středa, 14. listopad 2012

Surfujte! Cage 100 (1)

Napsal(a) 

Pátého září uplyne sto let od chvíle, kdy se narodil americký hudební skladatel John Cage. A 11. srpna to bude dvacet let, co zemřel. Souběh dvou kulatých výročí nemohl zůstat nepovšimnut organizátory hudebních produkcí, včetně těch českých a moravských. Výraznou pozornost už v březnu Cageovi věnovala brněnská Expozice nové hudby. O jeho programu zasvěceně vyprávěl skladatel Peter Graham (alias Jaroslav Šťastný) v pořadu 220 na Radiu R – záznam včetně hudebních ukázek (nejen Cageových skladeb, ale také děl Erika Satieho, o jehož pochopení se Cage zasloužil) je ke slyšení na http://soundcloud.com/r220/220-1. Rozličné výtvarné pocty Cageovi, které byly během Expozice nové hudby v Brně vystaveny, lze stále zhlédnout na www.mhf-brno.cz/expozice-nove-hudby/program/. Mimochodem, pozoruhodná výstava ke cageovskému dvojvýročí je až do druhé poloviny srpna otevřena v pražském DOXu (www.dox.cz/cs/vystavy/membra-disjecta-pro-johna-cage). Výstava ovšem původně vznikla pro vídeňskou MuseumsQuartier, a k ní vznikly velmi dobře připravené internetové stránky http://johncage.tonspur.at/, na nichž lze (v angličtině) nalézt zajímavé textové, vizuální i audiovizuální svědectví o životě a díle Johna Gage. Rozhovory, dokumenty o vztahu k pracovnímu i životnímu partnerovi, tanečníku Merce Cunninghamovi, partitury, ukázky z díla, odkazy na další internetové strany... Přes vídeňské stránky se například dostaneme na soupis třiačtyřiceti Cageových prací pro film (http://solomonsmusic.net/Cagefilm. htm). Jeho nejstarší položkou je přelomový animovaný snímek Oscara Fischingera An Optical Poem z roku 1939 (viz http://vimeo.com /27842625), na němž se Cage podílel jako pouhý asistent. Spolupráce se slavným animátorským experimentátorem byla však pro Cage velmi důležitá: „Fischinger zcela změnil můj přístup k hudbě, obrátil moji pozornost na zvuky přírody, náhodný halas, hluky, včetně ticha.“

Možná, že právě tady měla svůj zárodek věhlasná kompozice 4’33”, která nabízí čtyři minuty a třiatřicet vteřin ticha, přesněji ticha prostoupeného ruchy a zvuky odjinud. Existují různé záznamy jejího provedení (včetně orchestrálního). Pozoruhodný je třeba záznam, na němž skladbu interpretuje William (Bill) Marx, který nezapře, že je vnukem slavného komika Harpo Marxe (www.youtube.com/watch?v=JTEFKFiXSx4&feature=related). Na You Tube je také zachycena interpretace Davida Tudora, který 4’33” hrál jako první, na večeru věnovaném novodobé klavírní tvorbě 29. srpna 1952 v městečku Woodstock na severu státu New York – samotné video (http://www.youtube.com/watch?v=HypmW4Yd7SY) ovšem bylo pořízeno až daleko později. Malby Roberta Rauschenberga ze série Bílé obrazy, která Cage ke 4’33” inspirovala, lze vidět na http://ronosaurusrex.com/metablog/2010/ 09/20/analysis-and-evaluation-of-john-cages-metasong-433 nebo na www.sfmoma.org/explore/collection/artwork/25855. Vznik skladby pak velmi podrobně líčí heslo na anglické Wikipedii (’http://en.wikipedia.org/wiki/433 ”). (pokračování v dalším čísle)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.