čtvrtek, 28. listopad 2013

Stravinskij a jeho svět

Napsal(a) 

Igor Stravinsky Igor Stravinsky

Fisher Center, architektonicky jedinečný koncertní dům připomínající zprohýbaný létající talíř z šedomodré oceli a skla,  rozložený na travnaté ploše u břehu řeky Hudson, je součástí prostoru Bard College v Annandale-on-Hudson ve státě New York. V jeho akusticky dokonalých koncertních a divadelních sálech, ale i v letním „Spiegeltentu“, se o prázdninách konají proslulé sedmitýdenní kulturní slavnosti hudby, divadla, baletu, filmu, kabaretního umění i erudovaných přednášek a  seminářů, pojmenované Bard SummerScape. Tento bardský „letní únik“, konaný letos již pojedenácté, znamenal osvěžení kulturní a intelektuální, ale často byl i únikem doslova fyzickým především v parných dnech, kdy se pobyt v necelé dvě hodiny jízdy autem vzdáleném New Yorku stával jen obtížně snesitelným. Součástí slavností je hudební festival (Bard Music Festival, letos pořádaný počtyřiadvacáté); bardské kulturní a intelektuální aktivity se v tomto roce týkaly uměleckého, ale i osobního života Igora Stravinského a stoletého výročí premiéry jeho Svěcení jara, zasazeného však do širšího kontextu – jednak do prostředí ruské meziválečné i poválečné emigrace, jednak do  západoevropského a středoevropského uměleckého prostředí Stravinského současníků – to vše pod souhrnným názvem Stravinskij a jeho svět (Stravinsky and His World) .

Stoleté výročí pařížské premiéry Svěcení jara (29. května 1913) oslavil SummerScape 6. července novým nastudováním tohoto proslaveného Stravinského baletu. Spolupracovali na něm jedni z nejvýznamnějších amerických umělců, choreograf Bill T. Jones a režisérka Anne Bogartová (oba mají k prostředí Bardu vztah, Jones zde působí jako tzv. rezidenční umělec, Bogartová zdejší college absolvovala). Představení, jež čerpalo z nejrůznějších zdrojů objevujících se v umění posledního století a obsahovalo i mnohé z původní Nižinského choreografie, bylo přijato s nadšením.

Festival SummerScape pokračoval dvěma americkými premiérami děl ruských autorů.  Satirickou románovou fantazii Mistr a Markétka Michaila Bulgakova, psanou autorem tajně v sovětském Rusku ve třicátých letech a považovanou za jeden z literárních vrcholů 20. století,  do dvouhodinové divadelní podoby zadaptoval (spolu s Gideonem Lesterem) a režíroval maďarský filmový a divadelní režisér János Szász. V režii Thaddeuse Strassbergera a za doprovodu Amerického symfonického orchestru pod taktovkou Leona Bosteina pak byla v ruském originále předvedena Oresteia, jediná opera Sergeje Tanějeva, jež od doby své premiéry (r. 1895 v Mariinském divadle v Petrohradě) byla reprízována i v Rusku jen výjimečně.

Hudební festival Stravinskij a jeho svět. Fisher Center, Bard College. 10. 8. 2013. , foto Dagmar Petišková Hudební festival Stravinskij a jeho svět. Fisher Center, Bard College. 10. 8. 2013. foto: Dagmar Petišková

Bardský hudební festival, na němž se již tradičně představil Americký symfonický orchestr  a přední domácí i zahraniční sólisté, rozvrhl svůj program do dvou prodloužených víkendů. První víkend  Počátky Stravinského: z Petrohradu do Paříže nabídl průřez ranou tvorbou Igora Stravinského. Zazněla hudba k baletu Svěcení jara, Pták Ohnivák, Petruška , jeho koncertní a orchestrální díla včetně těch uváděných jen zřídka a na závěr koncertní provedení opery Mavra, zkomponované v době, kdy se skladatel definitivně rozhodl zůstat v emigraci a jíž se loučí se světem carského Ruska 19. století. První hudební víkend doprovodila díla Alexandra Glazunova, Sergeje Rachmaninova, Alexandra Skrjabina, Clauda Debussyho, Arnolda Schönberga, Maurice Ravela aj., ale i Blechmannův film Příběh vojáka inspirovaný stejnojmennou baletní pantomimou Stravinského a provázený jeho hudbou.

