Surfujte! Za operou bez kravaty

To, co se zdá být během deseti měsíců klasické hudební sezony uzavřeno v koncertních sálech a operních domech pro výlučný okruh diváků, otevírá se během léta širokému publiku v plenéru. Na zámeckých nádvořích, v antických amfiteátrech, na břehu jezer, pod korunami stromů, v přímořských letoviscích. Jen v Evropě jsou dnes podobných produkcí, nezřídka pořádaných jako festivaly, desítky. Hudebníci a pěvci berou nyní prázdniny jako příležitost představit se publiku, se kterým se ještě důvěrněji neznají. A mnohé produkce mají podobu spíše atrakcí, i když nikoli nezajímavých. K takovým patří Festival del sole (www.festivaldelsole.com ), už sedmým rokem organizovaný na počátku srpna v toskánském městečku Cortona. Festivalový život tu začíná už od desáté hodiny dopolední. Po celý den je možné navštěvovat výstavy, dívat se na filmy, ochutnávat toskánskou kuchyni, sýry a víno. Večer pak přijde čas hudby. Komorní koncerty se odehrávají v místním divadle, větší pak na náměstí – Piazza Signorelli. Letošní hvězdou je Angela Gheorghiu , jako skladatel a malíř se představí také Anthony Hopkins .

Ve srovnání s nadmíru uvolněnou Cortonou je letní festival ve Veroně (www.arena.it ), jehož tradice sahá až do roku 1913, akcí téměř vážnou. Místem festivalových představení je římský amfiteátr s jedinečnou akustikou, který pojme až 15 tisíc diváků. Verona sází na jistotu. Na letošním programu najdete Carmen , Aidu , Turandot a Lazebníka sevillského .

Italská operní klasika během léta tradičně ožívá i v rodných místech Pucciniho a Rossiniho – Torre del Lago a Pesaru. První přitahuje nezvyklou scénou u jezera, u níž vznikla před několika lety moderní budova pro tři tisíce diváků, druhé nabízí představení na několika místech, včetně sportovní haly či divadelní budovy z 18. století. Festival v Torre del Lago (www.puccinifestival.it ) nabízí letos čtyři opery (Bohema , Tosca , Turandot , Manon Lescaut ) a dvě baletní představení (GiselleLabutí jezero ). Rossiniovský festival v Pesaru (www.rossinioperafestival.it ) je kromě oper také místem koncertů.

Pucciniho Bohema a Verdiho Macbeth jsou hlavními lákadly festivalu v malé bavorské usedlosti Gut Immling (www.immling-musikfestival.de ), která před několika lety vybudovala příjemný sál téměř v lesích. Les se objevuje už v názvu přírodní scény v polských Sopotech, která letos slaví sto let existence. Lesní opera (www.trojmiasto.pl/Opera-Lesna-o20.html ), v posledních desetiletích známá spíše jako místo písničkových festivalů, které kdysi s chutí přenášela i Československá televize, začínala ovšem jako ryze operní scéna. Dokonce se jí (mezi světovými válkami) říkalo Bayreuth severu, neboť tu domovské právo měla díla Richarda Wagnera. Ta se sem vracejí i v posledních letech – letos například Tristan a Isolda v podání operního souboru ze saského Chemnitz.

U letních festivalů v Německu, Rakousku či Švýcarsku si můžete být jisti uměleckou kvalitou produkce. Platí to pro šedesátiletý festival v rakouském Bregenzu (www.bregenzerfestspiele.com ), na břehu Bodamského jezera, kam v hojném počtu míří (často i parníky) německé a švýcarské publikum. I tady bude znít Verdiho hudba – na obřím jevišti přímo nad vodní hladinou letos zní tóny Aidy . Podle tradice festivalu bude stejná opera uváděna i příští rok.

Letní putování za hudebními festivaly nemůže vynechat Salcburk, který se až do konce srpna proměnil v jednu velkou scénu pro celkem čtvrt milionu diváků, jak důvtipně naznačuje vstupní video na internetových stránkách www.salzburgerfestspiele.at .

Zatímco na většině evropských letních festivalů se už nijak nedbá na to, jak přijdete oblečeni, anglický festival v Glyndebourne (www.glyndebourne.com ) si na eleganci ještě potrpí. Mezi devíti produkcemi se letos objevují i dva české tituly – nově nastudovaná Rusalka a obnovená produkce Její pastorkyně z roku 1989. Jiří Bělohlávek diriguje Tristana a Isoldu – internetové stránky festivalu nabízejí videoukázky ze všech tří jednání Wagnerovy opery.

Sdílet článek: