Pro orientaci připomeňme několik údajů. Během dvanácti let vystoupilo na Pražském podzimu 61 orchestrů s 87 dirigenty, 120 sólových pěvců, 98 instrumentálních sólistů, 16 profesionálních sborů, řada komorních těles a nástrojových skupin. Během jednoho desetiletí se struktura festivalu stabilizovala. Jeho náročné projekty se rodí s potřebným předstihem. Příští ročník, který bude v roce 2004 věnován retrospektivě české hudby v průběhu čtyř století v podání čelných zahraničních umělců, je v této fázi v podstatě připraven.
Je sympatické, že Pražský podzim neustrnul v dramaturgii. Třebaže zachovává každoročně některé dominanty, nezapomíná koncipovat nové programové tradice. Tak třeba v úvodním večeru každého ročníku vystupuje renomovaný zahraniční orchestr s českým programem. Letos to bude Ruská filharmonie s dirigentem Alexandrem Vedernikovem . Český program na jednom ze svých dvou koncertů zahraje BBC Scottish Symphony Orchestra z Glasgow. Dokonce zazní světová premiéra díla českého skladatele Václava Riedlbaucha Podzim v Praze , písňový cyklus pro baryton a orchestr na verše Jaroslava Seiferta. Festival tak pokračuje v prezentaci děl předních českých soudobých tvůrců; vloni to byla symfonie Globus Lukáše Hurníka. (Mimochodem skotský orchestr bude řídit Ilan Volkov , jenž je považován za jednoho z nejperspektivnějších světových dirigentů.)
Další českou kompoziční novinku nastudoval Pražský komorní orchestr s francouzskou sopranistkou Elizabeth Vidal – Písně života a lásky od Zdeňka Lukáše na texty staré italské poezie. Nezanedbatelným přínosem Pražského podzimu k obecné erudici širokého okruhu hudebního publika je sledování českých premiér méně známých nebo nedávno objevených děl světových skladatelů. Festival tím zároveň sleduje významná skladatelská výročí. Letos tak připomene Hectora Berlioze a jeho zřídka uváděné skladby (Královský lov a bouře, Píseň štěstí, Krásná cestující, Zajatkyně, ZaĘde, Rakocziho pochod, Te Deum ), které nastudoval s Českou filharmonií , Kühnovým smíšeným sborem a zahraničními sólisty renomovaný dirigent John Nelson , ředitel pařížského orchestru Ensemble orchestral. Navíc ještě na jiných koncertech zazní Berliozova Fantastická symfonie a suita Romeo a Julie . S předstihem připomene Pražský podzim blížící se kulaté výročí Dvořáka a Janáčka. Také zde se dramaturgie soustřeďuje na vzorová provedení zahraničních interpretů – Borise Pergamenščikova (Dvořákův Violoncellový koncert h moll s Českou filharmonií), Andrease Boyda (Dvořákův Klavírní koncertr g moll se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu ) a Carla Rizziho (Janáčkova Balada blanická ). Velkou událostí se určitě stane hostování Petrohradského symfonického orchestru s dirigentem Alexandrem Dmitrijevem v Šostakovičově Leningradské symfonii a s klavíristou Michailem Rudym v Rachmaninovově Prvním klavírním koncertu . Pro potěšení široké posluchačské obce přiveze Pražský podzim stočlenný cikánský orchestr z Budapešti, hráče na smyčcové nástroje, klarinety a cimbály, který zahraje směs populárních skladeb od klasických hudebních autorů a ukázky cikánských tradicionálů.
Tím však výčet zajímavých osobností a souborů letošního Pražského podzimu nekončí. Například s Komorním orchestrem Evropské unie vystoupí 16. 9. proslulý český houslista Bohuslav Matoušek . Nedostižný interpret hudby Bohuslava Martinů bude tentokrát hrát Mozarta. Písňový recitál bude tentokrát patřit slavné sopranistce Galině Gorčakovové . Na festival zavítá ještě jedna velká mezinárodní hvězda – francouzský pianista Pascal Rogé , jenž bude sólistou závěrečného koncertu festivalu.
V českém hudebním životě je jen málo tak širokých přehlídek interpretů, kteří vystoupí na slavnostních večerech Pražského podzimu od 11. září do 1. října 2003 v Rudolfinu a Státní opeře. Navíc na písňovém večeru v Karlovarském divadle se představí v Schubertově písňovém cyklu Spanilá mlynářka francouzský tenorista Guy Fletcher . Připojí se tak k dominujícím zahraničním pěvcům, kteří zaujali trvalé místo v programech vyhledávaného mezinárodního festivalu.
