úterý, 2. září 2014

To je šílené, tohle chceme hrát!

Napsal(a) 

ISHA trio, foto archiv ISHA tria ISHA triofoto: archiv ISHA tria

S trojicí sympatických mladých dam – flétnistkou Janou Pavlíčkovou, sopranistkou Lucií Rozsnyó a klavíristkou Sárou Medkovou, vystupujících pod názvem ISHA trio – jsem jednoho pochmurného podvečera rozprávěl v kavárně poblíž brněnské konzervatoře o výhodách a nevýhodách netypického ansámblu, texaské náklonnosti k Janáčkovi a inspiracích silnými sny.

Představte nám prosím svůj ansámbl, jak dlouho funguje a jaké je jeho dramaturgické zaměření. Sára: Lucii jsem poznala na JAMU, s Janou hraju od dětství. Asi v roce 2005 jsme se rozhodly založit soubor v netradičním složení soprán, flétna, klavír. Od roku 2007 fungujeme jako ISHA trio a od té doby nás slyšelo publikum ve Velké Británii, Francii, Švýcarsku, Polsku, Kalifornii, Texasu a České republice na festivalech jako Audio Art Krakov, Moravský podzim, Smetanovské dny, Janáček Texas, Charterhouse International Music Festival… Specializujeme se na soudobou hudbu, nevyhýbáme se však ani hudbě historické.

Takže prvotní impuls nepochází od jedné osoby, ale jaksi spontánně vyplynul ze situace? Sára: Ano, hudební i osobní přátelství se přetavilo v trvalejší spolupráci. Jana: Ale dá se říct, že celé to „spískala“ Sára. Vždycky přijde s nějakým famózním nápadem, jako například založit folkovou skupinu nebo jet na soutěž přes celou zeměkouli. Je bezednou studnicí nápadů a nezná hranic v jejich realizaci. Milujeme ji.

Dělá vám problém hledat nové skladby pro přeci jen poměrně netradiční obsazení? Předěláváte jiné kompozice, nebo spíš oslovujete současné autory s tím, aby pro vás něco napsali? Jana: Mně naše obsazení nepřijde nějak zvlášť netradiční; netradiční by byly pikola, kontrabas a banjo. (smích) Ale pravda je, že není zaběhnuté jako smyčcové kvarteto nebo klavírní trio. Každopádně zpěv se s flétnou fantasticky pojí... Úplně na začátku to bylo tak, že Lucka obstarávala noty po různých knihovnách a archivech a kupodivu našla skladeb docela dost. Hudba, zejména ta stará, se dá samozřejmě upravovat. Většinou je tu prostě vypsaný sólový nástroj plus zpěv a basso continuo. V případě 19. století je situace komplikovanější, takže z tohoto období hrajeme hlavně dua pro flétnu a klavír nebo písně pro zpěv a klavír. 20. století je na tom zase o něco líp. Dříve jsme samy oslovovaly autory, dnes je to naopak. Ze začátku jsme uváděly premiéry spíše studentských kompozic, v současné době pro nás píšou kromě soudobých „klasiků“ Emmerta, Grahama, Medka a Ště­droně také mladší současní autoři jako Vít Zouhar nebo Miloš Orson Štědroň.

A co zahraniční autoři? Sára: V nové sezoně budeme mít tu čest uvést v život hned několik skladeb napsaných přímo pro náš soubor. Budou to kompozice od německých skladatelů Alberta Breiera a Jeffa Beera a od Američana Nicolase Strimpla; a své skladby nám přislíbili také autoři patřící mezi ty vůbec nejznámější – např. Clarence Barlow nebo Fabián Panisello. Mezi naše oblíbené skladatele patří rovněž Roxana Panufnik, Luciano Berio, György Ligeti, Toru Takemitsu nebo George Crumb.

ISHA trio, foto archiv ISHA tria ISHA triofoto: archiv ISHA tria

Po debutu Ancient Stories se nyní chystáte natočit další CD, je to tak? Lucie: Ano, chystáme CD s Janáčkem, Martinů a dalšími českými skladateli. U Janáčka půjde o úpravy Moravské lidové poezie v písních, jichž se mistrně zhostil Miloš Štědroň. V dnešní době ovšem není tak snadné získat finanční prostředky na natočení profesionální nahrávky.

Máte již ujasněný repertoár pro nové CD? Lucie: Máme, ale nebudeme ho zatím prozrazovat. Bude to překvapení.

Dobře, nechme se překvapit. Prozraďte nám tedy alespoň, zda se chystáte také na českou meziválečnou avantgardu nebo na „druhou avantgardu“ šedesátých let? Jana: Chystáme se na třetí, čtvrtou a zkrátka tu nejposlednější avantgardu! Časem bychom také chtěly tvořit vlastní hudbu…

ISHA trio – tři ženy, tři výrazné osobnosti. Která z vás je vedoucí ansámblu? Sára: Každá z nás má v triu specifickou roli. Jedna organizuje věci kolem tria (zkoušení, termíny, noty), druhá takzvaně šlape po umělecké složce, třetí komunikuje se skladateli a organizátory. Charakterizovala bych to jako synergické spoluvytváření, v němž žádného vedoucího není potřeba. Tedy alespoň dosud nám to tak fungovalo... (smích)

Pouze ukázka, celý rozhovor naleznete v: HARMONIE 9/2014

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.