Surfujte! Varšava přeje komorní opeře

Varšavská komorní opera (Warszawska Opera Kameralna, zkráceně WOK – www.operakameralna.pl , kromě polštiny je internetová stránka vedena i v angličtině) je instituce, která v české metropoli nemá obdobu. A soudě podle směrů, jimiž se ubírá diskuse na téma Kolik operních domů potřebuje Praha, nás neexistence takového domu vlastně ani příliš netrápí. Všechny projekty, které se u nás WOKu (spíše vzdáleně) podobají – jsou buď příležitostné, školní či studentské, nebo sice soustavnější, ale bez stálého sídla (např. Opera Diversa – www.operadiversa.cz ). Příklad Varšavské komorní opery přitom zřetelně ukazuje, že pro podobné divadlo je dostatek klasického repertoáru, ke kterému se průběžně přidávají díla současná, někdy přímo vznikající na zakázku souboru. Ve velké oblibě má WOK Mozarta, jemuž se průběžně věnuje zejména v létě, kdy pravidelně organizuje mozartovské festivaly. Komorní divadlo vzniklo v roce 1961, od roku 1986 má své stabilní sídlo v historickém objektu z roku 1775 se stylovými exteriéry i interiéry, ale zejména s dokonalou akustikou na Aleji Solidarności 76 B (http://mapa.targeo.pl/Warszawa , al. Solidarności 76b). Soubor tvoří dva režiséři, dva scénografové, sedm dirigentů, více než 75 sólistů, dva malé symfonické orchestry (Warszawska Sinfonietta a Orkiestra Warszawskiej Opery Kameralnej), soubor starých nástrojů Musicae Antiquae Collegium Varsoviense (www.earlymusic.pl ) a čtyřicetičlenný Chór Kameralny. Klíčovou postavou je Stefan Sutkowski, který projekt komorní opery vymyslel, založil a dodnes vede (více o něm například na http://www.trubadur.pl/Biul_19/Roz_Sutkowski.html ).

Ke svým padesátinám pořádá Varšavská komorní opera festival, rozložený do celé sezony, z nejzajímavějších komorních děl skladatelů devatenáctého a dvacátého století, která kdy soubor uvedl. Najdeme tu Janáčkovu Její pastrokyňu , Poulencův Lidský hlas , Ullmannova Císaře z Atlantidy , Brittenovy Mládenci z pece ohnivé či Stravinského Život prostopášníka .

Podstatná část festivalu je ale sestavena z oper polských autorů, především současných. Hned třemi díly je zastoupena turuňská skladatelka Bernadetta Matuszczak (www.culture.pl/baza-muzyka-pelna-tresc/-/eo_event_asset_publisher/eAN5/content/bernadetta-matuszczak ). Je mezi nimi také operní adaptace Sienkiewiczova Quo vadis , v hudebním nastudování u nás velmi dobře známého Tadeusze Strugaly (www.strugala.com ). Dalším polským tvůrcem, který přispěl do repertoáru WOKu, je Edward Pałłasz (www.polmic.pl/index.php?option=com_mwosoby&id=158&view=czlowiek&Itemid=7&lang=pl ), proslavený také filmovou hudbou. Do třetice mezi současnými autory, píšícími pro WOK, najdeme Zygmunta Krauzeho (www.zygmuntkrauze.com ). Do domácí kategorie patří také meziválečný polský následovník Albana Berga Jozef Koffler (www.culture.pl/baza-muzyka-pelna-tresc/-/eo_event_asset_publisher/eAN5/content/jozef-koffler ).

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější