi civilním a profesionálním vojenským orchestrem? Hlavní rozdíl tkví v původu vojenských kapel. Naším hlavním posláním, naším raison d’être, je podněcovat nadšení vojáků přímo při vojenských aktivitách armády naší země, zatímco civilní symfonický orchestr se zaměřuje na většinové publikum. Nicméně historie ukázala, že ačkoli byly vojenské kapely původně určeny k interním vojenským účelům, dokázaly si získat i většinové publikum. Vojenské kapely jsou velmi populární, možná že zvláště ve střední Evropě.

Dnes je největším rozdílem mezi Ústřední hudbou a civilními orchestry v naší flexibilitě. Krom toho, že jsme dechový orchestr, účastníme se mnoha rozličných ceremoniálů a reprezentativních událostí, z nichž mnohé se konají v plenéru a zahrnují i pochodování. Existuje bezpochyby mnoho rozdílů mezi našimi klasickými koncerty a účinkováním při udělování medailí a pietních aktech. Mnoho různých obsazení, ve kterých hrajeme, nás činí odlišnými oproti civilním orchestrům. Tento rozdíl vytváří pro naše muzikanty velmi stimulující prostředí.

Norsko má silnou tradici lidové hudby, která zůstává stále velmi populární. Budete hrát i v Praze nějakou skladbu, jež je ovlivněna norským folklorem? Rozhodně, i když forma bývá různá. Hjalar-ljod Eivinda Grovena je vystavěna na tradičním halekání, které používali norští pastýři. I když byla skladba napsána již dávno, zní pořád velmi svěže. Skoro jako John Williams inspirovaný norskou lidovou hudbou. Griegovy písně, které jsme vybrali, nemají sice základ v žádné konkrétní lidové písni, ale norská melodika je patrná v celé skladbě. Nesmíme opomenout ani Valdreský pochod. Pro Ústřední hudbu ji napsal její tehdejší dirigent, Johannes Hanssen. Hudba je tematicky založená na signálu valdreského batalionu a dnes patří k nejznámějším pochodům na celém světě.

Ve vašem repertoáru jsou zastoupeni také čeští skladatelé. Proč jste se je rozhodli zařadit? Pro nás je projev zdvořilosti zahrnout do repertoáru hudbu země, ve které vystupujeme. Jsme velmi hrdí, že budeme moci provést Dvořákovu předehru Karneval právě v Praze, ve zlatém městě hudby! Skandinávci si českých skladatelů velice váží a jako hudebníci se s díly Smetany či Dvořáka často setkáváme, ale jen pár z nás doposud Českou republiku navštívilo!

Máte nějakého oblíbeného skladatele dechové hudby? Jsem blázen do hudby Paula Hindemitha a Percyho Graingera. Na našem koncertě v Praze zazní díla obou – díla, která považuji za milníky v repertoáru dechových souborů. Tyto skladby jsme si vybrali pro jejich vysokou uměleckou kvalitu a také s ohledem na původ naší kapely. Zařadit Graingerova a Hindemithova díla nám tak připadalo naprosto přirozené. Doufáme, že náš repertoár přinese českým posluchačům pestrý a vzrušující zážitek!

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.