středa, 23. březen 2011

Sir Mackerras má společníky

Napsal(a) 

Po siru Charlesi Mackerrasovi se stali nositeli prestižního ocenění Artis Bohemiae Amicis další dva hudebníci. Ministr kultury Václav Riedlbauch předal 29. května čestné medaile britskému publicistovi a organizátorovi Grahamu Melville Masonovi a americkému klavíristovi Garricku Ohlssonovi. Není pochyb, že oba si toto uznání za propagaci a provozování české hudby zaslouží.

Na české hudbě musí být něco pozoruhodného, když Grahama Melville Masona začala zajímat už v dětství. Později v 50. letech na studiích v Edinburku se z české hudby stal předmět jeho badatelského zaujetí, které přerostlo v celoživotní vášeň. Profesor Melville Mason říká, že britská a česká mentalita i humor jsou si blízké a to je snad důvodem, proč česká hudba u posluchačů ve Velké Británii zvláštním způsobem rezonuje. Je to ale také zásluha tohoto muže, že dnes čeští autoři samozřejmě figurují v programech významných britských orchestrů a festivalů. Co všechno se vejde do sousloví „propagace české hudby“? V případě Grahama Melville Masona deset let na rozhlasové stanici BBC 3, každý rok stovky odvysílaných nahrávek české a slovenské hudby, a to nejen zavedených autorů Dvořáka, Janáčka, Martinů, ale také skladatelů soudobých; dále například cyklus pořadů o Václavu Talichovi, záznamy koncertů Rudolfa Firkušného a Smetanova kvarteta... Přes dvacet let působil Graham Melville Mason jako poradce Edinburského festivalu a byl to on, kdo navrhl, aby se jeho dramaturgie zaměřila na Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka v letech jejich výročí.

Britská Dvořákova společnost založená v roce 1974, v jejímž čele Mason stál, je víc než sdružením hudebních vědců: mezi sedmi stovkami jejích členů najdeme lidi nejrůznějších profesí, které spojuje zájem o českou hudbu. Těm zejména jsou určeny mnohé publikační, koncertní a osvětové aktivity této organizace.

České kultuře pomohl nejen zvenčí, ale i na její domácí půdě, a to zejména tím, že festivalu Pražské jaro, jehož je dodnes čestným poradcem, poskytl v nové porevoluční éře své producentské zkušenosti a kontakty.

Druhý přítel českého umění, klavírista Garrick Ohlsson, je hostem na našich pódiích už bezmála třicet let. Za hluboké totality v roce 1973 přijel z jiného světa laureát Chopinovy soutěže ve Varšavě. K Praze a české kultuře si vytvořil velmi silný vztah. Patří k nejčastěji hostujícím zahraničním interpretům. Do Česka nejen jezdí rád, ale poměrně často hraje skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů, Luboše Fišera, Oldřicha Františka Korteho, což mezi mezinárodní pianistickou elitou není běžné. Repertoár Garricka Ohlssona, absolventa prestižní Julliard School v New Yorku, zahrnuje dále klasická díla Mozarta, Haydna, Beethovena, právě tak ale skladby moderních autorů z přelomu 20. a 21. století. Znovu a znovu po něm agentury a publikum chtějí díla Fryderyka Chopina, která také kompletně natočil. Interpretace Garricka Ohlssona je nesentimentální, a přesto emocionálně bohatá a živá, technicky dokonalá a elegantní.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.