úterý, 30. březen 2004

Trojrozměrný Dvořák

Napsal(a) 

Trojrozměrný Dvořák Trojrozměrný Dvořák
Součástí projektu "Pocta Antonínu Dvořákovi 2004", která se v Praze uskuteční první květnový víkend, budou také dvě významné výstavy. Organizátoři chystají jednu do Rudolfina a druhou do Obecního domu.

"Ve dvoraně Rudolfina chceme na dva dny vystavit výjimečným způsobem rukopis Dvořákovy Novosvětské symfonie . První květnový den tam bude společenské setkání s koncertem Josefa Suka a výstava nebude přístupná. Druhého května bude však pro veřejnost otevřena po celý den," slibuje ředitel pořádající společnosti BVA International Jiří Hubač . Pak bude třeba nesmírně vzácný rukopis vrátit do trezoru. Bezpečnostní rizika by byla velká. Rukopis čítající 120 stran o rozměrech 263x340 mm je svázán v jednom svazku a trvale uložen za přísných klimatických a bezpečnostních podmínek v bankovním trezoru. "Slibuji zážitek, který bude hoden stého výročí a významu Novosvětské," řekl nám Jiří Hubač. Za jedinečnou považuje tuto příležitost také Jarmila Tauerová , ředitelka Muzea Antonína Dvořáka, které se na realizaci obou výstav podílí. Jak připomíná, rukopis Novosvětské koupil stát od dědiců až v 80. letech, takže pro nejširší veřejnost bude takto vystaven poprvé, nepočítáme-li příležitostnou prezentaci související s hudebními aktivitami agentury Lupulus Oldřicha Vlčka . Dvořákovo muzeum má dnes podle ní devadesát procent dochovaných rukopisů. Zbytek je v soukromí a jen některé autografy, například včetně opery Vanda , jsou nezvěstné.

Trojrozměrný Dvořák Trojrozměrný Dvořák

V Obecním domě budou vystaveny rovněž autografy. Budou ovšem k vidění delší dobu. Výstava nazvaná Z duchovní tvorby Antonína Dvořáka poskytne ojedinělou příležitost zhlédnout některé veřejnosti běžně nepřístupné rukopisy a první vydání Dvořákových duchovních kompozic. Mimořádnou prezentaci budou mít autografy jeho Requiem , Svaté Ludmily a Te Deum . Výstavu, připravenou - včetně restaurování rukopisů - Obecním domem, doplní podle Jarmily Tauerové výtvarná díla, upozorňující na širší souvislosti a duchovní klima doby. Partitury budou podle Hubače doplněny také trojrozměrnými církevními předměty. Výstava bude v Jídelnách přiléhajících ke Smetanově síni přístupná během celého Pražského jara. A bude tam potichu znít hudba. Skladatelův tvůrčí vývoj a genezi jednotlivých skladeb osvětlí ukázky z jeho korespondence, jeho hluboké zakotvení ve víře doloží různé předměty z pozůstalosti. Dobové fotografie představí místa premiér. Ohlas duchovní tvorby bude dokumentován programy a kritikami. Nad touto výstavou, která bude otevřena od 2. 5. do 3. 6., převzal záštitu český katolický primas kardinál Miloslav Vlk.

Tato druhá z obou chystaných výstav je snahou splatit určitý dluh vůči Dvořákově duchovní tvorbě, která nebyla podle iniciátorů celé myšlenky dříve tolik akcentována. "Dvořákův celoživotní postoj, jeho víra, která se pro něj stala oporou a inspirací, byla motorem a klíčovým momentem v jeho tvorbě," soudí Hubač. Právě duchovní oratorní tvorba Dvořákovi v Anglii otevřela dveře do velkého světa. Výstava je vedena snahou něco sdělit, seznámit s fakty, tedy snahou osvětovou, která má pomoci uvědomění si kontextu. "Vždy je dobré a důležité vědět, co za hudbou stojí. Nejen vnímat ji jako hudbu, ale uvědomit si, co je sdělováno a co bylo impulsem," osvětluje Hubač záměr výstavy. "U Dvořáka si uvědomíte nejen jeho osobní osudy včetně úmrtí dětí, ale i obecnější souvislosti jeho života. Naše snaha je, aby lidé začali hudbu vnímat i jinak, aby se zde hudební tvorba a církevní výtvarná tvorba setkaly, aby se umocnila síla prožitku," pokračuje. Využity budou na výstavě i nahrávky koncertů zaznamenaných společností BVA: Requiem v katedrále sv. Víta, Stabat mater , Biblické písně ... "Hudba bude přítomna v manuskriptech, v trojrozměrných věcech i ve třetím plánu - s možností přijít a zaposlouchat se," popisuje připravený scénář.

Představení originálu Novosvětské bude podle Hubače ojedinělou instalací. "Novosvětská a Dvořák si to určitě zaslouží," uzavírá ředitel. Dílo náleží mezi nevýznamnější skvosty hudební historie, zní po celé zeměkouli. Není podle internetové prezentace projektu náhodné, že tato skladba zazněla symbolicky i při vstupu prvního člověka na Měsíc 21. července 1969. Novosvětská symfonie představuje významnou hodnotu světového kulturního bohatství a v souvislosti se 100. výročím skladatelova úmrtí byla navržena k zařazení do Paměti světa OSN.

Veřejnost by si měla nově uvědomit, že skladatele Antonína Dvořáka lze považovat za nejproslulejší osobnost českého národa a že význam a charakter jeho hudby je tím nejlepším poselstvím, které český národ může v historický okamžik vstupu do EU vyslat 1. května světu.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.