Druhý prodloužený víkend Stravinskij znovu objevený: z Paříže do Los Angeles představil skladatele zaujímajícího již pevnou pozici v prostředí meziválečné pařížské avantgardy.  Zahájil Stravinského skladbou Madrid v úpravě jeho syna Sulimy pro dvě piana a kromě dalších děl Igora Stravinského nechal zaznít i hudbě Bély Bartóka, Paula Hindemitha, Alberta Roussela, ale i Bohuslava Martinů (Smyčcový kvartet č. 4 ). V úvodu závěrečného nedělního koncertu 18. srpna, kde se hrála Stravinského díla na mytologické náměty, Persefona a Oidipus Rex , promluvila muzikoložka Tamara Levitzová o často rozdílných názorech skladatele, jeho libretisty André Gida a herečky Idy Rubinsteinové při spolupráci na opeře Persefona .

Tamara Levitzová byla i moderátorkou sobotního dopoledního (17. srpna) přednáškového panelu na téma zneužívání hudby k politických cílům v totalitárních režimech nazvaného Lenin, Hitler, Mussolini, and Stalin: hudba, etika a politika ; představila zde čerstvě vydanou monografii Stravinskij a jeho svět (Stravinsky and His World , vydal Princeton University Press, 2013), kterou edičně připravila. Přednášejícími byli finský muzikolog Tomi Mäkelä (letos mu vyšla kniha Jean Sibelius und seine Zeit , Laaber 2013), americký odborník Simon Morrison (vydal knihu o uměleckém i osobním životě Sergeje Prokofjeva Lina and Serge: the love and wars of Lina Prokofiev , London/Boston 2013) a Richard Taruskin, přední americký muzikolog, jenž ve své obsáhlé monografii o Igoru Stravinském (Stravinsky and the Russian traditions: a biography of the works through Mavra . Berkeley 1996) uvádí, že Svěcení jara a kritiky na ně (v zahraničí především oslavné, doma v Rusku zatracující) byly spolu s pozdější sovětskou revolucí důvodem toho, že Stravinskij se rozhodl do Ruska nevrátit a stal se západoevropským skladatelem.

Igor Stravinsky Igor Stravinsky

Doprovodný filmový festival Odkaz Stravinského a filmové umění ruské emigrace   představil díla ruských filmových umělců žijících v první polovině 20. století v Paříži (Ivan Možuchin, Alexandr Vokov, Dmitrij Kirsanov), ale i filmy Jeana Cocteaua,  Jeana Renoira a Clauda Chabrola a jiných tvůrců, kteří buď přímo se Stravinským spolupracovali či využili jeho hudbu ve svých filmech.

Bardský Spiegeltent: svět zábavy a radosti spojující kabaretní umění, cirkusová vystoupení, jazz, francouzský šanson, world music aj. zahájila show Sandry Bernhardové, komediální herečky, zpěvačky a jízlivé komentátorky současného politického dění. V tomto luxusním „stanu zrcadel“ (kabaretní stan „Spiegeltent“ má svůj původ v Belgii na přelomu 19. a 20. století) 13. července zazpívali a zahráli akusticky dokonale směs hudby jazzové, rocku a world music členové nedávno založeného tria EVIYAN (Iva Bittová, Evan Ziporyn, Gyan Riley).

Bardské kulturní slavnosti tak připomněly a oslavily výročí Svěcení jara a s ním související počátek prudce stoupající kariéry Igora Stravinského v širokém kulturním kontextu a výstižně i divácky a posluchačsky přitažlivě přiblížily jeho uměleckou dráhu od počátečního ruského, přes francouzské, až k americkému období.

Stravinského hudba k baletu Petruška zazněla pak i při letošním říjnovém zahájení koncertní sezóny 2013-2014 Amerického symfonického orchestru (25. a 26. 10.) ve Fisherově centru bardské college s dirigentem Leonem Botsteinem, mimochodem vynikajícím znalcem nejen ruské hudby, ale i celé ruské kultury včetně literatury. Leon Botstein úspěšně vede zároveň orchestr konzervatoře Bard College, jehož členy je i několik absolventů pražského gymnázia s hudebním zaměřením (Gymnázium a hudební škola hl. m. Prahy). Na léto příštího roku naplánoval Botstein východoevropské turné orchestru bardské konzervatoře s vystoupením i v pražském Rudolfinu.

Dagmar Petišková

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.